Nevím, jestli se mi to jen zdá - třeba jen nemám štěstí na správná divadla, knihy či webové stránky - ale mám pocit, že v českých zemích zatím kvalitní politická satira chybí. Pod politickou satirou si představuji takové dílo, které přináší vhled do politické problematiky, které zesměšňuje a demaskuje hloupost, s níž se lze v politice setkat. To demaskování je důležité, nelze vystačit se sdělením, že politici jsou hloupí, a vytvářet tak jakousi alternativu k vtipům o policajtech.

V tomto roce si získala značný úspěch na internetu i pozornost v médiích píseň Davida Kollera „Sami“. Na této písničce se mi zdá nejpozoruhodnější její úspěch. Píseň jako taková působí jako jakýsi „výkřik do tmy“, prostý nadhledu, humoru i pochopení toho, co se kolem nás děje. Je v podstatě o naštvanosti („jsme v prdeli, můžem si za to sami“). Když si písničkář zoufale stěžuje na to, že jsme si demokraticky zvolili blbé politiky, a má s tím úspěch, pak je ve společnosti asi něco špatně. V podobném duchu vyznívá bohužel i o poznání vtipnější text Tomáše Kluse: „Za co, Pane Bože, za co trestáš tenhle prostý lid?“

O trochu lepší je poselství divadelního kabaretu „Politický kabaret aneb seber si to hovno“, kde se divákům/občanům ukazuje jisté zrcadlo. Hra nám sděluje, že na jednu stranu odsuzujeme korupci u politiků, na druhou stranu v analogických situacích všedního života se většina z nás chová podobně. Celé představení ovšem trpí neúčelným množstvím vulgarismů, které si svého času pochvalovala recenzentka Lidových novin s tím, že mladí pojmenovávají věci „nekorektně“.

Za závažnější prohřešek než vulgarismy považuji narážky na údajnou homosexualitu Václava Klause. Něco takového do satiry nepatří, jde o bulvarizaci politického tématu, neboť politik je zde dehonestován na něčem, co s politikou vůbec nesouvisí.

Ostatně ani sama korupce není politickým tématem. Je to téma „předpolitické“ - takové, které nám v jistém smyslu umožňuje vyhnout se zodpovědnosti za skutečné společenské problémy. „Jak by naše zemička krásně fungovala, kdyby politici byli čestní!“ To je povzdech občana, který ani náhodou nepomýšlí na to převzít díl politické zodpovědnosti za stav společnosti, alespoň natolik, aby se zamyslel nad volebním programem stran.