Hollande je po roce kritizován ze všech stran

Petr Jedlička

Nový francouzský prezident se potýká s rekordní neoblíbeností. Dle znalců převládá v zemi pocit, že se za rok od jeho nástupu nezměnilo téměř nic.

Slabý, nevýrazný, nekompetentní či pošlapávající tradice. Tak je hodnocen francouzský prezident François Hollande rok po svém volebním vítězství. Národovci ho kritizují za nedostatečné hájení francouzských zájmů. Neogaullisté tvrdí, že vede národní ekonomiku do zkázy. Důsledná levice vytýká Hollandovi asociální politiku a pokračování ve škrtech. A jeho vlastní socialisté sledují zděšeně narůstající kritiku z lidu a pokles stranických preferencí.

„Od Hollandova vítězství nad Nicolasem Sarkozym uplynul teprve rok. (Hollande) se přitom už stihl stát nejméně oblíbeným prezidentem od zavedení stávajícího politického systému — Páté republiky — v roce 1958 (...) Podle měření z poloviny minulého týdne je s výkonem prezidenta spokojeno jen 24 procent Francouzů, “ uvádí ve svém zápisníků Caroline Clarksonová, novinářka ze stanice France 24.

Řadovými Francouzi je prezident kritizován zvláště za nedostatečný boj s nezaměstnaností (roste už 23 měsíc v řadě a aktuálně je na 16letém maximu), za neúspěšnou snahu udržet v zemi průmyslovou výrobu (neposledy oznámily uzavření provozů firmy ArcelorMittal a Goodyear) a za neschopnost podnítit růst. Francouzské hospodářství kolísá stále na hranici stagnace a recese. Podle předpovědí Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise přitom nebude v krátkodobém výhledu lépe, spíše naopak.

„Jádrem obecné kritiky je pocit, že za rok, jenž právě uplynul od voleb, nezměnilo vůbec nic, a to především v ekonomice,“ konstatuje pro AFP Frédéric Dabi z IFOP, společnosti, která pravidelně monitoruje vnímání práce nejvýznamnějších francouzských politiků.

„(Hollande) má stále lepší osobní image, než měl Nicolas Sarkozy. Čím více se ale pochybuje o prezidentově bystrosti a kompetentnosti,“ uvádí Dabi dále.

Rozhodne zaměstnanost

Znalci krom zmíněné kritiky připomínají také prezidentův neúspěch s 75procentní daní z příjmů osob, jež vydělávají v přepočtu více než 2,6 milionu korun měsíčně (Hollandovi ji zabránila zavést Ústavní rada), a již zmiňovaný zákon o zrovnoprávnění svazků osob stejného pohlaví. Ten vedle jiného umožňuje homosexuálním párům sňatek i adopci dítěte. Spíše záporně je přitom norma hodnocena proto, že byla prosazena silou a Francouze ostře rozděluje.

Kladně jsou naopak vnímány reformy pracovního práva, jež byly předjednány s odbory, a proto projdou bez protestů, plány na podporu firem, které zaměstnají mladé lidi, a z větší části i zimní intervence v Mali. Znalci se ovšem shodují, že se případná pozitiva těchto opatření projeví až za delší dobu.

V nejbližších měsících budou na společnost působit ještě dozvuky skandálu Cahuzac (Hollandův ministr Jérôme Cahuzaz byl v březnu obviněn z daňového podvodu a po odhalení tajného švýcarského konta a usvědčení z opakované lži musel rezignovat), dojem přílišného podléhání francouzského prezidenta německé kancléřce Merkelové či představa, že Hollande žije ve svém uzavřeném světě odtržený od problémů obyčejných lidí.

Obrat může dle znalců přijít až ve chvíli, kdy začne viditelně růst zaměstnanost. Podle analytika IFOP Dabiho je ale toto téma pro Hollanda dvojsečné. Prezident učinil údajně chybu, když slíbil, že k zásadnímu zvratu dojde do konce tohoto roku.

„Jestliže nebude tento slib splněn, mohou být důsledky pro Hollanda zničující,“ konstatuje Frédéric Dabi.

Další informace:

France 24 President Hollande: what a difference a year makes

AFP One year on: Hollande's nightmare first year

The Local — France End of year report: Top 10 nightmare moments for Hollande

BBC News The struggle to get France working again

O protestech, které ve Francii probíhaly při příležitosti Hollandova výročí, více zde.