Protesty v Egyptě propukly s novou intenzitou, armáda dala ultimatum

Petr Jedlička

Na první výročí nástupu prezidenta Mursího do funkce vyšlo do ulic až 17 milionů lidí. Zdá se, že nyní převažují odpůrci režimu. Armáda vyzvala všechny strany, aby nalezly východisko do 48 hodin. Jinak prý představí vlastní.

Jistě největší od takzvaného arabského jara, možná i největší v celé své historii. Takové protesty zažívá nyní postmubarakovský Egypt. Zatímco v pátek a o víkendu plnili ulice srovnatelně jak zastánci, tak odpůrci stávajícího prezidenta Muhammada Mursího a vlády Muslimského bratrstva, z části v neděli a rozhodně v pondělí odpůrci převládli. Podle vyjádření ministra informací se posledních protestů zúčastnilo 14 až 17 milionů lidí. Velení armády dalo v pondělí večer „všem stranám“ ultimatum, aby nalezly do dvou dnů východisko ze stávající situace; jinak prý „představí“ vlastní „itinerář k usmíření“.

„Ozbrojené síly opět vyzývají ke splnění požadavků lidu a dávají každému (z odpovědných aktérů) lhůtu 48 hodin. Jde o poslední šanci k převzetí tíhy odpovědnosti historické chvíle, jíž právě národ zažívá a v níž nepromine žádné ze stran případnou laxnost,“ stojí doslova v prohlášení, které zaštítil vrchní egyptský velitel generál Abdul Fatah Chálil al-Sísí.

Armáda v posledních hodinách odmítá soustavnou kritiku, že chce po uplynutí lhůty provést puč — nestaví se prý na žádnou stranu a jedná jen v zájmu zachování bezpečnosti. Právě apel na „splnění požadavků lidu“ je ale komentátory vnímán jako přiklonění se ke kritikům režimu. Převažující tábor demonstrantů totiž požaduje především Mursího odstoupení a nové volby.

Příčina a výhled

×