Dolejš: finanční ústava nezavádí brzdu dluhu, nýbrž brzdu růstu

Vratislav Dostál

Poslanecká sněmovna ve středu schválila v prvním čtení zákon o finanční ústavě, která zavádí maximální limit pro státní dluh. Součástí zákona je tzv. dluhová brzda, která aktivuje procesy pro snížení veřejného dluhu. Opozice má k zákonu výhrady.

Poslanci ve středu přijali v prvním čtení zákon o finanční ústavě, který zavádí maximální limit pro státní dluh. Opoziční a koaliční strany se neshodují v postoji, jak přísný má zákon být. „Sociální demokracie bude jednoznačně požadovat, aby během projednávání na půdě parlamentu došlo k úpravě klíčových parametrů zákona, zejména pokud jde o reakce vlády a jednotlivá pásma zadlužení," uvedl na tiskové konferenci předseda nejsilnější opoziční strany Bohuslav Sobotka.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek pak opozici vzkázal, že je připraven diskutovat. „Dopředu signalizuji vstřícnost k těmto návrhům, ochotu vyjít opozici vstříc a ochotu dohodnout se,“ uvedl Kalousek pro ČT24. A podle ekonomického experta KSČM Jiřího Dolejše by se opozice neměla spokojit s pouhými kosmetickými úpravami finanční ústavy.

Podle něj se ukázalo, že debata s odbornou veřejností i s opozicí nevedla k dostatečně širokému konsensu. „Nalézt účinnější fiskální rámec pro veřejné peníze je potřebné, ale vládní návrh není dostatečný,“ tvrdí Dolejš a připomíná, že sociální demokraté vyslovili nespokojenost s parametry návrhu a odmítají o návrhu hlasovat bez ujasnění prováděcích zákonů a dalších předpisů.

„ČSSD proto navrhla přerušení jednání do vyjasnění výhrad. Ministr Kalousek si je vědom, že potřebuje ústavní většinu, a tak vysílá vstřícné signály, že je k debatě o dílčích úpravách připraven,“ vysvětlil Dolejš. Místopředseda KSČM se nicméně obává, že nedostatečná byla již diskuse o principech, na kterých je návrh finanční ústavy postaven.

„Odpovědná rozpočtová politika by měla usilovat o dynamickou rovnováhu ekonomiky, která bude schopná zajistit potřeby občanů. Rovnováha v dynamickém systému se prosazuje skrze nerovnováhy a nebezpečnou nerovnováhou se stává taková, která přechází do nezvládnutelné spirály. Mělo by nám jít o to zadlužování regulovat, ne zakazovat. Jinak zavádíme ne brzdu dluhu, ale také brzdu růstu,“ zdůraznil Dolejš.

Vládní návrh podle něj trpí rozporem mezi politikou konsolidace a chybějící podporou růstu. „Nemůže jít jen o měkčí numerická pravidla, to je svým způsobem významný, ale jen technokratický detail. A tady v použité konstrukci především chybí shoda na metodě očištění ukazatele deficitu o cyklické a strukturální vlivy. Bez zohlednění vlivu cyklu vlastně přijímáme spuštěním tohoto ústavního zákona praktický zákaz přímé fiskální stimulace,“ vysvětlil místopředseda KSČM.

Koordinované by totiž dle jeho názoru mělo být nejenom používání brzdy, nýbrž i plynu. „Abychom tu nespustili parodii na keynesiánství, kdy se fiskální stimuly rozpouštějí v šedé ekonomice a v neproduktivní poptávce,“ dodal. Připomněl zároveň, že Česká republika není jediná země, která tápe v otázkách odpovědné fiskální politiky. Podle něj by bylo ale nešťastné pustit nepřipravenou finanční ústavu v situaci pokračující recese.

„A ČSSD by si měla uvědomit, že současná vláda vlastně může nasadit kukaččí vejce do hnízda budoucí vládě. Ve srovnání se ztrátami na hospodářském výkonu jsou náklady na v podstatě nadbytečnou Národní rozpočtovou radu jen drobnými. Nezřizujeme tu s touto radou roli brzdaře, pomáhajícího naší ekonomice vybírat zatáčky, spíše je to jen další trafika pro pár expertů bez odpovědnosti,“ uvedl Dolejš v tiskovém prohlášení.

Zákon o takzvané finanční ústavě byl vládou předložen na jednání Rady hospodářské a sociální dohody 20. prosince 2012. Premiér a předseda vlády Petr Nečas pak poté, co TOP 09 vyzvala koaliční partnery k tomu, aby se vláda zavázala k přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu, uvedl, že považuje za podstatné právě přijetí finanční ústavy.

Podle něj je finanční ústava faktickým naplněním politické proklamace obsažené v evropském projektu fiskálního kompaktu. „Schválení finanční ústavy bude faktickým testem toho, kdo v České republice chce realizovat politiku rozpočtové odpovědnosti,“ tvrdí premiér a předseda ODS.

    Diskuse