Evropská komise 3. května zveřejnila jarní prognózu rozvoje. Konstatuje v ní, že po recesi v roce 2012 se v první polovině roku 2013 očekává stabilizace ekonomiky. V druhé polovině roku 2013 začne růst, v roce 2014 se zrychlí. Domácí poptávka je ale omezena řadou překážek, typických pro období po velkých krizích — hlavním podnětem rozvoje bude vnější poptávka. Snížení tlaku na soukromou spotřebu a investice později umožní udržet mírné domácí oživení. Zabrání se obnově dluhové krize států.

Roční růst HDP bude letos v EU - 0,1 %, v eurozóně - 0,4 %. V roce 2014 se předpokládá v EU růst 1,4 % a v eurozóně 1,2 %.

Překážky domácí poptávce se pomalu zmírňují

Domácí investice a spotřeba se ještě tlumí, v některých zemích se omezuje poskytování úvěrů kvůli nejistým vyhlídkám budoucích zisků a příjmů. Významné zlepšení situace na finančních trzích a snížení sazeb úroků se do reálné ekonomiky dosud nepromítlo, jsou jen váhavé signály zmírňování finanční fragmentace; v zranitelných ekonomikách panují přísné úvěrové podmínky.

Korekce vnějších a vnitřních nerovnováh pokračuje. Několik zranitelných států bude mít letos v důsledku zisku z vývozu přebytky na běžných účtech. I při progresivním snižování bude ještě do roku 2014 schodek značný. A špatná situace na trhu práce omezí spotřebu; růst domácí poptávky bude jen mírný.

Oživení ekonomiky má mít jen malý vliv na snížení nezaměstnanosti: odhad míry nezaměstnanosti roku 2013 je v EU 11 %, v eurozóně 12 %.V roce 2013 jako důsledek recese roku 2012 nezaměstnanost mírně vzroste. Teprve roku 2014 se nezaměstnanost sníží. Mezi státy EU ale jsou a zůstanou velké rozdíly. Zpomalí se vliv nárůstu cen energie na inflaci: letos je odhad míry inflace 1,8 % v EU a 1,6 % v eurozóně, roku 2013 již stabilizovaná míra 1,7 % v EÚ a 1,5 % v eurozóně.

Postupné pokračování strukturální fiskální konsolidace

Celkové fiskální schodky mají klesnout roku 2013 z -3,4 % v EU na —2,9 %. V důsledku potlačeného růstu ekonomiky bude v roce 2012 poměr dluhu k HDP 89,8 % v EU a 95,5 % v eurozóně.

Rizika hospodářského rozvoje se v důsledku významných politických rozhodnutí posledních let vyrovnala, jsou však zapotřebí další reformy, jinak by vysoká nezaměstnanost přetrvala a ovlivnila v některých státech sociální soudržnost. Rozhodující je zabránit otřesům na finančních trzích; kdyby se na nich pokrok proti očekávání zvýšil, posílila by se důvěra a poté oživení.

Česká republika - jízda s vyřazeným rychlostním stupněm

Reálný HDP se ve 4. čtvrtletí roku 2012 nadále propadl, i když proti počátku roku pomaleji, ekonomické aktivity se odrazí ode dna až v průběhu roku 2013. S ohledem na prudký pokles důvěry spotřebitelů, pokles veřejných investic a slabší vnější prostředí se odhaduje pokles reálného HDP roku 2012 o 1,3%. Od poloviny 2013 se předpokládá zlepšení. Konsolidace obnovy se předpokládá roku 2014, s podporou růstu reálných příjmů domácností. Domácí rizika pro výhled jsou dostatečně vyvážena.

Pokles reálných příjmů domácností

Soukromá spotřeba ukázala ve 4. čtvrtletí roku 2012 větší růst, než o očekávaných 0,9 %, zvýšení však bylo zčásti výsledkem jednorázového zvýšení mezd a zvýšených nákupů v očekávání vyššího zdanění práce, příspěvků na zdravotnictví a DPH od ledna 2013; to také vedlo k zvýšení zásob. Jen omezená část nárůstu plyne ze zvýšení důvěry domácností, proto nastal v 1. čtvrtletí roku 2013 jen dílčí obrat.

Výdaje zůstanou utlumeny, proto se projektuje pokles reálného disponibilního příjmu roku 2013 a vyšší míra úspor domácností se sníží jen postupně. Soukromá spotřeba se zvedne na základě pozitivnějšího výhledu trhu práce roku 2014.

Potlačený rozvoj průmyslu v krátkodobém horizontu je hlavním tahounem růstu.

Průmyslová výroba po poklesu roku 2012 naznačuje stabilizaci. Negativní sentiment ale zůstane u domácích a zahraničních výrobních zakázek pevně zakořeněn. Na přelomu roku byla výroba proti předchozímu roku nižší, zejména u počítačů a elektronických zařízení a také motorových vozidel.

Přehled bankovních úvěrů centrální banky naznačuje, že finanční podmínky počátkem roku 2013 zůstávají relativně příznivé. Dá se očekávat, že přístup k úvěru podpoří růst. Hrubý fixní kapitál začne růst teprve v druhé polovině roku 2013, což povede k poklesu za celý rok o 3.2 %; odrazí se v něm silný vliv přecházející z roku 2012. V souladu s projektovaným zlepšením spotřeby a vývozu se předpokládá robustnější růst investic roku 2014.

Čistý vývoz přispěje k růstu HDP méně než v předchozích létech, v souladu s pomalou obnovou klíčových evropských trhů. Současná bilance běžného účtu se podle očekávání bude stabilizovat na cca -2,5 %.

Trh práce dosud při nižší poptávce po práci neprojevil významnou flexibilitu. Protože zaměstnavatelé byli schopni upravit odpracované hodiny, míra nezaměstnanosti mírně vzrostla z 7,0 % v roce 2012 na 7,2 % v únoru 2013. V průměru se očekává roku 2013 7,5 % a snížení v roce 2014. Roku 2013 se nadále očekává potlačení růstu mezd.

Inflace se v roce 2013 může v průměru držet pod dvěma procenty. Roku 2014 přidají k inflaci roku 2013 podle odhadu nepřímé daně cca 0,9 %. Tlak na náklady z cen dovozu a domácí spotřeby zůstane podle očekávání nízký, i když se jednotkové náklady práce zvýší s ohledem na nízkou produktivitu.

Přetrvává vládní schodek

Výsledek rozpočtu roku 2012 byl významně příznivější, než se očekávalo. Celkový schodek dosáhl 4,4 % HDP (proti 5,2 % v zimní prognóze z letošního roku) v důsledku pokračující podstatné redukce veřejných investic a vyšších příjmů zejména vlivem zvýšení DPH. Údaj zahrnuje vliv dvou jednorázových operací zvyšujících schodek: přijetí zákona o církevních restitucích s finančními náhradami (1,5 % HDP) a finanční úpravy z nesrovnalostí v řízení fondů EU (0,3 % HDP), které zakrývají výraznější nominální zlepšení. Přes zhoršující se makroekonomickou situaci se projektuje snížení vládního schodku roku 2013 na 2,9 % HDP na základě konsolidačních opatření (1,3 %HDP), rozprostřených rovnoměrně na stranu příjmů a výdajů. Hlavní opatření představují škrty vládní spotřeby, přesahující státní hranice, nižší indexaci penzí a zvýšení sazeb DPH a daně z příjmů osob.

Dočasná darovací daň na emisní povolenky (0,1 % HDP) vyprší roku 2013. Po dosažení rekordně nízké úrovně se projektuje zvýšení veřejných investic i pomalé zvýšení vládní spotřeby. Strukturální schodek se v roce 2013 zvýší o 0,1 % na 1,6 % HDP. V roce 2014 se předpokládá mírné zvýšení vládního schodku na 3.0 % HDP. Projektuje se navzdory předchozím krácením mírný nárůst vládní mezispotřeby o 0,1 % HDP. Veřejné investice mají růst, daňové příjmy by měly mít přínos z obnovující se ekonomiky a dalšího zvýšení spotřebních daní (0,1 % HDP). Projektuje se nárůst výdajů na úroky v důsledku pokračování růstu poměru dluhu k HDP na předpokládaných 50 % v roce 2014.

Dočasná daň na fotovoltaické elektrárny stanovená na 0,2 % HDP vyprší roku 2014. V roce 2014 se očekává strukturální schodek 2,1 % HDP. Fiskální předpověď je vystavena rizikům z nečekané vyšší účasti na plně financovaném penzijním pilíři a vyšších než plánovaných schodcích na regionální úrovni. Na straně růstu jsou jednorázové příjmy z plánované aukce nových telekomunikačních pásem, která by mohla přinést lepší než očekávané výsledky rozpočtu 2013.

Poznámky k zprávě

Zpráva potvrzuje trend dosavadních opatření: převahu škrtů a vyšších zdanění na vrub růstu ekonomiky a zaměstnanosti. Trend kritizuje stále více členských států EU a celkový pohled se může změnit zejména po volbách v Německu. Naopak v ČR se mění jen jako součást předvolebního guláše vládní koalice. Dosavadní zbytečné potlačení růstu škrty a daněmi, tolikrát kritizované sociálními partnery, prokazují data tabulky s prvními odhady HDP a jeho přírůstku v členských státech EU. Zřejmý je nárůst dluhu, i když se daly odložit církevní restituce. Potlačení růstu jde ruku v ruce s poklesem pořadí ČR v inovační výkonnosti; přinese to stagnaci ekonomiky ještě dlouho po skončení volebního období současné vládní koalice.