Jistě největší od takzvaného arabského jara, možná i největší v celé své historii. Takové protesty zažívá nyní postmubarakovský Egypt. Zatímco v pátek a o víkendu plnili ulice srovnatelně jak zastánci, tak odpůrci stávajícího prezidenta Muhammada Mursího a vlády Muslimského bratrstva, z části v neděli a rozhodně v pondělí odpůrci převládli. Podle vyjádření ministra informací se posledních protestů zúčastnilo 14 až 17 milionů lidí. Velení armády dalo v pondělí večer „všem stranám“ ultimatum, aby nalezly do dvou dnů východisko ze stávající situace; jinak prý „představí“ vlastní „itinerář k usmíření“.

„Ozbrojené síly opět vyzývají ke splnění požadavků lidu a dávají každému (z odpovědných aktérů) lhůtu 48 hodin. Jde o poslední šanci k převzetí tíhy odpovědnosti historické chvíle, jíž právě národ zažívá a v níž nepromine žádné ze stran případnou laxnost,“ stojí doslova v prohlášení, které zaštítil vrchní egyptský velitel generál Abdul Fatah Chálil al-Sísí.

Armáda v posledních hodinách odmítá soustavnou kritiku, že chce po uplynutí lhůty provést puč — nestaví se prý na žádnou stranu a jedná jen v zájmu zachování bezpečnosti. Právě apel na „splnění požadavků lidu“ je ale komentátory vnímán jako přiklonění se ke kritikům režimu. Převažující tábor demonstrantů totiž požaduje především Mursího odstoupení a nové volby.

Příčina a výhled