Lidé považují kvalitu českého školství za průměrnou

Vratislav Dostál

V pondělí začal nový školní rok. Společnost Eduin při té příležitosti zveřejnila výstupy šetření, které se zabývalo postojem veřejnosti ke vzdělávacímu systému. Ze zveřejněných dat vyplývá, že lidé považují kvalitu českého školství za průměrnou.

V pondělí byl zahájen nový školní rok. No prvních tříd nastoupilo 112 tisíc prvňáčků. V loňském roce jich bylo o sedm tisíc méně. S novým školním rokem dochází ke změnám v osnovách. Například žáci osmých tříd mají od letošního školního roku povinný druhý cizí jazyk. Žáci prvního stupně se pak budou učit zlomky. Zároveň došlo ke změnám osnov ve  finanční nebo dopravní výchově.

Společnost Eduin k příležitosti zahájení nového školního roku zveřejnila výstupy sociologického šetření, které se zabývalo postojem veřejnosti k rozličným aspektům vzdělávacího systému. Závěry výzkumu chce publikovat v příštích týdnech. Souhrn názorů reprezentativního vzorku a jeho porovnání s názory expertů budou publikovány ve druhé polovině září.

„Hlavním důvodem pro sociologické šetření byla snaha ověřit reprezentativnost některých závěrů kampaně Česko mluví o vzdělávání. Té se z pochopitelných důvodů aktivně účastnila jen velmi malá část veřejnosti, proto jsme chtěli vědět, zda se názory tohoto vzorku podobají názorům reprezentativního vzorku populace,“ vysvětlil tiskový mluvčí Eduin Tomáš Feřtek.

„Zároveň jsme se rozhodli udělat podobné šetření i přímo mezi odbornou veřejností. Ptali jsme se na celkové hodnocení vzdělávacího systému, postoje k selekci a inkluzi a zajímalo nás, kde vidí lidé příčiny současného stavu. S kompletními závěry těchto šetření seznámíme odbornou veřejnost a novináře během pravidelného kulatého stolu a tiskové konference 19. září,“ dodal Feřtek.

Celkově hodnotí veřejnost kvalitu našeho školství jako průměrnou. Polovina ho oznámkovala trojkou, třetina dvojkou. Deset procent respondentů je ještě kritičtější (4 nebo 5). Ženy jsou v hodnocení mírnější. S vyšším vzděláním respondentů roste tendence k negativnímu hodnocení (4 nebo 5).

Kritici (deset procent) jako hlavní důvody svého postoje uvádějí zejména kvalitu (přístup a schopnosti učitelů, problém s autoritou). Dále vidí respondenti problémy v metodě učení a známkování, v zastaralých osnovách, ale také v nižší motivaci a finančnímu ohodnocení učitelů. Vnímají ale také, že na situaci má podíl i nezájem dětí a rodičů o školu.

Více než polovina dotázaných si současně myslí, že dnešní školy jsou technicky dobře vybavené a rozvíjejí své žáky prostřednictvím předmětů a kroužků. Už mnohem méně souhlasí s výroky, že stát aktivně pomáhá a usiluje zvyšovat kvalitu vzdělávání nebo že školství směřuje pozitivním směrem (souhlasí třetina, nesouhlasí 42 % dotázaných).

Z dlouhodobého hlediska se názory veřejnosti na kvalitu vzdělávání u nás postupně zhoršují, posun nicméně nelze označit za dramatický. Radikálnější je podle šetření veřejnost v pojmenování příčin nespokojenosti.

    Diskuse (10 příspěvků)
    Petr Chaluš, konzultant ve vzdělávání
    September 3, 2013 v 10.41
    Průměrné je? ... a někteří řveme zoufalstvím
    No spíš pořád slyšíme z médií bludy a zavádějící informace, neznáme pořádně náš školský zákon, ani světové trendy v pedagogice. V českém školství vládnou silná konzervativní loby, která si hájí své zájmy a nejde jim vůbec o osobnost žáků, dětí, studentů - lidí, pro které celé vzdělávání je. Argumentace, které hlavně u nás můžeme slyšet jsou stále typu: "manipulujme s dalšími generacemi v jejich prospěch" , jak směšné a hrozivé. V článku (níže link) je vidět, jak o mnoho lepší může vzdělávání být.

    Finsko:
    Důvěra
    Úcta
    Respekt
    Demokracie
    Podpora slabších

    V ČR školství:
    Hodnocení
    Kontrola
    Výsledky
    Tresty
    Strach
    Pomluvy

    http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2013/36-2013/finske-skolstvi-jako-inspirace

    MK
    Michael Kolařík, Student
    September 3, 2013 v 11.18
    Pane Chaluši,
    doufám, že skloňuji Vaše jméno správně.

    Kde jsou součástí českého vzdělávacího systému pomluvy? S tím ostatním bych souhlasil, ale pomluvy? S něčím takovým jsem se nesetkal (tedy setkal jsem se s pomluvami, ale ne jako se součástí jakéhokoli systému).
    Petr Chaluš, konzultant ve vzdělávání
    September 3, 2013 v 11.40
    díky za zájem pane Kolaříku :-)
    Učitelé pomlouvají rodiče a žáky a možná i sebe navzájem (NESPOLUPRACUJÍ mezi sebou) Žáci pomlouvají učitele. Rodiče pomlouvají učitele a možná ostatní rodiče. Chtěl jsem nějakým způsobem vyjádřit hlavně příkop mezi rodiči a učiteli, máte pravdu "pomluvy" nejsou přesné, beru to zpátky :-) Možná tedy přesnější je NESPOLUPRÁCE ? nebo nic a stačí i těch 5 slov předtím. Ostatní tedy souhlasíte, tak to děkuji za podporu.
    JJ
    Jiří Janeček, Chemik
    September 8, 2013 v 20.15
    ...
    No, já nevím, jestli to na co jsem narazil na http://ceskomluvi.cz/infografika-co-jsme-zjistili-v-kampani-cesko-mluvi-o-vzdelavani/ se týká téhož průzkumu, ale přiznám se, že tento textový výtah je pro mne daleko srozumitelnější...
    Ty obrázky tam jsou vesměs takové jako manažerské powerpointové blabla... Barevné, popropojované, ale dostat z toho užitečnou informaci je nadlidský úkol...
    Ještě snad jen malá výhrada k testům (anketám) typu "oznámkujte svůj názor od jedné do pěti" (v pozměněné verzi "Jaký je Váš názor na...? Rozhodně ano/spíše ano/nevím/spíše ne/určitě ne"). Mne přijde, že moc nezohledňují takovou nějakou "přiměřenost" respondenta a proto je osobně moc vážně neberu. Tak jako pro Cosmopolitan ještě jo, ale nějaké trvalé závěry bych z toho nedělal...
    Luděk Švehla, vývojový pracovník
    September 9, 2013 v 16.48
    Pohled zvenčí
    No já když vidím, jak píší dnešní mladí včetně vysokoškoláků, jímá mě hrůza. Skoro mi přijde, jako by stačilo dnešnímu školství, že studenti umí nějak něco napsat nehledě na pravopis nebo snad správný slovosled či diakritiku. Nebo, že by škola v dnešní době počítačů informovala o základech typografie, nepřipadá mi.

    Nebude asi od věci názor, že dnešní vysoké školství odpovídá svojí náročností školství střednímu za reálného socialismu. Školství základní pak dřívějšímu pomocnému.

    Určitě to však není v lidech, lidé jsou pořád stejní, chyba je samozřejmě v systému.
    Petr Chaluš, konzultant ve vzdělávání
    September 9, 2013 v 17.8
    pohled zevnitř - úroveň školství
    Vážený Luďku, můj pohled zevnitř je, že se neúměrně zvyšuje tlak na děti každým rokem, straší se neúspěchem a nezaměstnaností. Je doložitelná snaha státu přidávat nové učivo dětem a zpřísňovat měření jejich výkonu. Děti žijou stále více pod nesmyslým stresem. Za socialismu jsem chodil do školy a mám tedy zkušenost, která mě poznamenala na celý život. A na rozdíl od vás bych se vyjádřil k úrovni socialistické školy jen jedním slovem, a nějakým sprostým.
    Luděk Švehla, vývojový pracovník
    September 9, 2013 v 17.33
    Pane Chaluši,
    každý máme holt svoji zkušenost.

    Můžete prosím alespoň stručně uvést, které nové učivo konkrétně přidává dnes stát dětem navíc, jak píšete? A čím konkrétně zpřísňuje měření jejich výkonu oproti minulým časům?
    Petr Chaluš, konzultant ve vzdělávání
    September 10, 2013 v 12.59
    Odpovídám vám pane Švehlo
    Co je tlak na děti: 1. stát už několik let přitvrzuje státní maturitu; 2. přidává dětem v ZŠ plošné státní testy a přidává učivo do RVP; 3. rodiče chtějí své dítě dát místo na druhý stupeň na osmileteé gymnázium a to znamná šrocení na přijímačky už pro 11 leté dítě; 4. Média říkají: bez školy, bez maturity jsi bez šance na úspěšný život; 5. Mnoho politiků stále chápe vzdělání je soutěž o to kdo bude nejlepší. Nabízím - podívejte se třeba zde je zajímavý text: http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2013/36-2013/finske-skolstvi-jako-inspirace
    Luděk Švehla, vývojový pracovník
    September 10, 2013 v 14.32
    Ano, vámi odkazovaný text se čte jako pohádka,
    ale kde je podle vás problém?

    Proč myslíte, že tady stát zavádí státní maturity a různé koncepce nesmyslných testů a testování? Proč je prosazována konkurence namísto spolupráce? Proč je školství podfinancované a učitelství opovrhované? Proč jsou prosazovány privatizace a školné? Represe před podporou? Nebudu vše vyjmenovávat, ale vlastně pravý opak toho, co ve vámi vysněném Finsku?

    Já ten důvod znám, ale zajímal by mě váš názor, když registruji některé vaše postoje.
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    September 10, 2013 v 17.43
    Podle mě je zapotřebí návratu matematiky jako hlavního předmětu pro všechny děti nejméně do 15 let.

    Na ztrátě postavení matematiky v osnovách se bohužel nejvíc podepsala minystryně ČSSD Buzková, která matematiku prostě neměla ráda.