Hnutí DUHA a vědci z Karlovy a Jihočeské univerzity publikovali v prestižním mezinárodním časopise European Journal of Environmental Sciences detailní studii, která předtím prošla mezinárodní odbornou oponenturou. Podle ní by první, nejvíce chráněná zóna, tvořila 52 % rozlohy Národního parku Šumava, pokud by se — namísto politických handlů a střílení čísel od stolu — stala její součástí všechna místa, kde zůstala zachována významná vzácná příroda. Padesát procent by pak tvořilo území ponechané samovolnému přírodnímu vývoji, zbylá dvě procenta biologicky cenné a kosené luční porosty.

Autoři ve studii podrobně, na základě detailního mapování Šumavy, vymezili všechna místa, která splnila podmínky pro zařazení do první zóny — a naopak podle dalších, rovněž předem stanovených kritérií, některé lokality vyřadili. Navržená první zóna zahrnuje všechny rašeliniště, přirozené horské smrčiny, podmáčené a rašelinné lesy, zachovalé původní bučiny, louky s výskytem nejvzácnějších druhů rostlin nebo zvířat, hlavní oblasti, kde žije a rozmnožuje se tetřev hlušec a kaňony divokých řek. Na několika místech byly do návrhu zahrnuty také desítky let staré lesy, jež vznikly samovolně v opuštěných vojenských prostorech.