Ministerstvo vnitra tak jako každý rok připravuje pro vládu Zprávu o extremismu na území České republiky za loňský rok. Redakce Deníku Referendum má k dispozici její současnou pracovní verzi (ke stažení jako dokument na konci této zprávy). Vláda by finální verzi dokumentu měla dostat ke schválení v průběhu května.

Jako obvykle je materiál rozdělen do několika kapitol. Zabývá se pravicovým a levicovým extremismem, podává výčet organizací, které lze podle ministerstva za extremistická označit, zabývá se jejich aktivitami a zároveň mapuje jednotlivé organizace i s ohledem na jejich činnost v jednotlivých krajích či v zahraničí.

Autoři z ministerstva vnitra hned v úvodu dokumentu připomínají, že ne všechny subjekty ve Zprávě obsažené se v roce 2012 dopouštěly nezákonné činnosti. „Z dlouhodobého hlediska ale naplňují znaky extremismu, tak jak jsou definovány v předchozích výročních dokumentech,“ dodávají.

Za extremistické organizace tak označují kromě neonacistické Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) například Alternativu zdola Ilony Švihlíkové, Novou antikapitalistickou levici nebo iniciativu Ne rasismu.

Podle člena Alternativy zdola Tomáše Tožičky, který sám sebe označuje za komunitaristu, se tak ministerstvo vnitra dostává do pozice totalitní státní bezpečnosti. „Za extremistu označuje každého, kdo přichází s jakoukoli kritikou. Alternativa zdola je nestranická organizace, která sdružuje lidi s různými politickými názory a které spojuje vize participativní demokracie,“ uvedl Tožička v rozhovoru pro Deník Referendum.

Zdůraznil, že Alternativa zdola připravuje na základě mezinárodních zkušeností nástroje a podporuje aktivity na místní úrovni, které vedou k místnímu rozvoji. „V posledních deseti letech vlády ve většině zemí světa — od USA přes státy EU až po rozvojový svět — přikládají těmto aktivitám rostoucí význam. To, že v u nás jsou označeny za extremismus, jen ukazuje, do jakého marasmu jsme se dostaly s naší vládou i jejími tzv. bezpečnostními složkami,“ dodal Tožička.

Politolog Ondřej Slačálek v rozhovoru pro Deník Referendum zdůraznil, že mluvení o extremismu má především důležitou ideologickou roli. „Umožňuje stigmatizovat alternativy jako něco nepřijatelného, jako kriminální živly a bezpečnostní hrozbu,“ uvedl Slačálek v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Zároveň umožňuje odhlížet od motivací 'extremistů' - fašisté i antifašisté jsou v rétorice označeni stejnou nálepkou. A konečně, společnosti se umožňuje nepřemýšlet o vlastních problémech a soustředit se na 'vnitřního nepřítele'. Jenže tím největším nebezpečím jsou postoje vždy ukryté v hlavním proudu společnosti, to, co sociolog Seymour Martin Lipset označil v debatě o německém nacismu jako 'extremismus středu',“ odmítl politolog Slačálek sama východiska vládního dokumentu.

„Něco podobného platí i na rovině nepřijatelných postojů. Kdybych měl sestavovat zprávu o tom, co skutečně v poslední době posunulo společnost k fašizaci, zařadil bych tam způsob, jakým média mluví o 'nepřizpůsobivých', článek spisovatele Vopěnky v MF Dnes, který vychvaloval Pinocheta a doporučoval ho pro Řecko, společné pochody neonacistů a 'slušných lidí' v severních Čechách, výroky Miloše Zemana o tom, že nemohou existovat umírnění muslimové... O tom zprávy o extremismu pochopitelně nehovoří,“ vysvětlil Slačálek pro Deník Referendum