Miloš Zeman jako trojský kůň pravice
Bohumil TrávníčekMiloš Zeman oslovuje levicovou rétorikou levicové voliče, ve skutečnosti má dnes k pravicové neoliberální politice a k propagaci války stejně blízko jako např. Tony Blair v době, kdy byl britským premiérem.
Blíží se první kolo prezidentských voleb a na čelní pozici se v preferencích propracovává Miloš Zeman. Odkud se bere jeho nemalá podpora obyvatel České republiky?
Zeman je nepochybně charismatická a silná osobnost. Lze předpokládat, že kromě voličů politického středu a pravice má také enormní oporu u lidí tíhnoucích k levicovým ideálům. Není však jejich podpora Zemana založena na podobné iluzi jako byla masová volba Věcí veřejných? Připomeňme si, co tuto stranu přivedlo do parlamentu: byl to slib bojovat proti politickým dinosaurům. Jak jejich slib dopadl, víme všichni — dodnes jejich trosky účelově drží vládu dinosaurů u moci.
Pokud si v paměti vybavíme éru Miloše Zemana, není možné nevzpomenout na podobnou situaci. Připomeňme si jeho slova o „pravicí spálené zemi“ a také jeho následné objetí v opoziční smlouvě s těmi, kdož zemi spálili. Nebude se nyní situace opakovat? Zeman opět používá levicovou rétoriku a stylizuje se do pozice levicového politika. Není to ale jen proto, že vnímá obrovskou poptávku voličů po silné levicové osobnosti? Po někom kdo „zakroutí krkem“ asociální neoliberální vládě? Nebudou voliči levice, kteří toto od Zemana očekávají, stát překvapení s otevřenými ústy, stejně jako někdejší voliči Věcí veřejných, pokud by se stal prezidentem?
Odpověď na tyto otázky hledejme nikoliv v nynějších předvolebních slovech Miloše Zemana, ale v jeho činech a politických vazbách.
Není asi náhoda, že je Zemanovi blízký bývalý britský premiér Tony Blair, se kterým se v červenci sešel v Londýně a konzultoval s ním svou prezidentskou kandidaturu. Šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka nedávno výstižně napsal, že Zeman má s Blairem nejvíce společné to, že ani jeden z nich není sociální demokrat. Oba vlastně především v příznivý okamžik využili poptávku po levicových tématech aby se dostali k moci. Blairova politika, nahlížíme-li na ni nezaujatě, skutečně byla podstatně víc politikou neoliberální než levicovou. Ale Zeman má s Blairem společného i válečnického ducha: jak známo, Blair „věřil“ v nebezpečí zbraní hromadného ničení v Iráku a podporoval válečnou invazi amerického prezidenta G. Bushe juniora do této země. Zeman, jak víme, trpí podobnou „jestřábí“ obsesi ve vztahu k Íránu.
Neměla by příznivce levice, kteří uvažují o volbě Zemana na Hrad, varovat také jeho neochvějná podpora ze strany thatcheristy a ideového vůdce českých pravicových neoliberálů Václava Klause a celé jeho suity? Každý racionální levicový volič by měl Klausovu podporu Miloše Zemana přece vnímat jako „polibek smrti“.
Avšak Zeman se zřejmě může opřít především o voliče méně bystrého či nedostatečně informovaného. Kouzlem nechtěného se možná stane prezidentem především díky podpoře méně politicky inteligentního sektoru společnosti, kterým on tak ostentativně pohrdá.
Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii (CESTA) provedlo analýzu „levicovosti“ jednotlivých prezidentských kandidátů a dospělo k závěru, že Miloš Zeman je, na rozdíl od kandidáta ČSSD Jiřího Dienstbiera, v obecných rysech zhruba stejně levicový jako pravicový kandidát Jan Fischer. Je tedy absurdní, že tento kandidát má podporu i u části komunistů, pro které by programově měl být pravicový neoliberalismus noční můrou. Lidé jako například kosmonaut Vladimír Remek buď reálnou politiku a vazby Miloše Zemana nevnímají, nebo jim paradoxně v žilách koluje značné množství neoliberální tekutiny. V druhém případě je pak záhadou co pohledávají ve straně, která se oficiálně hlásí k levicovým myšlenkám.
Ať tak či onak, je dosti pravděpodobné, že Miloš Zeman představuje trojského koně české neoliberální pravice, kterého za brány Pražského hradu možná nakonec dostrkají především dezorientovaní voliči levice.
Kam patri treba Vladimir Spidla? S Blairem se take stykal a nevim nakolik se tehdy distancoval nahlas od jeho jestrabi politiky ci treti cesty? Jmenovat komisi pro reformu duchodoveho systemu vedenou zastupcem penzijniho fondu mi moc anti-blairovske take nepripada....
Pokud se do druhého kola nedostane Jiří Dienstbier ani Táňa Fischerová, kteří u mě zaujímají první dvě místa, pak možná v tom druhém kole - pokud bude stát proti Fischerovi – budu volit Zemana; aťsi není skutečně levicový, ale jen „jako“. O nikom si ostatně nikdy nemůžeme být úplně jistí, zda levicovost jen nepředstírá. Přes všechen jeho egoismus a militarismus, přes všechny nedostatky a minulé viny, co na Zemanovi lpí nebo co se mu připisují, nebudu volit Jana Fischera. Ne za to, že je bývalý komunista, ale za to, že je současný antikomunista. Poturčenec horší Turka, jak se říká.
Ale chci říct, že ani v případě, že bude zvolen mně zcela nevyhovující kandidát, nevidím budoucnost tak tragicky. Pravděpodobně se nezavřu do věže ze slonoviny, ani neodejdu do kláštera (tam by mě stejně nechtěli), ani se neodstěhuji z České republiky. Zůstanu s obyvateli tohoto státu, kteří jsou, jací jsou, a kteří si dost možná nikoho jiného než toho Zemana nezaslouží. Nemusím se ostatně chovat jako většina, která se pravděpodobně bude snažit přizpůsobovat neoliberálním reformám. Není vůbec pravda, že kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. Může třeba zkoušet naučit je štěkat.:)
Ostatně, kdo se přizpůsobit nemůže, ten ani nemusí, to je známá věc. A bude-li nás víc, nebudeme se bát vlka nic, jak se říká v jedné pohádce. Vyzbrojeni optimismem postavme se chmurné budoucnosti. Toto je mé poslední slovo k nadcházejícím volbám.
Děkuji vám za to.
S pravděpodobností hraničící s jistotou by přispěli volbou paní Fischerové k neúčasti JD v 2. kole volby. Přitom paní Fischerové tím nijak nepomohou. Tím bohužel nijak nepomohou ani prosazení myšlenek, které zosobňují JD a TF.
Pokud bych měl v 2. kole volit mezi Zemanem a Fischerem nebo Zemanem a Schwarzenbergem, nebude to lehká volba ani pro mne, to mi věřte. Možná proto se urputně snažím aby se tam místo Fischera dostal ten Dienstbier.
To že je Fischer "antikomunistický exkomunista" je na jedné straně odporné, na druhé ale velmi komické a naznačující, že jeho machiavellistická inteligence je opravdu velmi nízká. Totéž si myslím o Schwarzenbergovi. Ale rozhodně ne o Zemanovi!
V situaci kdy by mohla vládnout v zemi levice, je asi - racionálně vzato - lepší když bude mít na Hradě protivníka neschopného než (všeho)schopného.
Nejhorší dilema by ale pro mně bylo Zeman - Franz. To je oříšek, který nedokážu vůbec rozlousknout. A vyloučeno to není.
Z toho důvodu budu v 2. kole volit proti Zemanovi, tj. bud Fischera nebo Schwarzenberga.
Tam to nebezpečí nehrozí a navíc díky své neschopnosti by ani jeden nebyl protivníkem Sobotkovy ČSSD, pokud se jí podaří vyhrát volby.
Z logiky věci vychází, že Zeman je pro levici nejhorší varianta z nabízených.
PS: Podívejte jak Schwarzenberg je neschopný ministr zahraničí. I když hlásá, že je proevropský, neudělal pro tu myšlenku nic a zahraniční politiku místo něj dělá Klaus a Nečas. Jak Fischer, tak kníže budou jen vykonavatelé vůle jiných, bude-li u moci ČSSD, tak i jejich.
ČSSD není rozhodně dokonalá, ale Zeman je zkrátka horší!
Osobne si myslim, ze jsou horsi veci nez Zeman... Treba valka... A pokud by byl prezidentem v letech 2003-2008, je mozne, ze by to vetsina z nas prezila stejne, jako jsme prezili prezidentovani Klause.
myslím, že pan Zeman teď také velmi tíhne k paní Fischerové, lepšího spojence přímo uvnitř levice by těžko našel.
Pan Fischer, kdyby mu docházely souvislosti, by to viděl nepochybně stejně jako pan Zeman.