Nečasova vláda provedla řadu změn. Trochu nafoukaně je nazývala reformami. Ovšem během této vlády ve stínu pseudoreforem se Česká republika za poslední léta několikrát propadla v mezinárodních žebříčcích vyhodnocujících hospodářský rozvoj — naposledy v žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra — za Ázerbajdžán a Portoriko.

Ano, byla krize, ale zažily ji i ostatní země. Propadnout se relativně o sedm míst, to svědčí o tom, že někdo nesplnil funkci řádného hospodáře. Mezinárodní hodnocení hovoří o nejapném zacházení s rozpočtovými prostředky. Komu měly tyto zdánlivé reformy sloužit a jaký je jejich dnešní efekt? Když se zeptám, zda z nich snad nežijí nějací kmotři (zpráva hovoří i o korupci), budu vypadat jako největší naivka pod sluncem.

K neschopnosti bývalé vlády v oblasti rozpočtu země přistupuje i neschopnost v zacházení s evropskými fondy. Tato neschopnost má možná zajímavé zázemí. Pod kontrolou EU není možné čarovat tak, jak se občas u nás s veřejnými penězi čarovalo.

Je tedy jasné, že za cestou k propadu ve světových žebříčcích není nepřízeň osudu, ale neschopnost aktérů jako Nečas — a nezapomeňme na ministra financí Kalouska! V té souvislosti doufám, že se většina spoluobčanů spolu se mnou nebojí, že po volbách, pokud tak voliči rozhodnou, bude něco jinak.

Řečeno ostřeji: Pro obnovu ekonomiky a zvýšení životní úrovně lidí je třeba udělat řadu věcí jinak. I když si nemůžeme být jistí, že my z ČSSD jsme všichni opravdu perfektní, na řadu katastrof způsobených minulou vládou jsme dopředu upozorňovali. Umíme se poučit a spolupracovat s těmi nejlepšími odborníky v zemi. Zaostávání ČR nás trápí, i když jsme k němu v poslední době svým rozhodování nepřispěli. A náš cíl v případě vítězství ve volbách je zaostávání ČR překonat co nejrychleji spolu se všemi, kdo s námi do toho chtějí jít.