Náš český socrasismus

Filip Outrata

Je logické, že lidé, kterým kulturně odlišné sousedství přináší každodenní obtíže, reagují projevy nesouhlasu a nespokojenosti. Pokud se neúčastní pogromů a násilných akcí nebo je neschvalují, nikdo by je neměl označovat za rasisty.

Univerzální odpověď v internetových diskusích s protiromskou tematikou zní: Nastěhujte si je k sobě domů, budete mluvit jinak. Je to odpověď zjednodušující, hloupá, stereotypní. Bohužel ale má v sobě špetku pravdy.

Moje pracoviště, malé nakladatelství, sídlí na pražském Žižkově. Několik let byli našimi sousedy Romové obývající jeden z typických vybydlených domů.

Zvláště v letním období měla naše pracovní činnost téměř orientální kolorit, otevřená okna do dvora znamenala dennodenní porci hlasité a hlavně stále stejné hudby a ještě zvučnějších živých hlasů. Z domu čas od času vyváželi kontejnery plné odpadků. Divil jsem se, jak se toho do jednoho činžáku tolik vejde.

×