Malé a velké problémy

Kateřina Kňapová

Mediální svět má své stereotypy a své posedlosti — často se pak nepíše a nemluví o skutečně závažných problémech, ale prostě o tom, o čem jsou média zvyklá informovat.

K napsání tohoto krátkého zamyšlení mě inspirovaly některé výroky i facebookové statusy mých známých, které by se daly shrnout jako poněkud rozhořčené povzdechnutí nad tím, že se v českém veřejném prostoru a diskusích obecně řeší témata více méně nepodstatná a daleko menší pozornost i aktivita se věnuje tématům, která jsou naopak důležitá a debaty hodná.

Klaus proti statisícům

„Malé“ problémy bývají velmi často jednorázovou záležitostí, i když pochopitelně poukazují nebo mohou poukazovat na širší kontext. Pokud bylo jedním z hlavních témat mediální a veřejné debaty ono ošklivé slůvko velezrada, které se skloňovalo v souvislosti s amnestií prezidenta Klause, pak se taková debata nutně odehrávala v kontextu sporu o legitimitu devadesátých let a ekonomické kriminality, která byla jejich nutnou součástí.

Je však o poznání problematičtější, že ta samá debata poněkud zastínila jinou podstatnou informaci — že počet nezaměstnaných v České republice je nejvyšší od třicátých let minulého století. O tom, že neustále narůstá i míra chudoby, nemluvě. Pochopitelně bychom mohli konstatovat, že v porovnání s jinými evropskými zeměmi je na tom Česká republika poměrně dobře; je ale důležité sledovat trend a příčiny, které k tomu vedou. Úplně pominu sám fakt, že v mediální a veřejné diskusi často zapadá to, že mimo statistiku se často skrývají další skupiny obyvatel — ti, kteří jsou těsně nad hranicí chudoby nebo ti, kteří sice práci mají, ale jako „nejlepší volbu ze všech špatných“.

Abych ilustrovala (ne)poměr mezi referováním o těchto dvou tématech (ale nejen jich), dovolím si uvést jedno, velice přibližné číslo: pokud zadáte do libovolné mediální databáze v sekci celostátních médií klíčové slovo „Klaus“, od začátku února až do včerejška se dočkáte kolem 900 článků, pokud ale zadáte klíčové slovo „nezaměstnanost“, výsledkem je přibližně 400 výstupů. Jeden člověk, Václav Klaus, má tedy dvojnásobné pokrytí, než přes půl milionu lidí bez práce.

Prezidenti a obchod s chudobou

K další paradoxní situaci mezi tématy v českém kontextu došlo na přelomu ledna a února, kdy právě vrcholila hysterie zvaná prezidentská volba. Boj mezi Zemanem a Schwarzenbergem částečně zastínil téma, které má opět poněkud závažnější charakter než to, kdo bude novým obyvatelem Hradu. Téma, které se týkalo obyvatel ubytoven v Ústí nad Labem, ale potenciálně celého problému byznysu se sociálním bydlením.

Velmi plasticky situaci popsala ve svém článku Apolena Rychlíková, která jako jedna z desítek aktivistů jela na přelomu ledna a února do Ústí podpořit romské rodiny, jež měly být (opět) vystěhovány z ubytovny kvůli jejímu nevyhovujícímu stavu a navíc rozděleny. Takže zatímco většinou veřejnosti otřásal spor o Zemana, Schwarzenberga, češství a Benešovy dekrety, jen velice malou skupinkou lidí otřásalo téma o poznání závažnější — jak skončí chudé rodiny z ústeckých ubytoven? Povede se jim, s pomocí aktivistů (nikoliv sociálních pracovníků, nikoliv déle působících neziskovek) získat důstojné bydlení a neskončí na ulici nebo v další ubytovně v havarijním stavu?

Nebýt akce několika anarchistů, kteří vnikli na ministerstvo práce a sociálních věcí a byly odtamtud následně vyvedeni policií, celý problém by nejspíš zůstal mimo zájem médií, a zprostředkovaně tedy také veřejnosti. I tak ale lze konstatovat, že závažnost problémů, která tkví v obecné rovině v (ne)právu každého na bydlení, si uvědomuje jen malá část společnosti. (Na rozdíl od boje o Hrad, který si uvědomují téměř všichni.)

Na závěr si dovolím jen ironicky poznamenat, že i včera, tedy ve středu 6. března, zastínila světovou události číslo jedna, smrt venezuelského prezidenta Huga Cháveze, v českých médiích další středoevropská, nanejvýš ironická pidiudálost — fakt, že si slovenský a odcházející český prezident v Brně vyměnili nejvyšší státní vyznamenání.

    Diskuse
    PL
    March 7, 2013 v 16.23
    S.Komárek v HydeParku ČT před pěti měsíci mj. krátce zmínil, že mediální klima je koncipováno např. tak, že do tv "studia se pozvou zavilí příznivci a zavilí odpurci * a ti se na sebe pouštějí vlastně jako šelmy v římském cirku. Diváci se tím ´baví´ a nějaká rozumná mezipoloha, kdy někdy je * vhodné a jindy ne, z toho vypadává. ..všechno co upoutá pozornost je jenom to, co je extrémní. Možná to nějak souvisí už s evangelijním výrokem, že je třeba být horký nebo studený, ale nikoli vlažný. Ve svých důsledcích to ale může tu společnost roztrhat; připomeňme třeba neziválečné Rakousko...."

    Připomeňme si spíš pořad Volejte řediteli (Železnému) v počátcích tv Nova.

    Naproti straně, která svými kanály nabízí svůj výcuc informací o světě, je strana která možná taky usiluje o mediální pozornost ?
    http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-59459250-tyden-hackerskych-utoku-po-mediich-a-bankach-prisli-na-radu-mobilni-operatori