Francie pošle vojáky i do Nigeru, mají tam chránit doly
Petr JedličkaV zemi sousedící s Mali budou nasazeny zvláštní jednotky, jež mají zabezpečit těžbu uranu. Ve vlastním Mali mezitím pokračuje protipovstalecká ofenzíva.
S novou posilou malijského kontingentu pošle Francie vojáky i do dalšího afrického státu — sousedního Nigeru. Mají tam chránit uranové doly. Podle týdeníku Le Point, jenž zprávu přinesl jako první, půjde o speciální jednotky, jež budou nasazeny v oblastech Imouraren a Arlit. Právě tam získává francouzský energetický koncern Areva surovinu na výrobu paliva do svých jaderných elektráren.
Síla kontingentu ani doba nasazení nejsou doposud známy. Francouzské ministerstvo obrany i zástupci korporace odmítají sdělovat jakékoliv podrobnosti. Zdroje agentury Reuters v armádě pouze ve čtvrtek potvrdily, že zvláštní jednotky do Nigeru opravdu odletí.
„S ohledem na poslední vývoj jsme nuceni posílit zabezpečení našich komplexů (...) Víc vám nemohu bohužel říci,“ uvedl pro stanici BFM TV Luc Oursel, jeden z šéfmanažerů Arevy.
Podle stanice France 24 souvisí příslušné rozhodnutí s nedávným útokem na plynárenský komplex v Alžírsku a s výhrůžkami káidistických skupin, které slibují Francii pomstu za malijskou intervenci.
Podle Le Pointu jde o první nasazení francouzských jednotek na ochranu soukromých komplexů mimo území země; téměř 80 procent akcí Arevy však vlastní francouzský stát.
Areva (resp. společnosti, jejichž sloučením v roce 2001 vznikla) těží v Nigeru už padesát let. Koncern zde zaměstnává 2700 lidí a je zdaleka největším investorem v zemi. Palivo vyrobené z nigerského uranu pokrývá asi pětinu spotřeby francouzských jaderných elektráren.
Mezitím v Mali
Ve vlastním Mali mezitím pokračuje ofenzíva vládních a intervenčních sil proti militantním islamistům. Podle zpráv z pátku a sobotního dopoledne ovládly malijské a francouzské jednotky provinční centrum Gao. Nyní postupují směrem na Timbuktu.
Francouzský kontingent se za dva týdny od zahájení operace rozrostl na 2500 vojáků. Do západoafrické země už dorazilo také 1750 mužů z Toga, Nigérie, Burkiny Faso, Beninu a Senegalu. Další posily mají přibýt z Čadu a právě z Nigeru.
Podle Al Džazíry byli islamističtí povstalci vyhnáni zatím z pěti měst: z Konny, Douentzy, Diabaly, Hombori a nyní z Gaa. Timbuktu opustili po 11. lednu sami; dle řady názorů se ale stáhli jen do blízkých základen v poušti.
Počet osob zabitých při intervenci se dosud odhaduje jen velmi obecně na sto až tři sta.
Podle uprchlické agentury OSN uteklo po 11. lednu více než 7000 Malijců do okolních zemí. Loňské povstání militantních islamistů jich ovšem vyhnalo přes 250 tisíc.
Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian v pátek uvedl, že náklady prvních dvanácti dní intervence dosáhly 30 milionů eur (asi 750 milionů korun). Předloňská intervence v Libyi stála Francii 350 milionů eur (8,8 miliardy korun). Za svou přítomnost v Afghánistánu pak do loňska platila 500 milionů eur (12,5 miliard korun) každý rok.
Další informace:
France 24 French special forces ‘to protect’ Niger uranium mines
Reuters France orders special forces to protect Niger uranium: source
VOA News France Deploys Special Forces as Terrorism Fears Grow
France 24 French-led forces in Mali retake Gao
The Guardian Malian government says war will be over in days
Al Džazíra French forces in Mali 'capture' Gao
BBC News Mali: French-led soldiers 'in control of Gao'
BBC News Mali crisis: Troops 'take northern town of Hombori'
V roce 2010 Greenpeace dokumentovalo skandální příklady kontaminace komunit v Arlitu a Akokanu, což jsou města vyrostlá v poušti prakticky jenom za účelem dobývání uranu pro Francii. Podrobnější informace jsou k dispozici (anglicky) zde:
http://www.greenpeace.org/international/en/news/Blogs/nuclear-reaction/left-in-the-dust-arevas-uranium-mining-in-nig/blog/11734/
Ačkoliv Areva slibovala okamžitou nápravu, nedávno byly publikovány informace o podobných případech z nedávné minulosti.
Potřeba vojensky chránit zdroje uranu také ilustruje geopolitické souvislosti jaderné energetiky. Jaderné elektrárny údajně pomáhají zvyšovat energetickou bezpečnost a snižovat závislost na dovozech paliv z nestabiliních zemí. Ve skutečnosti jsou na tom ale z hlediska diverzifikace a dovozu o dost hůř než ropa. Zatímco 90 % světové produkce ropy pochází z 25 zemí (z nichž 6 můžeme označit za něco jako stabilní demokracie), u uranu pochází 90 % produkce z pouhých 7 zemí (z nichž dvě jsou stabilní demokracie: Kanada a Austálie, dalších pět jsou právě Niger, Rusko, Kazachstán, Uzbekistán a Namíbie).
Honzo, díky za doplnění.
Mahamadou Issoufou said in an interview that the uranium deal with Areva generates just €100-million a year for Niger and that he wanted a fairer deal for the dirt-poor African country.