Na 214 milionů vzrostl za poslední rok počet přeshraničních migrantů — osob, které se rozhodly, či byly donuceny žít v jiném než domovském státě. Podíl migrantů na celosvětovém obvatelstvu se díky značnému populačnímu růstu moc nemění — od roku 2000 pouze o 0,2 procenta. V absolutních číslech jich ale přibylo za stejnou dobu 64 milionů. Migranti dnes tvoří 3,1 procenta světové populace a kdyby najednou odešli do nějaké neosídlené země, rázem by byla pátým nejlidnatějším státem světa. Tato i další fakta vybraly agentury ze statistik Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Eurostatu a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky při připomínce Mezinárodního dne migrantů — 18. prosince.

„V každém okamžiku se lidé v různých částech světa rozhodují opustit svoji zemi, aby mohli žít v bezpečí nebo lépe (...) Mnozí prchají před svízelnými podmínkami s tušením, že budou čelit možná i větším problémům včetně porušování lidských práv, chudoby a diskriminace. Mají však více než strach a nejistotu; sdílejí naději, kuráž a předsevzetí začít lepší život,“ uvedl v tematickém prohlášení generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

„Mezinárodní den migrantů připomíná, že nejen občané jednotlivých států, ale všechny lidské bytosti mají stejná základní práva a svobody,“ píše samotná IOM na svých webových stránkách.

Táhne Katar a emiráty

Nejvíce migrantů přichází tradičně do Spojených států, Kanady a západní Evropy, nově pak do bohatších států v jihovýchodní Asii a na Arabském poloostrově. Migranti, kteří odcházejí z čistě rozvojových zemí do zemí rozvinutých, dnes tvoří 50 až 60 procent všech vystěhovalců.

V několika státech již migranti představují většinu obyvatelstva. Ve Spojených arabských emirátech například zaujímají 70procentní populační podíl; v Kataru potom až 87 procentní. Nejméně imigrantů na počet obyvatel se naopak usazuje v Rumunsku (0,6 procenta), Japonsku (1,7 procenta) a v Turecku (1,9 procenta).