Prázdniny jsou opět nenávratně pryč. Máme tu nový školní rok. Rád bych přispěl k jeho zahájení jednou méně tradiční glosou.

České školství na mě často působí bezradně. Reforma střídá reformu. Problémy se státními maturitami se vlekly roky. Jako vysokoškolský pedagog (a nejen já) vidím klesající úroveň absolventů středních škol. Samozřejmě čest výjimkám. Nicméně nechci jen kritizovat, to umí každý „udatný“ internetový diskutér, dovoluji dát k veřejné diskuzi konkrétní námět na zlepšení.

Na první pohled možná kuriózní. Velmi bych plédoval za zařazení výuky šachu (včetně aktivní hry) do školních osnov českých základních a středních škol.

Jak bylo vědecky dokázáno, šachy pomáhají rozvíjet u žáků a žákyň logické myšlení a smysl pro strategii. Tyto vlastnosti vidím u dnešních mladých lidí, gentlemansky řečeno, jako hodné výraznější podpory.

Strategické schopnosti mnohých mladých dnes spíš leckdy připomínají cimrmanovské „Nemysli a táhni“ než rozumně užitečnou strategii vhodnou pro druhé desetiletí 21. století. To se přirozeně netýká jen mladých Čechů a Moravanů — nicméně starého psa novým kouskům nenaučíš, proto se zde primárně věnujeme mladým.

Šachy též kladně rozvíjejí paměť a učí žáky mít lepší přehled o čase. Což se jim v životě určitě bude hodit. Není nic horšího, než když uchazeč o zaměstnání, brigádu či zakázku přijde s půlhodinovým zpožděním, pak obraz nezachrání ani sebeprestižnější diplom z dějin Harryho Pottera získaný na univerzitě ve Woprusdorfu.

Velkým propagátorem této myšlenky je například šachový velmistr Anatolij Karpov. Tento ruský velmistr mimo jiné uvádí, že mezi třídami a školami, které šachy zařadily do svých programů, a těmi, které to neudělaly, je také zřetelný rozdíl v disciplíně. Přirozeně ve prospěch šachových tříd.

Česká republika by nebyla první, již nyní tento nápad akceptovaly školské systémy kupříkladu Turecka, Švédska, Brazílie nebo (u Čechů s oblibou podceňovaného) Srbska.

Nicméně pro šachy bych viděl využití i v rámci vězeňského systému ČR. A to včetně vazebních věznic. Jak známo, poměry ve vazebních věznicích jsou u nás přísnější (drsnější) než ve vlastním vězení. Takový David Rath by o tom mohl vypravovat. A vazba je v ČR nadstandardně často používána, což kritizoval nejen expremiér Petr Nečas, ale i Evropský soud pro lidská práva.

Napsáno s ne moc velkou nadsázkou ve vazbě v dnešním Česku může skončit každý z nás, dřív než řekne „Rath“. Pán nebo kmán.

V rámci humanizace věznic bych se tedy velmi přimlouval za podporu hry šachů. Nota bene vězení by mělo člověka „napravit“ a myslím, že šachy by k tomu mohly též pomoci. Samozřejmě to není lék jediný.

Na závěr všem školákům přeji úspěšný vstup do nového školního roku.

Rodičům a hlavně politikům vinšuji, aby měli více na mysli, okřídlené avšak stále pravdivé, že z investic do vzdělání jsou nejbezpečnější a často i nejvyšší úroky! Víc, než si myslíme.