Takové vysvětlení chápu, ale obávám se, že máme Jakubů Patočků, kteří by pomohli vytvořit moderní tuzemskou levici dokonce i v řadách stávající soc. dem. strašidelně málo. Poslední sjezd ČSSD mne zcela nekompromisně přesvědčil o tom, kdo tuto stranu tvoří a o co těmto lidem jde. Moc hezky to ilustruje případ ostravského primátora, který se nedostal na kandidátku do parlamentu a teď se kvůli tomu chystá s vlastní, kupodivu sociálně demokratickou stranou soudit. A kdo jsou lidé, kteří nastavili nohu Kajnarově další slibné politické kariéře? Jsou lepší? Nedokázali mne přesvědčit, že si vidí aspoň na špičku vlastního nosu. Snad by měli Jakuba Patočku a Jiřího Dienstbiera začít někde klonovat, pak by se snad dalo uvažovat o změně. Já konkrétně v soc. dem. postrádám lidi tohoto typu, lidi, kteří dlouhodobě zastávají stabilní názory a nepodléhají naivní "stranické" disciplíně.

Třeba vstoupí do nějaké levicové politické strany i Jan Novák

Ten nezaměstnaný, co živoří z podpory

Ne proto, aby připravoval převzetí nějakého ministerstva jako Jakub Patočka

Prostě proto, že ta strana pro lidi v jeho situaci něco konkrétního dělá

Chce to Čas Jana Nováka …

Moc tě zdravím a díky za zmínku. Vycházíš z jednoho mého postíčku na Facebooku, což není ideální, ale máš na to právo. Možná je to naivní, ale já opravdu nevidím nic zásadového na tom, že někdo vstoupí do strany dva měsíce před jejím jasným vítězstvím ve volbách. Jsou dokonce strany, které to zakazují, protože před volbami se vždy hrnou lidé se zájmem o trochu vlivu. Kdyby to udělal před rokem, dvěma budiž. Ale hlavně, není to jedno? Ta poznámka byla jen na Facebooku větší pozornost si ta událost nezaslouží. Ať si každý dělá, co chce. Je dobré, že teď je aspoň potvrzené to, co bylo celou dobu jasné. Dává to i nový rozměr Deníku Referendum.

Co bylo celou dobu jasné?
Jaký nový rozměr má nyní Deník Referendum?

Obecně také "nevidím nic zásadového na tom, že někdo vstoupí do strany dva měsíce před jejím jasným vítězstvím ve volbách." Ovšem v konkrétním případě Jakuba Patočky, jehož činnost a postoje jsou dlouhodobě známé, mi takový argument přijde hodně umělý.

ano, vycházet z jednoho facebookového postu není ideální a sám jsem to přiznal. Na druhé straně to má svůj význam, tyhle bezprostřední reakce jsou vlivné, a podle jiných diskutujících se zdá, že sdílejí názor na krok J.P. jako projev prospěchářství. To je ale podle mě zcela mimo realitu. Vždyť i vy v Respektu burcujete před nástupem prozemanovského křídla v ČSSD, které po volbách smete Sobotku i se Špidlou a pochopitelně i s Patočkou, který se teď, kdy jde o hodně, zkrátka snaží pomoci jak může. Mrzí mě, pokud bys tomu rozuměl takto. Doufám, že to nedává nový rozměr Respektu, kterého si přes nesouhlas v některých věcech vážím a pozorně čtu.

Nejsem příznivcem toho, aby se z debat na fb dělalo téma vážných diskusí. Když už se to tady děje, zopakuju, že k dost pokleslé poznámce Erika Taberyho jsem u kamaráda na FB v první reakci napsal:

"Na tomto místě k tomu chci jen poznamenat, že ač jsem členem ČSSD, stále jsem člověkem v mnohem méně politicky exponované pozici, než kdybych byl šéfredaktorem v médiu jednoho z krajně problematických českých oligarchů. A pokud se mě někdo z této pozice pokouší soudit jako prospěcháře: co k tomu říct, snad že mu není hanba? Erik Tabery byl, je a zůstává politikem v mnohem větší míře, než si bohužel bude asi kdy ochoten připustit."

Poznámka druhá: Že do ČSSD vstoupím, jsem oznámil v den svých 40. narozenin úzkému kruhu přátel, čili v květnu. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že Nečas padne. Členem bych se tedy stal mnohem dřív, ale nekonala se žádná schůze mé MO.

Poznámka třetí: Filipovi za jeho text děkuju, ale samozřejmě nejsem úplně rád, že se to tady tak řeší. To hlavní: pracovat pro Bakalu, neřku-li pro Babiše, politicky zařazuje a zavazuje víc nežli být členem ČSSD.

Z výzkumu Nowaka a Sigmunda publikovaném v říjnovém čísle časopisu Nature v roce 2005 vyplývá, že reciprocita ve vztazích je velmi rozšířená. Ten, kdo něco dostane, má snahu něco dát - přímo darujícímu, či někomu jinému. Je zřejmé, že šéfredaktor - nebo řekněme šéfredaktoraka (kdyby jí třeba byla placená Saša Uhlová), jeví vůči svému zaměstnavateli velkou snahu "odvděčit" se mu, za to, že jí dává velmi dobře placenou práci v DR.

Politická strana je skupinou mnoha jednotlivců. Ti také vykazují reciproční vztahy. V této skupině je ovšem mnohem méně jasné, kdo z této reciprocity bude mít největší podíl - například ministerské místo pro Jakuba Patočku.

Závěr empirického výzkumu, byť z kontextu USA, je zřejmý. Zaměstnavatelé šéfredaktorů mají velkou šanci na reciprocitu (poslušnostr/oddanost). Naproti tomu političtí aktivisté mají jen velmi malou pravděpodobnost, že na recipročních vztazích uvnitř strany vydělají.

Aha :-)

Jakub Patočka je sice dostetečně známý, aby z toho, někdo mohl usuzovat, že mu jde o koryto, ke kterému se tak dostane nějakou zkrácenou cestou než jiný čerstvý člen.

Já ale naprosto nevěřím nějakým zištným motivům jeho vstupu do ČSSD.

Patří totiž nyní k těm, jejichž (jako skupiny) silová pozice je slabší, navíc zájemců o skutečně výnosná koryta bývá příliš než aby se u člověka, který do strany zrovna vstoupil, odehrály v tomto ohledu zázraky - to se mohlo dít někdy začátkem 90. let (např. Jozef Wagner z Obrody na ostravském sjezdu v roce 1991), ale dnes ani náhodou.

Tohle všechno Patočka pokud výslovně neví, tak aspoň tuší, protože je to bezesporu inteligentní člověk.

Proto si myslím - bez ohledu na to, že lidé jako on se tak trochu sebestylizují do jistých rolí - že jeho vstup do ČSSD je v zásadě nezištný (což je u lidí jako on ještě snažší uvěřit než u jiných, kteří jsou taknějak "pragmatičtější"), jsem rád, že tu je s námi a upozorňuji ho na platformu Idealiste.cz a z našeho okresu (Chrudim) na Jirku Svěráka, se kterým by si jistě dobře rozuměl ...