Mnoho povyku pro amnestii

Petr Minařík

Čerstvá amnestie prezidenta republiky je správná — ulevuje přeplněným věznicím a též upozorňuje na fakt, že české soudnictví funguje pomalu a špatně.

Amnestie prezidenta republiky Václava Klause by nestála za řeč, kdyby se v ní nezrcadlil nefungující právní systém této země. Absolutní spravedlnost sepsaná do paragrafů neexistuje, tedy tady na zemi, ale přesto máme mravní povinnost jí hledat a pokoušet se o nápravu křivd.

Václav Klaus propustil z přecpaných českých vězení odsouzené za trestné činy se sazbou do jednoho roku. Nepropůjčil jim řád za zásluhy, ale poslal domů lidi, kteří měli dávno vykonávat domácí vězení, případně obecně prospěšné práce. Jejich pobyt za zdmi českých kriminálů je nonsens, který dlouhodobě znesnadňuje civilizační pokrok v českých nápravných zařízení, kde o nějaké nápravě nemůže být ani řeč.

Rozpoutala se debata o středověkém privilegiu prezidenta-monarchy, aniž by zazněl hlas, že naše věznice jsou internační tábory, které pouze plní izolační, nikoliv převýchovnou funkci. Jejich středověkého gruntu si asi člověk všimne teprve tehdy, až se ocitne za jejich branou, jak dokazuje poslanec David Rath, který by kdysi taky všechny nejraději poslal do tepláků, než si je sám musel natáhnout. Ale české právo nesmí být mstivé, a tak je fakt, že taky Rath by si zasloužil docela jiné zacházení, než se mu — podle všeho — dostává, a to mluvíme o VIP vězni.

Největší spor vyvolala ta část prezidentské amnestie, kterou byly zrušeny trestní stíhání osob, jejichž soudní řízení se táhne přes osm let. Ano, je strašné slyšet, že nechvalně proslulý soudce Berka je nejen nevinen, ale taky pravděpodobně může žádat o ušlou mzdu. Ale ještě horší je zjištění, že jen část ušlé mzdy, protože polovinu svého soudcovského platu, tedy částku daleko přesahující český průměrný plat, dostával doteď.

Za Berku a šíbry z H-systému nemůže Klaus, ale náš justiční systém, který nefunguje. Tresty mají padat hned, ne po pěti, osmi či deseti letech. Jestliže takové věčné procesy u nás máme, potom je chyba na straně státu a toto pochybení se prezident republiky pokusil odstranit, což je správně.

Velký smysl měla amnestie prezidenta Václava Havla z roku 1990, kdy po čtyřiceti letech společného pobytu v kriminálu jménem ČSSR dal novou šanci na nový začátek všem, protože věděl, že spoléhat se na nezávislou soudní moc socialistického státu by byla iluze. Václav Klaus vyhlásil malou amnestii a upozornil tím — bez ohledu na to, jaké byli jeho osobní motivace — na kolapsy české justice, které zkrátka nelze plně důvěřovat.

Mnoho povyku pro Klausovu amnestii je více projevem přání, aby už Václav Klaus nic nerozhodoval, že zkrátka nemá své fanoušky a cokoliv rozhodne, vymyslí nebo řekne, bude špatně. Za to si zase může Klaus sám a nelze se veřejnosti divit. Nicméně jeho amnestie doopravdy nestojí za řeč.

    Diskuse
    January 3, 2013 v 12.17
    Nestojí za řeč?
    Jistě, člověku, který se domnívá, že se jej amnestie netýká, možná za řeč nestojí. Jiný pohled ale asi budou mít poškození klienti H-systému, a dalších takových, občané, kteří bojují za právní stát, za demokracii. VK nikoho nevaroval před tím, že když soudy nevyřeší nějaké kauzy do osmi let, tak on je ukončí. Pokud by to udělal v dostatečném předstihu, mělo by smysl přemýšlet o liknavosti soudů. Takhle je to jen hodně pitomá záminka pro uskutečnění dost velkého svinstva. To nemá pane Minaříku nic společného se sympatiemi s VK. Taková "amnestie" je velmi sprosté darebáctví a odpor proti ní je logický u každého demokrata. Co by nám pak mělo stát za řeč, když bychom tohle přešli mlčením?
    MN
    January 3, 2013 v 12.24
    To myslí autor vážně?
    "Čerstvá amnestie prezidenta republiky je správná – ulevuje přeplněným věznicím.."

    "Jestliže takové věčné procesy u nás máme, potom je chyba na straně státu a toto pochybení se prezident republiky pokusil odstranit, což je správně."

    "Velký smysl měla amnestie prezidenta Václava Havla z roku 1990, kdy po čtyřiceti letech společného pobytu v kriminálu jménem ČSSR dal novou šanci na nový začátek všem, protože věděl, že spoléhat se na nezávislou soudní moc socialistického státu by byla iluze."

    "Nicméně jeho amnestie doopravdy nestojí za řeč."

    Nestačím se divit...
    A ani nemám chuť o těchto dogmatech diskutovat.
    PL
    January 3, 2013 v 12.28
    http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/pravomoci-prezidenta.shtml
    a) až d)
    e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
    f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
    Čl. 63
    i) jmenuje soudce,

    VK mnohé z toho systematicky nedělá, nebo to dělá tak, aby to bylo nehorázné a tedy nepřijatelné s ohledem např. na:
    (3) Rozhodnutí prezidentarepubliky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
    LV
    January 4, 2013 v 0.52
    Pane Minaříku,
    Klaus měl za posledních 23 let mnoho možností, jak nejen upozornit na nedostatky v našem právním systému (i jinak než amnestií), ale především jak svou iniciativou věci napravit. Mimo jiné z titulu prezidenta, který jmenuje soudce, signuje zákony atd. Váš argument kulhá v základní věci - amnestie nic neřeší, vyprázdněné kriminály se záhy opět naplní. Ostatně již během dneška jsem zaznamenal zprávy o některých "navrítilcích". Pokud měl kdy Klaus starost o právní systém v této zemi, o čemž si dovoluji více než pochybovat, naopak našel bych x argumentů svědčících o opaku, mohl jednat zcela jinak a už dávno. Všichni ti zlodějíčci a bagatelní trestanci jsou jen kouřovou clonou, která skrývá podstatu, o níž se ostatně Klaus vždy vyjadřoval celkem otevřeně, byť to mnozí naivové - jak je vidět - nechápou. 1. Nelze odlišit peníze čisté a špinavé. 2. Ekonomika má být v předstihu před právem. 3. V Čechách musí vzniknout silná kapitalistická elita. To vše se stalo. Nyní bylo ještě nutné udělat tečku za pokusy práva dostihnout ekonomiku a nastolit právní stát, o nějž se Klaus nikdy nestaral a nezajímal. Jeho amnestie je popřením právního státu a dokonanou likvidací právního vědomí. Vaše vzpomínka na amnestii V. Havla kulhá rovněž. Kromě toho, že se brzy ukázala jako vážná a pro mnoho lidí osudová chyba, která se v takové podobě nesmí opakovat, neboť vedlejší škody převýšily etickou podstatu tohoto symbolického gesta, zapomínáte na podstatnou věc: VH v souladu se zvyklostmi amnestoval na počátku své funkce, přičemž odpovědnost za důsledky plně nesl jako prezident. VK se nám bude za nějakých 60 dní jenom smát a připravovat svou budoucí politickou kariéru s veksláky, gaunery a cynickými zločinci v zádech.