Svoboda slova, komunismus a nacismus
Tomáš VovsíkObhajovat svobodu slova znamená umožnit zveřejňovat i takové názory, které pokládáme za nebezpečné.
„Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.“ Tak zní často citovaný Voltairův výrok na obranu svobody slova. Jaké jsou však limity svobodného vyjádření v současné české společnosti?
Úvahy nad touto otázkou není třeba začínat nějakými složitými rozbory. Pobouření dokáže vyvolat i nepatřičný potisk na tričku, v kterém přišel patnáctiletý břeclavský student do školy. Potisk trička totiž vyobrazoval fotku norského masového vraha Anderse Behringa Breivika, jehož nacionalisticky motivovaný teroristický čin má na svědomí 77 lidských životů. O případ se po upozornění ze strany školy začala zajímat policie. Pro břeclavského studenta nakonec nebyly vyvozeny žádné důsledky a jeho jednání bylo vyhodnoceno jako nevhodná recese. Policie se však zaměřila na prodejce triček se závěrem, že je podezřelý ze schvalování trestného činu. Co tedy můžeme bez obav nosit na svých tričkách?
Svoboda slova by opravdu měla být omezena jen tam, kde ohrožuje práva druhých...