Egyptské Muslimské bratrstvo vyzvalo k povstání, krize se prohlubuje
Petr JedličkaPět dní po svržení prezidenta Mursího došlo k incidentu, který situaci dále vyhrotil. Během poslední vlny razií a násilných střetů zemřelo již více než sto lidí. Přes tisíc dalších bylo zraněno.
Egyptské Muslimské bratrstvo vyzvalo v pondělí všechny Egypťany k povstání proti těm, „kdo chtějí ukrást velkému lidu jeho revoluci“. Učinilo tak prostřednictvím facebookového profilu svojí politické odnože — Strany svobody a spravedlnosti. Výzvě předcházel dosud nevyjasněný ranní incident, při němž začaly pořádkové síly střílet do davu, který před kasárnami Republikánských gard požadoval propuštění sesazeného a v kasárnách drženého exprezidenta Muhammada Mursího. Zabito bylo na místě 42 až 51 lidí. Dalších 300 až 500 utrpělo zranění.
Vyšetřování incidentu má teprve začít — podle demonstrantů spustili ozbrojenci palbu z ničeho nic; podle armádních mluvčích se tak stalo až ve chvíli, kdy vzala „teroristická skupina“ kasárna útokem. Ani urychlené pověření zvláštní vyšetřovací komise prozatímním prezidentem Mansúrem ale nedokázalo ztlumit účinek události, kterou už i část agenturních zdrojů odznašuje za „krvavý masakr“.
„Náznak zmírnění napětí o víkendu, kdy se začalo proslýchat, že Bratrstvo uzná prozatímní vládu, pokud se Mursí vrátí třeba jen formálně do čela státu, je ten tam. Krize se opět prohlubuje,“ píší v pondělí odpoledne zpravodajové Al-Džazíry.
Stoupenci Muslimského bratrstva vycházejí do ulic již více než týden, od středečního převratu se však jejich protesty radikalizují. Podle expertních odhadů má Bratrstvo podporu asi čtvrtiny obyvatelstva. Jak armáda, tak ve světě známí politikové jako Muhammad Amr či Muhammad Baradej opakovaně prohlašují, že sesazení Mursího nebyl puč, že v zemi nevládne žádná junta a že islamisty rádi uvítají v prozatímní vládě. Toto ale jak Bratrstvo, tak salafistická strana Núr po pondělní střelbě razantně odmítají.
Při střetech Mursího stoupenců a odpůrců, resp. stoupenců a ozbrojených složek zemřelo během poslední protestní vlny (tj. od 27. června) přes sto lidí. Asi tisíc Egypťanů bylo zraněno.
Vývoj od převratu
V nejvyšší politice jde vývoj od středečního sesazení Mursího v zásadě podle itineráře, na němž se dohodli generálové s protimursíovskými skupinami a předními zástupci egyptských církví. Mursího náhradníkem byl hned ve čtvrtek jmenován předseda ústavního soudu Adlí Mansúr. Ten pak rozpustil horní komoru parlamentu (dolní nefunguje už od loňského roku) a jmenoval nového šéfa tajných služeb. V pátek a v sobotu se intenzivně jednalo o osobě nového premiéra. Vlastní pověření však dosud nikdo nezískal.
Momentální bezvládí, kdy jeden minist skončil a druhý ještě nenastoupil toho přeci nemůže být omluvou. Několik tisícovek našich občanů se velmi brzy může stát rukojmí v lepším, nebo obětmi v horším případě. Včerejší neúspěšný pokus o osvobození vůdců Muslimského bratrstva je snad dostatečným důkazem, že bezpečnostní situace v zemi se po vojenském převratu výrazně zhoršila.
Preferovat ekonomické zájmy cestovek místo bezpečnosti našich občanů je za dané situace už neobhajitelné.
Dovolím si tvrdit, že věci se rozhodně neubírají ke stabilizování situace. Chápu, že byste rád viděl Egypt demokratický, ale ta možnost už prostě reálně neexistuje. Pokud vám v noci několik set lidí se pokusí osvobodit své vůdce a neváhají při tom položit své životy jako mučedníci své víry, tak je nějakými dekrety neuklidníte, nepřimějete zasednout k jednacímu stolu.
Dosazená hlava státu ( není to přesnější termin?) je z jedné strany limitována nemožnosti Mursího and his melody boys popravit, ale zároveň je nemůže ani propustit, aby se nepostavili do čela případného povstání. Sophiina volba, řekl bych.
A zatím to vypadá, že "střední managment" tohoto revolučního hnutí po počátečním ochromení se už vzpamatoval.
Takže, dekrety, které pracují s časovým horizontem pět měsíců situaci rozhodně nevyřeší.
Klidně se s vámi vsadím, že žádné referendum za pět měsíců nebude.