Perly bosenských komunálních voleb

Adis Šaranović

Střípky z nedávno proběhnuvších komunálních voleb v Bosně a Hercegovině ukazují zemi, která se po svém způsobu snaží přiblížit standardům zemí EU.

Česká republika žije krajskými a senátními volbami. Občané Bosny a Hercegoviny měli zase minulý víkend příležitost vyjádřit svou politickou vůli v komunálních volbách a podpořit své kandidáty do městských rad a na posty starostů obcí a měst.

Byly to už páté lokální volby v Bosně a Hercegovině po skončení války. Volby se konaly zcela pod kontrolou bosenské lokální a státní správy a mezinárodní nebo evropské instituce neměly větší a vážnější výhrady či připomínky k jejich průběhu. Volby se uskutečnily v poklidné, férové atmosféře v souladu s demokratickými standardy, což je dobrá zpráva. Stejně jako fakt, že ve volební kampani jsme nenarazili na projevy nenávisti, jak by to mnozí v této etnicky rozdělené společnosti očekávali. Stručně řečeno, byly to lokální volby v jednom z evropských států, který usiluje o členství v EU.

Protože však Bosna a Hercegovina není v mnoha ohledech zcela typická země (od ústavního a politického systému až po rozsáhlé zaminované oblasti), ani tyto volby se neuskutečnily bez několika událostí, které bosensko-hercegovinští občané považují za tolik typické pro svou společnost.

Rovněž v Bosně se po volbách ví, kdo je vítězem, ale na rozdíl od „evropských standardů“ nejsou známi poražení, protože žádná politická strana neuzná porážku. Všichni ve svých prohlášeních vyjadřují spokojenost s dosaženými výsledky a v komentářích volebních analýz každý politický subjekt pro sebe najde něco pozitivního.

Pět hodin po uzavření volebních místností na půlnoční tiskové konferenci předseda volební komise informoval zvědavou veřejnost, že aktuální statistické údaje o účasti voličů a první předběžné výsledky si mohou přečíst na webových stránkách státní volební komise a že výsledky on, tedy předseda, číst nebude: protože „by to trvalo až do rána, a navíc lepší a přesnější údaje, než mají volební komise, mají jednotlivé politické strany a novináři by stejně měli sledovat vyjádření politických stran“.

Novináři byli pochopitelně zmateni, předsedovi volební komise vůbec nedošlo, že on je ten, který musí mít nejlépe aktualizované údaje a že oči veřejnosti směřují na státní instituci, která má být věrohodná a vážená. Pan předseda byl asi jen unavený po dlouhém volebním dni, ve kterém řešil několik zajímavých okamžiků, jako je třeba pokus o hlasování předsedy lokální volební komise městečka Odžak. Ten se ráno při otevření volební místnosti objevil s 55 občanskými průkazy, vzal si stejný počet volebních lístků a podpořil jednoho kandidáta. Prý ho o laskavost volit jejich jménem poprosili jiní spoluobčané, kteří nemohli najít pět minut volného času a třeba podpořit stejného nebo dokonce i jiného kandidáta. Jestli ovšem v dané obci jiný kandidát vůbec existoval.

Přímořská obec Neum měla pouze jednoho kandidáta na starostu a ten dostal překvapivě stoprocentní podporu platných hlasů. Není divu, že právě v Neumu bylo dvacet pět procent neplatných volebních lístků. Lidé na nich podpořili Chucka Norrise, Petra Pana, fotbalový klub Sarajevo nebo sousedovu manželku. Nicméně jediný kandidát v Neumu se stal starostou a předseda volební místnosti, který se pokusil odevzdat padesát pět hlasů, byl ihned zbaven funkce.

Většina obcí měla to štěstí vybírat mezi více kandidáty. V jedné z nich dostal kandidát dokonce celý jeden hlas. Ne jedno procento hlasů, ale jen jeden jediný hlas. Jelikož evidentně podpořil sám sebe, nabízí se otázka, proč ho nepodpořila ani vlastní rodina? „Hele, tvrdíte, že stojíte za mnou, a já mám jen jeden hlas?! Vlastní?! Tak zatraceně, pro koho jste teda hlasovali?“

Poprvé v historii moderní Bosny a Hercegoviny i Evropy byla ve volbách na  starostku zvolena zahalená žena, nosící hidžáb. Jedná se o Amru Babić, novou starostku obce Visoko ve střední Bosně.

Bosna a Hercegovina může být rovněž považována za neoficiálního světového rekordmana v počtu politických stran vzhledem k počtu obyvatel. V zemi je v současné době 190 registrovaných politických stran. Přepočteno na obyvatele to znamená - jedna politická strana na 20 tisíc lidí.

Občané Bosny si myslí, že nejlepší uplatnění naleznou ve veřejné správě. Přístup k fondům, výběrovým řízením, tendrům a podobným věcem otevírá nepředstavitelné možnosti pro jednotlivce, který ve spolupráci se stranickými kolegy může dosáhnout na značné peníze. Právě tak, jak se učí na příkladu svých zkušenějších kolegů ze zemí EU, jejichž standardů se Bosna snaží dosáhnout ve všem, včetně korupce. Takže: Česká republika — náš vzor.