Privatizace a zvyšování nerovnosti jsou mylnou cestou

Deborah Rogersová

Zveřejňujeme projev Deborah Rogersové z Iniciativy za rovnost na sobotním DemoFestu - festivalu alternativ k vládním reformám.

Chtěla bych vám poděkovat za pozvání a možnost zde promluvit.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Existují tři nebezpečné trendy, které se dnes šíří po světě a postihují i Českou Republiku.

První z nich je privatizace — přesun prostředků a funkcí, jež bývaly veřejné, do soukromého sektoru — včetně zdravotní péče, důchodového systému, vzdělávání, výroby, hmotné infrastruktury, vody, policie, věznic a dokonce branných složek.

Druhým z těchto trendů je individualizace — zaměření na individuální činy a volby se ztrátou spolupráce a smyslu pro komunitu.

Třetím trendem je rostoucí nerovnost — rozdíly ve společenském postavení, majetku a politickém vlivu.

Dovolte mi uvést několik příkladů těchto trendů:

PRVNÍ PŘÍKLAD: Zdravotní péče v USA byla rozsáhle zprivatizována. Výsledek je katastrofální.

Náklady na zdravotní péči jsou pro mnohé nedostupné a téměř padesát miliónů lidí je bez zdravotního pojištění. Sedmnáct procent populace má doma nezaplacené účty za zdravotní služby, což je hlavním důvodem bankrotů. Ve Spojených státech vynaložíme na zdravotní péči v přepočtu na hlavu více než jakýkoli jiný stát. Tyto vysoké ceny zdravotnických služeb a pojištění nevyústily v kvalitnější zdravotní péči. Spojené státy jsou na tom téměř stejně s Českou republikou po stránce výsledků zdravotní péče měřených počtem zamezitelných úmrtí. USA má též oproti České republice více než dvojnásobné procento kojeneckých úmrtí.

V současné době se Česká republika ubírá stejným směrem. Je toto vážně to, co si přejete?

DRUHÝ PŘÍKLAD: Důchodový system v USA byl rovněž rozsáhle zprivatizován. Výsledkem je opět katastrofa.

V roce 2005 United Airlines nedodržely penzijní závazek vůči zaměstnancům ve výši devět miliard dolarů. Počínaje rokem 2008 poklesla v důsledku ekonomické krize hodnota důchodů o dvacet až třicet procent. V roce 2012 General Motors snížily své penzijní závazky o 26 miliard dolarů.

V současné době se Česká republika začíná ubírat stejným směrem. Je toto vážně to, co si přejete?

TŘETÍ PŘÍKLAD: V USA byly náklady na vyšší vzdělání přesunuty na jednotlivce. Výsledkem je opět pohroma.

Náklady na získání univerzitního titulu jsou dvanáct krát vyšší než před třiceti lety. Náklady na roční školné a poplatky za kolej a menzu na soukromé čtyřleté univerzitě v současné době činí více než dvojnásobek běžného českého platu za rok. Tyto náklady jsou tak vysoké, že průměrný dluh studenta promujícího s univerzitním titulem dosahuje 27 tisíc dolarů a celkový studentský dluh se v současné době přibližuje jednomu biliónu dolarů.

V současné době se Česká republika ubírá stejným směrem. Je toto vážně to, co si přejete?

ČTVRTÝ PŘÍKLAD: Ekonomická nerovnost v USA za posledních padesát let dosáhla extrémní úrovně.

Podobně jako ve feudálním systému horních deset procent populace disponuje sedmdesáti procenty veškerého bohatství, a spodní polovina populace vlastní pouze dvě procenta. Zde v České republice patří míra nerovnosti stále mezi nejnižší na světě. Až donedávna lidé ze všech sociálních skupin mohli stále navštěvovat tutéž školu nebo si dát pivo ve stejné hospodě.

V současnosti však nerovnost v České republice rovněž stoupá. Skutečně si to přejete?

Řešení těchto problémů není nikterak záhadné či nedosažitelné. Existuje mnoho dobře známých a úspěšných způsobů jak odvrátit tyto trendy:

* Lidé se mohou aktivně podílet na místní i národní politice — nemám na mysli jen volby, ale skutečný vstup do politické strany či organizace.

* Politické kampaně mohou být financovány výhradně z veřejných zdrojů, aby nemohly být koupeny, jako je tomu v USA.

* Trend směrem k privatizaci může být zastaven a obrácen.

* Úsporná opatření vynucovaná vnějšími zájmy mohou být odmítnuta.

* Základní potřeby lidí mohou být zajišťovány prostřednictvím veřejných programů a financování, aby byla každému jednotlivci zajištěna možnost slušně žít.

* Rozhodnutí o nakládání s velkými finančními jměními mohou být činěna demokraticky ve prospěch společnosti prostřednictvím vkladateli vlastněných kreditních unií a státních finančních institucí. Aby taková věc fungovala, musí být řízení těchto fondů naprosto transparentní.

* Spravedlivé vlastnění a demokratická kontrola podniků může být realizována prostřednictvím státních společností, podniků městského rozvoje a podniků vlastněných pracujícími, jež mohou fungovat v rámci tržní ekonomiky.

* Zaměstnanci nedružstevních podniků mohou vstoupit do odborů a podílet se aktivně na kolektivním vyjednávání.

* Další lidské potřeby mohou být naplněny rovněž způsoby založenými na komunitní spolupráci. Příklady zahrnují družstevní bydlení, výrobu elektřiny samotnými spotřebiteli, zemědělská a spotřebitelská družstva a mnohé další aktivity.

Moje organizace, Iniciativa za rovnost, Vás dnes zdraví a povzbuzuje Vás ke spolupráci s ProAltem a dalšími v hledání řešení založených na spolupráci a komunitě, z nichž budou mít prospěch všichni ve společnosti.

    Diskuse
    April 30, 2013 v 8.47
    Projev paní Rogersové je jistě chválihodný,
    ale tato fakta jsou všeobecně dávno známa. Jen médii úspěšně zamlčována, v lepším případě překrucována.

    "Reformy" jsou nám předkládány jako nutná opatření pro ZLEPŠENÍ STAVU.Od počátku jsou to však lži kdy je pod záminkou "racionalizace" a mantry volného trhu de facto rozkrádán stát.

    Za normálních okolností přeci není možné, aby byla zaváděna opatření, která se jinde neosvědčila a rušeny systémy, které jsou funkční a osvědčené.

    Je to stejný princip fungující zde úspěšně již 23 let. Můžeme se jen ptát, za jak dlouho ještě, si to konečně DOSTATEČNĚ VELKÁ VĚTŠINA lidí uvědomí.
    ŠŠ
    April 30, 2013 v 18.48
    S všeobecnou známostí těchto fakt
    to asi není tak horké. Jestliže tato fakta skutečně téměř všichni znají, jaktože si to dostatečně velká většina lidí neuvědomuje? To se to jen díky úspěšnému zamlčování a překrucování medií stydí vědomě přiznat?
    April 30, 2013 v 19.13
    Paní Šprynarová,
    nějak vám úplně nerozumím. Ale mediální propaganda je ohromě mocný nástroj, jak zmanipulovat veřejné mínění a přesvědčit lidi třeba právě o tom, že prosazované "reformy", ač zločinné, jsou pro lidi ohromě výhodné a potřebné.

    Nepsal jsem, že tato fakta znají všichni. Jen, že jsou všeobecně dávno známá. Tedy minimálně autoři reforem je museli a musí znát. Oni je znají, o tom není pochyb, ovšem jejich motivace je bohužel zcela jiná než by měla být.
    ŠŠ
    Dík za vysvětlení.
    Doplnila bych, že k účinné manipulaci musí tato fakta znát i mediální manipulátoři. Takže k otázce: „Za jak dlouho ještě, si to konečně DOSTATEČNĚ VELKÁ VĚTŠINA lidí uvědomí“ by bylo záhodno přičlenit další otázku: „Jak zacházet s výsledky mediální manipulace a jak jim efektivně čelit“.