ROMEA vydala zprávu za rok 2012: anticiganismus, politika, média, chudí Romové
František KostlánVzhledem k sílícímu extremismu a anticiganismu se Romea rozhodla poprvé zveřejnit zprávu, která se zaměřuje na oblasti, jimiž se zabývá: zhoršování společenské atmosféry, rasismus, postoj politiků a médií k němu a životní podmínky chudých Romů.
Občanské sdružení ROMEA se vzhledem k nebezpečí sílícího extremismu, rasismu či přímo anticiganismu rozhodlo poprvé zveřejnit zprávu, která se zaměřuje na oblasti, jimiž se zabývá. Zpráva se týká především roku 2012, částečně i roku 2013.
Jde o tato témata:
• Zhoršování společenské atmosféry v Evropě i v ČR
• Extremismus, rasismus, anticiganismus v ČR
• Politici - nárůst populismu a represivních opatření; nárůst anticiganismu mezi politiky
• Média - protiromská tendenčnost a metody, které to umožňují; smyšlené případy
• Život chudých Romů
Vzhledem k tomu, že jsem zároveň místopředsedou Českého helsinského výboru, překrývá se do jisté míry i část zprávy ČHV se zprávou sdružení ROMEA, která se ale snaží podat celou věc podrobněji a uceleněji - můžeme si to dovolit, protože se na rozdíl od ČHV zabýváme jen tou výsečí lidských práv, která se tak či onak týká naší nejpočetnější společenské menšiny.
Příčinou je rasismus
Jsme přesvědčeni, že příčinou stoupající nenávisti k této menšině není chování a způsob života Romů, ale latentní rasismus, který se sílící frustrací lidí vyplouvá na povrch. Svědčí o tom i fakt, že k protiromských demonstracím se přidávají ve větším počtu i běžní lidé, kterým již nevadí rasistická hesla ani násilný charakter pochodů, jenž evidentně směřuje k lynči či pogromům na Romy.
Problémy v soužití jsou letité, přesto rasismus (hlavně jeho zúžená, anticiganistická varianta) nabývají na síle v celé společnosti až v posledních letech. Rasisté a další pravicoví extremisté potřebují vnitřního nepřítele - a k této „roli“ se Romové hodí ideálně. Jsou slabí, média se o jejich názory nezajímají, ostrakizují je již i politici z demokratických stran, aby získali politické body. Kdyby rasisté „neměli Romy“, byli by dnes vnitřními nepřáteli, mnohem silněji než dosud, migranti, Židé či lidé ze sexuálních menšin, političtí odpůrci nebo kdokoli další - extremistům nejde o zlepšení života lidí a o řešení problémů, ale o to, dostat se k moci. A jak s touto mocí poté nakládají, jsme mohli sledovat během druhé světové války vyvolané a vedené nacisty, či koncem 40. let a v padesátých letech během stalinistického období u nás.
Jak se vyrábí nenávist
Nenávist vůči Romům je vzbuzována nástroji, za které by se tajné služby totalitních režimů nemusely stydět. Po internetu kolují různé poplašné zprávy (hoaxy), výmysly a lži. Po vyvrácení stávajících nastupují nové dezinformace, které kdosi s fanatickou neúnavností znovu a opět pouští do oběhu.
Některá okrajovější média si vytyčila za svůj úkol vzbuzovat vůči Romům zášť - a používají k tomu špinavé metody v podobně lží či „vhodně“ upravených informací.
Mainstreamová média loni (a trochu i letos) používala nejčastěji metodu „jediné pravdy“. Kdokoli řekl, že ho přepadli Romové, měl k dispozici téměř celou mediální scénu, v čele se soukromými televizními stanicemi. Tato média vydávala jejich jednostranná tvrzení za pravdu, aniž by dala prostor pro vyjádření druhé straně a aniž by zjišťovala, jak se ta která věc skutečně odehrála. V jedné z příloh přinášíme příklady „zpravodajství“ spočívajícího na smyšlenkách či neověřených informacích.
Chudoba je stranou zájmu
Chudí Romové (chudí lidé vůbec) jsou zcela stranou zájmu společnosti a médií. Jsou vylučování nejen sociálně, ale i z povědomí (kolektivního i individuálního). Jediný zájem, kterého se jim občas dostane, jsou demonstrace, pochody a další násilné akce, namířené přímo proti nim.
Mnoho z těchto nejchudších lidí žije na ubytovnách, často v horších životních podmínkách než mají odsouzení vězni. Komunální politici, kterým je většinou lhostejné, jak bydlí jejich nejchudší občané, začasté podporují vznik či zachování heren, čímž mj. přispívají k dluhové pasti, v niž se vysoké procento chudých ocitlo. Kvůli bludnému kruhu zadlužení narůstá v sociálně vyloučených lokalitách drobná kriminalita a prostituce. Kvůli beznaději a nulové životní perspektivě pak roste i užívání drog a gamblerství. Vše je podle různých náznaků někdy i provázeno korupcí.
Česká vláda pod vedením Petra Nečase se touto problematikou začala zabývat až během roku 2013. Chybějící zákon o sociálním bydlení však chtělo ministerstvo pro místní rozvoj nahradit tím, že za sociální bydlení chtělo vyhlásit ubytovny. Ministr poté souhlasil s tím, že zákon o sociální bydlení se má vypracovat, ale o jeho podobě měl jen vágní představu, s tím, že vypracovat by jej mělo ministerstvo práce a sociálních věcí. S pádem Nečasovy vlády se odložilo i řešení tohoto problému.
Populismus a represe
Stoupající počet politiků, komunálních i parlamentních, se dopouští populistických, xenofobiích či rasistických výroků, aniž by za to byli jakkoli postihováni. Na tyto výroky většinou nikdo nereaguje, ani demokratičtí politici, ani lidé z neziskových organizací, o médiích ani nemluvě - mnohá z nich naopak tyto výroky propagují. Populismus a rasismus politiků se tak stává běžnou součástí veřejného diskursu, což pokládáme za velmi nebezpečný trend. Příklady takových výroků uvádíme v příloze zprávy.
K represivním opatřením namířeným proti Romům patří jednak některé městské vyhlášky (Krupka, Litvínov apod.), jednak i některé nové zákony či návrhy zákonných opatření. Jako příklad zvýšených represí uvádíme zákon, kterým města a obce dostávají možnost vykázat až na tři měsíce ze svého území lidi, kteří opakovaně spáchali vyjmenované přestupky.
Činnost krajní pravice
V roce 2012 sice klesl počet akcí krajně pravicových extremistů, šlo však jen o klid před bouří. Neonacistické, ultrakonzervativní i fašizující bojůvky se připravují na několikery volby, které má Česká republika před sebou - do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu, Senátu a na radnice měst a obcí. (To potvrdily i letošní protiromské bouře v Duchově, v Českých Budějovicích, Ostravě, Vítkově a dalších místech, při nichž extremisté vedou svoji předvolební kampaň před předčasnými volbami do dolní komory.)
Krajní pravici se kvůli frustraci a dovednosti, s níž ji využívá, povedlo posílit v politické oblasti svého působení. Zatímco brutální násilí pořád ještě mnoho lidí odrazuje (i když i zde čím dál méně), idejím hlásaných intelektuály z D.O.S.T. či protiromským výpadům předáků DSSS naslouchá se sympatiemi prudce stoupající počet frustrovaných lidí.
Zpráva občanského sdružení ROMEA za rok 2012 i s přílohami
http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/rasiste-siri-zfalsovane-statistiky-o-romech-zneuzili-k-tomu-i-jmeno-sociologickeho-ustavu-akademie-ved
Ve výše uvedených odkaz, vidím jednu ze základních příčin neřešení problému. Ať chceme nebo ne žijeme v západní technické civilizaci a podstatným předpokladem k řešení nějakého problému, jsou tvrdá statistická, či technická data. Toto "ciganisté" přijímají jen když se jim to hodí (viz. zmanipulovaná zpráva o úspěšnosti romských dětí v anglických školách). Jestliže se mluví o diskriminaci romských dětí ve školství, musí to být podloženo statistickými daty a je tedy nutné uvádět etnicitu, při jejich zjišťování. Pokud je tomuto zákonem , či nátlakem bráněno bráněno, mohou být všechny diskuse pouze teoretické a emocionální a nemohou už z principu vést k řešení (nikdo neví o čem mluví). Pro méně chápavé. Chceme li řešit problém úmrtí zaviněných překročením dovolené rychlosti, nemůžeme vycházet ze statistky o celkovém počtu úmrtí , včetně úmrtí stářím . Musíme přesně specifikovat. Chceme li tvrdit, že jsou romské děti diskriminovány při přijímání do škol, musíme vědět , že toto konkrétní dítě je romského původu. Pokud se bude bránit zjišťování přesných skutečností, nikdy se nepřiblížíme k řešení.
,
Co když nějaký Rom prohlásí "Já nejsem Rom, já jsem Čech." Pak k němu příjde výzkumník a řekne mu "Nikoliv pane, tady máme váš genetický původ."
V současnosti bychom měli vycházet z občanského pojetí "etnika\národa", nikoliv z pojetí "krve".
Bavme se raději o tom, proč je ve zvláštních školách daleko větší poměr dětí ze sociálně vyloučených lokalit a co můžeme udělat, aby se tomu zabránilo.
Jak to středisko pro práva Romů zjistilo, že jsou to Romové a ne pouze chudé děti ? Ptali se jich, zda jsou Romové nebo Češi ? Pakliže ne, je ten jejich výzkum buď podvod nebo propaganda.
A p. Hájková rasový problém z toho dělají i lidé jako Kostlán a Rychlíková. Dávejte si pozor na to co říkáte. Za tvrzení, že nejde o rasový ale sociální problém vláčí "Kostlánova Romea" a aktivistka Rychlíková bahnem p. Siostrzonka a p. Kellera. Tak pozor.