Chtěla bych vám poděkovat za pozvání a možnost zde promluvit.

Existují tři nebezpečné trendy, které se dnes šíří po světě a postihují i Českou Republiku.

První z nich je privatizace — přesun prostředků a funkcí, jež bývaly veřejné, do soukromého sektoru — včetně zdravotní péče, důchodového systému, vzdělávání, výroby, hmotné infrastruktury, vody, policie, věznic a dokonce branných složek.

Druhým z těchto trendů je individualizace — zaměření na individuální činy a volby se ztrátou spolupráce a smyslu pro komunitu.

Třetím trendem je rostoucí nerovnost — rozdíly ve společenském postavení, majetku a politickém vlivu.

Dovolte mi uvést několik příkladů těchto trendů:

PRVNÍ PŘÍKLAD: Zdravotní péče v USA byla rozsáhle zprivatizována. Výsledek je katastrofální.

Náklady na zdravotní péči jsou pro mnohé nedostupné a téměř padesát miliónů lidí je bez zdravotního pojištění. Sedmnáct procent populace má doma nezaplacené účty za zdravotní služby, což je hlavním důvodem bankrotů. Ve Spojených státech vynaložíme na zdravotní péči v přepočtu na hlavu více než jakýkoli jiný stát. Tyto vysoké ceny zdravotnických služeb a pojištění nevyústily v kvalitnější zdravotní péči. Spojené státy jsou na tom téměř stejně s Českou republikou po stránce výsledků zdravotní péče měřených počtem zamezitelných úmrtí. USA má též oproti České republice více než dvojnásobné procento kojeneckých úmrtí.

V současné době se Česká republika ubírá stejným směrem. Je toto vážně to, co si přejete?

DRUHÝ PŘÍKLAD: Důchodový system v USA byl rovněž rozsáhle zprivatizován. Výsledkem je opět katastrofa.

V roce 2005 United Airlines nedodržely penzijní závazek vůči zaměstnancům ve výši devět miliard dolarů. Počínaje rokem 2008 poklesla v důsledku ekonomické krize hodnota důchodů o dvacet až třicet procent. V roce 2012 General Motors snížily své penzijní závazky o 26 miliard dolarů.

V současné době se Česká republika začíná ubírat stejným směrem. Je toto vážně to, co si přejete?

TŘETÍ PŘÍKLAD: V USA byly náklady na vyšší vzdělání přesunuty na jednotlivce. Výsledkem je opět pohroma.

Náklady na získání univerzitního titulu jsou dvanáct krát vyšší než před třiceti lety. Náklady na roční školné a poplatky za kolej a menzu na soukromé čtyřleté univerzitě v současné době činí více než dvojnásobek běžného českého platu za rok. Tyto náklady jsou tak vysoké, že průměrný dluh studenta promujícího s univerzitním titulem dosahuje 27 tisíc dolarů a celkový studentský dluh se v současné době přibližuje jednomu biliónu dolarů.

V současné době se Česká republika ubírá stejným směrem. Je toto vážně to, co si přejete?

ČTVRTÝ PŘÍKLAD: Ekonomická nerovnost v USA za posledních padesát let dosáhla extrémní úrovně.

Podobně jako ve feudálním systému horních deset procent populace disponuje sedmdesáti procenty veškerého bohatství, a spodní polovina populace vlastní pouze dvě procenta. Zde v České republice patří míra nerovnosti stále mezi nejnižší na světě. Až donedávna lidé ze všech sociálních skupin mohli stále navštěvovat tutéž školu nebo si dát pivo ve stejné hospodě.

V současnosti však nerovnost v České republice rovněž stoupá. Skutečně si to přejete?

Řešení těchto problémů není nikterak záhadné či nedosažitelné. Existuje mnoho dobře známých a úspěšných způsobů jak odvrátit tyto trendy:

* Lidé se mohou aktivně podílet na místní i národní politice — nemám na mysli jen volby, ale skutečný vstup do politické strany či organizace.

* Politické kampaně mohou být financovány výhradně z veřejných zdrojů, aby nemohly být koupeny, jako je tomu v USA.

* Trend směrem k privatizaci může být zastaven a obrácen.

* Úsporná opatření vynucovaná vnějšími zájmy mohou být odmítnuta.

* Základní potřeby lidí mohou být zajišťovány prostřednictvím veřejných programů a financování, aby byla každému jednotlivci zajištěna možnost slušně žít.

* Rozhodnutí o nakládání s velkými finančními jměními mohou být činěna demokraticky ve prospěch společnosti prostřednictvím vkladateli vlastněných kreditních unií a státních finančních institucí. Aby taková věc fungovala, musí být řízení těchto fondů naprosto transparentní.

* Spravedlivé vlastnění a demokratická kontrola podniků může být realizována prostřednictvím státních společností, podniků městského rozvoje a podniků vlastněných pracujícími, jež mohou fungovat v rámci tržní ekonomiky.

* Zaměstnanci nedružstevních podniků mohou vstoupit do odborů a podílet se aktivně na kolektivním vyjednávání.

* Další lidské potřeby mohou být naplněny rovněž způsoby založenými na komunitní spolupráci. Příklady zahrnují družstevní bydlení, výrobu elektřiny samotnými spotřebiteli, zemědělská a spotřebitelská družstva a mnohé další aktivity.

Moje organizace, Iniciativa za rovnost, Vás dnes zdraví a povzbuzuje Vás ke spolupráci s ProAltem a dalšími v hledání řešení založených na spolupráci a komunitě, z nichž budou mít prospěch všichni ve společnosti.