Pět, sedm, ale i deset uskupení jsou schopni vyjmenovat slovenští analytikové, když jsou dotázáni na struktury, které dnes sdružují jejich pravicové poslance. Síla zastoupení pravice v parlamentu se od posledních voleb nezměnila. S jednou specifickou výjimkou se nezvýšil ani počet parlamentních stran. Přibývá ovšem nejrůznějších platforem, frakcí a odštěpeneckých projektů. Formálně jde přitom často o poslanecká občanská sdružení.

„Poukazuje to na istú bezradnosť politikov, ktorí si síce uvedomujú potrebu oživenia pravicovej scény, na druhej strane však osobné animozity a celková nepripravenosť spôsobuje, že nechcú ísť do politického subjektu, ktorý by zhorel ako fakľa,“ řekl k fenoménu politolog Eduard Chmelár pro Aktuálne.sk.

„Zakladať nové politické strany nie je módne, nie je to „in“. Byť predstaviteľom občianskeho združenia vzbudzuje väčší rešpekt, aj keď niekedy mylný,“ uvedl Chmelár dále.

Kdo, odkud a kam

Proces štěpení v posledním roce zahájil výrazný poslanec Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Daniel Lipšic. S ním stranu v průběhu května opustila i poslankyně Jana Žitňanská. Nezávisle pak z KDH odešel další poslanec Radoslav Procházka, a to v únoru 2013.

Z formální polické strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) odešel již loni v říjnu podnikatel a známý aktivista Alojz Hlina. Toto úterý pak opustili svou Svobodu a solidaritu (SaS) Jozef Kollár, Juraj Miškov, Daniel Krajcer, Juraj Droba a Martin Chren.

Lipiš a Žitňanská si ihned založili občanské sdružení Nová většina, které po několika měsících přetvořili v (onu výjimečně) plnohodnotnou stranu. Procházka působí stále v rámci vlastního občanského sdružení Alfa.

Skupina (ex)poslanců SaS se rozhodla k podobné formě organizace. Svoje sdružení minulý týden nazvala Liberální dohoda.

V rámci čtvrté parlamentní strany — SDKÚ-DS —  začal pak ještě v únoru vznikat svébytný politický projekt Tvoříme Slovensko poslanců Lucie Žitňanské a Miroslava Beblavého.

Jediným poslancem, který odešel z klubu své strany, a přitom nezaložil konkurenční uskupení, nyní zůstává Alojz Hlina.

Důvody štěpení

Mezi důvody, jimiž poslanci obhajují svůj odchod nejčastěji, převládají špatné vztahy s vedením původní strany, případně s jejím předsedou. Dále jsou uváděny spory nad způsoby, jímž je prosazován stranický program, zhoršující se klima ve straně či neochota se důsledně vypořádat s korupčními a jinými skandály, resp. podezřeními. Jen zřídka kdy poslanci odcházejí kvůli obsahu politiky dané strany či zásluhou konkurenčních nabídek.

Opět výjimkou je zde projekt Daniela Lipšice, který představil úplně nový program založený na protikorupčních opatřeních a větších možnostech občanů ovlivňovat politiku. I Lipšic je ale analytiky podezříván, že chce novou stranu jen využít k vlastnímu mocenskému vzestupu.

Kariérní motivy naprosto převládají v komentářích, které provázely odchod Radoslava Procházky. Někdejší představitel KDH chce dle většiny politologů získat nominaci pravicového tábora do příštích prezidentských voleb, jež se uskuteční na jaře 2014. V rámci původní strany by přitom neměl šanci.

Odchod skupiny poslanců z SaS pak hodnotí komentátoři jako logický a pragmatický zároveň. O sporech příslušného křídla s předsedou Richardem Sulíkem se vědělo dlouho, Sulík však na březnovém sněmu obhájil mandát. Podpora liberální až libertariánské strany současně klesala. V příštích volbách by dle politologů liberálové se Sulíkem v čele najisto propadli.

Mohou uspět?

Otázku perspektiv nových sdružení, platforem a uskupení zodpovídají znalci jen zdrženlivě. Lipšicová Nová většina dosáhla v několika loňských průzkumech větší podpory než zavedené pravicové strany; nyní se ale pohybuje na hranici vstupu do parlamentu. Obliba ostatních je prozatím těžko odhadnutelná.

Všechny pravicové subjekty se snaží současně vyprofilovat na tématu opozičního sjednocení a na co nejdůraznější kritice vlády Směru Roberta Fica, přičemž se nezřídka překřikují. Vůči nováčkům se navíc vymezují čím dál víc ustavené strany SDKÚ-DS, KDH a Most-Híd.

Předsedové ustavené trojice Pavol Frešo, Ján Figeľ a Béla Bugár založili loni na podzim tzv. Lidovou platformu pro zodpovědnou politiku, v rámci níž společně vystupují jak proti vládnímu, tak proti opozičnímu „populismu“. Většinu politických kroků též přednostně předjednávají v rámci platformy, a teprve potom — eventuálně — s dalšími stranami.

Podle některých analýz by si teď mohli odešlí poslanci založit vlastní parlamentní klub, který by vytvořil platformě jakousi protiváhu. Daniel Lipšic však něco takového nedávno vyloučil. Dle jiných rozborů by pravici pomohlo nějaké zastřešující koordinační těleso. K tomu jsou ale skeptické tradiční strany.

Převažující část politologů dnes radí počkat na výsledky podzimních voleb županů a župních zastupitelstev. Podstatný bude jak výsledek vládnoucího Směru, který je stále zdaleka nejpopulárnější stranou ve státě, tak výsledky jednotlivých uskupení pravice. Poté začne příprava na prezidentské volby a tlak na spolupráci zesílí. Mnohé následně napoví, kdo a jak se dokáže v příslušných jednáních prosadit ... a jaký ohlas sklidí výsledek spolupráce u voličů.

Další informace:

Aktuálně.sk Bezradnosť či nová éra? Politické strany striedajú v NR SR občianske združenia

SME.sk Kollárovci odišli z SaS, zakladajú Liberálnu dohodu

SITA V utorok majú opustiť stranu SaS viacerí poslanci a členovia

Pravda.sk Čaká SaS koniec?

Aktuálne.sk Ako chce zachrániť SaS? Odpovie predseda Richard Sulík

Aktualne.sk Miškov: SaS nedokáže presadiť nič zo svojho programu. Pre Sulíkov spôsob politiky

NH ON-line Procházka sa rozhodol odísť z KDH

TA 3 Prieskum MVK: Lipšicova strana preskočila zvyšok opozície

SME.sk Lipšic zakladá hnutie Nová väčšina. Chce vyhrať voľby

SITA Alojz Hlina vystúpil z OĽaNO, Matovič mu nadával