Ve Sněmovně před dvěma lety zasedl rekordní počet žen, do první přímé prezidentské volby se přihlásily dokonce tři. Přesto má přímá volba, potažmo celá česká politika jasné rysy jakési chlapácké reality show.

Nebýt České ženské lobby a jejího otevřeného dopisu Miloši Zemanovi nebo několika málo „osvícených“, nikdo by se šovinistickými a krajně neuctivými výroky na adresu žen z úst obou kandidátů na prezidenta nezabýval. Při poznámce Miloše Zemana o zdegenerovaných knížatech, která si nemusela svoje ženy znásilňovat, se z publika dokonce ozvalo bravo, poznámka druhého kandidáta, Karla Schwarzenberga, o špercích, které se dávají přítelkyni, když něco nerada dělá, pro posílení vztahů, zůstala nepovšimnuta.

Jistě je možné namítat, že oba pánové jsou ještě ze „staré školy“, kdy byly ženy především matkami a pečovatelkami o rodinný krb, a proto nemusí podobné poznámky na adresu žen chápat jako výrazně urážlivé. Taková námitka by snad obstála u půllitru Plzně někde v hospodě, kam by Miloš s Karlem zašli po debatě na pivo.

Ve veřejném vystoupení, jakým televizní debata, ať už na jakémkoliv programu, rozhodně je, jsou ale podobné komentáře přinejlepším hrubě neslušné. Sám fakt, že vůbec mohly zaznít, je jen dalším z důkazů, jak hluboká dna kultivovanosti, nebo spíš nekultivovanosti současné české politiky první přímá volba hlavy státu odhaluje.

Tyto výroky pochopitelně dokonale zapadají do celkové nálady, která v české společnosti ohledně rovnosti žen a mužů panuje. Jejím důkazem je třeba fakt, že pod článkem, který o otevřeném dopisu České ženské lobby napsal portál Ihned.cz, musela být kvůli značnému množství nevhodných příspěvků zrušena diskuse.

Ironicky poznamenám, že nadávek se velmi pravděpodobně dostalo spíš „feministkám“ (v českém jazyce ekvivalent libovolného sprostého slova ženského rodu), než Zemanovi. Koneckonců o tom, jak bouřlivá diskuse se strhla jen kvůli článku o genderově korektním katalogu hraček, jsem už jednou psala. S jistou dávkou zklamání tedy musím konstatovat, že ať už se na Hrad dostane jeden nebo druhý kandidát „staré školy“, k bourání stereotypního vnímání žen a k jejich rovným příležitostem rozhodně nijak výrazně nepřispěje.