V Brně se v pondělí konal neformální salon Elišky Wagnerové. Nezávislá senátorka, která před svým loňským zvolením byla po deset let ústřední postavou českého Ústavního soudu, publiku, jehož podstatnou část, možná většinu, tvořili soudci, promítla dokumentární film Kauza Cervanová.

Přítomen byl režisér Robert Kirchhoff a dva v kauze odsouzení muži. Případ, který se udál v roce 1976, je, jak bylo z reakcí jasné, u generace starších pětačtyřiceti, padesáti let dodnes silně zapsaný. Ze surové vraždy a skupinového znásilnění studentky Cervanové byla po pěti letech obviněna skupina mladých mužů z Nitry, které dobová média vylíčila jako zlatou mládež, děti komunistických prominentů. Padly exemplární tresty, nejvyšší na 24 let, některým obviněným hrozil trest smrti.

Federální soud v roce 1991 původní rozsudek zrušil, vypočítal v něm sedm desítek nesrovnalostí a vrátil případ k novému projednání na Slovensko. K tomu se dostalo až po více než deseti letech. Sledování filmu je trýznivý, ale mimořádně silný zážitek. Při vší skepsi dané bohatou zkušeností s mimořádnými schopnostmi lidí velmi vynalézavě, a to i ve skupinové shodě, předstírat, ba lhát, film nakonec nenechává valný prostor k pochybám.