Pouze s protesty za odstoupení prezidenta Collora de Mella z roku 1992 se dá dle pozorovatelů srovnávat současná vlna demonstrací, která se šíří Brazílií. V každém z dvaceti nejvýznamnějších měst vycházejí do ulic pravidelně tisíce až desetitisíce lidí. Účast na pondělních průvodech přesáhla podle většiny odhadů čtvrtmilion. Protestuje proti korupci, nedostatečné podpoře školství a zdravotnictví i policejnímu násilí. Nejviditelnějším protestním motivem je přitom nepoměr mezi výdaji na sociální politiku a investicemi do příprav světového šampionátu ve fotbale (2014), resp. olympijských her (2016).

„Brazílie nepotřebuje další stadiony. Brazílie potřebuje školy a nemocnice,“ cituje protestující BBC.

První z demonstrací ze současné vlny začaly už na počátku června kvůli zvýšení jízdného v sãopaulské hromadné dopravě. Podle agentur bylo zdražení pouze mírné (přepočteně o dvě koruny) a akce lokální; míra zátěže pro nejchudší, jež MHD využívají, a arogantní reakce moci však učinily své.

K přerodu protestů do stávající masové podoby došlo dle agenturních analýz po razantním rozehnání několika demonstrací policií a po zjištění novinářů, kolik bylo na přípravy mistrovství již proinvestováno. Výše současné sumy totiž dosahuje údajně trojnásobku nákladů na předchozí šampionát. Současně navíc přesáhla dvojnásobek původního rozpočtu.

„Jsme bohatá země s obrovskými možnostmi, ale peníze nejdou těm, kdo je potřebují nejvíce,“ vybírá z názorů demonstrantů AP.

Jako v Turecku?

Spolu se zmíněným poukazují demonstranti i na četná úplatkářská podezření, nákladná, ale v důsledku neefektivní tažení proti gangům, a plošnou demolici bezmála celých čtvrtí, v nichž mají vyrůst nové ubikace pro sportovce. Jak ovšem připomíná například Gaspard Estrada pro France 24, s výjimkou apelu na srovnání výše sociálních výdajů a proinvestovaných peněz nemají protestující žádné společné konkrétní požadavky.

Podle El País protestující z jednotlivých měst doposud téměř nespolupracují. Dle BBC se navíc liší ve výběru protestních metod, které sahají od karnevalových průvodů až k útokům na policejní stanice či obsazování vládních budov.

Ve srovnání s protesty, které probíhají v současné době v Turecku, nedošlo zatím v Brazílii k podobnému počtu potyček, zranění a razií; zvláště sociální sítě však od pondělka plní videoukázky brazilské policejní brutality a materiály, na nichž jsou demonstrace v obou zemích připodobňovány. Brazilští a turečtí rozhořčení si také hojně vyjadřují podporu.

Šance a důsledky

Podle středečního souhrnu BBC se protestujícím zatím podařilo dosáhnout několika dílčích úspěchů — ve městech Cuiabá, Recife a João Pessoa oznámili starostové snížení ceny jízdného. Radnice São Paula slíbila demonstrantům jednání. K protestům se také poprvé v úterý vyjádřila brazilská prezidentka Dilma Rousseffová, která vyjádřila hrdost nad tím, že tolik mladých Brazilců vnímá tak palčivě sociální problémy; žádné konkrétní sliby ovšem nadala.

V průběhu středečního odpoledne středoevropského času brazilská vláda oznámila, že do ulic Ria de Janeira, Bela Horizonte, Salvadoru, Fortalezy a Brasílie rozmístí zvláštní bezpečnostní složky vycvičené na potlačování nepokojů a boj s gangy. Podle některých komentátorů tak reaguje na případy vandalismu jako zapalování aut či rozbíjení výloh, které protesty v malé, leč mediálně vděčné míře doprovázejí. Podle jiných autorů chce prostě zesílit represe.