V Egyptě začaly v pondělí volby do Lidového shromáždění — dolní komory parlamentu, jež bude spolurozhodovat i podobně nové ústavy i vlády. Více než 50 milionů Egypťanů má vybrat 486 poslanců. Jedná se o první hlasování podobné důležitosti od odstoupení prezidenta Mubaraka v únoru tohoto roku. Přesto probíhá v atmosféře, jíž pozorovatelé líčí jako neklidnou, napjatou a místy až vyhrocenou.

Tak řečenému svátku demokracie předcházel týden protestů proti přílišné moci Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF) — sboru generálů, který po Mubarakově pádu převzal prezidentské pravomoci.

Protesty stovek až tisíců demonstrantů provázela snaha pořádkových sil hnutí potlačit. Na 42 lidí již bylo zabito, přes 3000 dalších utrpělo zranění. K většině úmrtí došlo o předminulém víkendu, také při minulém však zemřel jeden člověk, kterého přejel vojenský vůz.

„Jedná se o nejhorší sérii násilností od únorové revoluce,“ zhodnotili vývoj v posledních dnech zpravodajové ve víkendovém vysílání Al Džazíry.

„Navíc se zdá, že řada násilností byla policisty nebo vojáky cíleně vyprovokována,“ dodali.

Podle pozorovatelů je zájem o volby zatím slušný. Před mnoha místnostmi se od rána tvoří fronty. Z několik místech jsou hlášeny komplikace, většinou ale jen technického rázu.

Důvody protestů

Vláda pod kontrolou generálů vypracovala v půli listopadu návrh ústavního dodatku, jenž staví armádní rozpočet mimo civilní dohled a dává SCAF právo vybrat většinu tvůrců nové konstituce. Zároveň činí z armády de jure protektora nového zřízení.

Demonstranti od počátku minulého týdne žádali převod prezidentských pravomocí SCAF na civilní těleso (tzv. prezidentskou radu), uspíšení prezidentských voleb a potrestání osob, které nařídily rozehnat protestující násilím.