Co by Ježíš kupoval a čemu by se smál

Jiří Silný

V zemích, kde není náboženství na okraji zájmu společnosti, je lze pojímat s humorem. A tak se mohou věřící i nevěřící zasmát vtipnému komiksu nebo může vzniknout církev, která bojuje proti konzumu. Pro všechny zúčastněné je to obohacující.

Onehdy jsem deštivým večerem kráčel po sídlišti na okraji Prahy. Minul jsem před jedním domem veselou skupinku nezletilců zahalených marihuanovou mlhou a posléze mě na cestě mezi keři oslovili dva mladí muži. Byli velmi slušní a vypadali neduživě, takže jsem se ani moc nebál. Představili se jako dobrovolníci ze Spojených států. Čeština toho, co mluvil, byla dobrá, ale znělo to, jako když mluví robot. Možná, že měl zabudovaný nějaký čip s překladačem. Bylo mi sděleno, že pro mě mají poselství o Ježíši Kristu. To mě docela vyděsilo, myslím, že to byl podobný pocit, jako bych se na podobném místě setkal s exhibicionistou. Řekl jsem, že takové poselství jsem už obdržel a rychle jsem se tmou a deštěm vzdálil, přemýšleje o rozmanitých možnostech, jak se dnes dá trávit mládí, a o tom, co všechno se dá dělat s náboženstvím. Skoro všechno.

Jesus and Mo
×