Chodec jako ohrožený druh
Štěpánka ŠprynarováJít se projít po Malé Straně nemusí být žádná legrace, na chodce zde číhá řada nástrah. Na vině je především nedostatek tras pro pěší. Chodec tak o svůj prostor musí bojovat mimo jiné s osobními a nákladními automobily a cyklisty.
Bydlím v Praze na Malé Straně. Pokoušejíc se řídit doporučením pro seniory, ke kterému dospěli američtí výzkumníci, že „A walk ewery day may keep dementia at bay“, vykonávám každodenní venčení své osoby. Musím ale přitom trasu z míst, vymezených chodcům, brzy opustit. Do nejbližší zeleně bych se jinak nedostala, neb se na chodník kvůli parkujícím autům nevejdu.
V parku mě pak na uvítanou hlasitě zdraví psi, kteří mě tak v lepším případě usilovně vyzývají k rošťáckým, v horším k bojovým hrám. Při mé poněkud vratké vzpřímené poloze mi to je ne vždy milé. Nemluvě o tom, že při jarním tání se mi na chodnících málokdy podaří vyváznout bez označkování obuvi pozůstatky po čtyřnohých miláčcích.