A zase člověk píše o něčem jiném, než původně chtěl, než se i snažil. — Přežil jsem zastupitelstvo. To je asi nejpřiléhavější vystižení stavu, do něhož jsem po čtyř a půl hodinovém veřejném zasedání našeho zastupitelstva upadl (jako do mrákot). Zvláštní na tom je, že jako občan a návštěvník podobného zasedání nebývám otřesen nekompetencí či arogancí starosty, ale jako strůjce zasedání a starosta, který je takříkajíc moderuje, jsem zhrozen jednáním některých lidí včetně zastupitelů.

Nejprve přišel návrh od finančního výboru zrušit městské kulturní centrum. Z úsporných důvodů. A budovy, kde se kulturní akce konají, pronajmout za symbolické nájemné. Zní to jako žert, ale finanční výbor to myslel vážně.

V našem městečku máme čtyři amatérské divadelní soubory, ale nemáme například bowling, že, a u něho bar. A diskotéky se pořádají jenom v hotelové vinárně. Pronájmem by město ušetřilo několik milionů, jimiž kulturní akce, sledované menšinou obyvatel, zbytečně dotuje. Ani jsem nevěděl, odkud mám začít vysvětlovat. Že ani ta nejpopulárnější popkultura se bez dotace neobjede.

Takový Tomáš Klus by možná náš sál zaplnil, ale vybrané vstupné by na jeho honorář nestačilo. Čím populárnější umělec, tím vyšší honorář jeho agentura stanovuje. Nemyslete si, například takoví sympatičtí bratři Ebenové patří mezi ty hodně drahé — takže ti si u nás ani nevrznou (ostatně ani toho nemají zapotřebí). Nejdražší je prý Jarek Nohavica — chudák si nebrnkne ani v Berouně.