Starosta Vídně a primátor Bratislavy byli hlavními postavami druhého semináře Akademie sociální demokracie. Česko-slovenský vzdělávací kurz pro mladé sociálnědemokratické politiky zavítal během minulého víkendu do Bratislavy. Hlavním tématem diskusí a přednášek byla komunální politika, jak by ji měly provádět sociálně demokratické strany.

Hlavním problémem rakouské sociální demokracie ve Vídni je podle starosty Michaela Häupla posilování extrémní pravice. Sociální demokracie v posledních volbách ztratila třetinu hlasů mezi muži staršími šedesáti let. Podle Häupla je to dáno obavami — ze ztráty životní perspektivy, ze zhoršení sociální situace jejich dětí, z lidí, kteří v tramvaji hovoří jazyky, kterým starší Vídeňané nerozumějí.

Sociální demokracie Rakouska (SPÖ) podle Häupla musí proti národnostní nesnášenlivosti věcně argumentovat. Pokud extrémní pravice tvrdí, že Vídeň obsadí turecké hordy, je třeba říkat, že nejvíc imigrantů do města přichází ze Srbska a že hned po Turcích a Kurdech — kteří jsou ve statistice evidováni společně — následují jako třetí nejpočetnější skupina přistěhovalců Němci. Ve Vídni je podle starosty Häupla skoro polovina obyvatel, kteří se do města přistěhovali až v posledních padesáti letech.

Město také na integraci cizinců samo pracuje. Podle Häupla „ten, kdo chce ve Vídni žít, musí umět německy“. K tomu pak dodává praktické kroky: „Máme vzdělávací systém, který garantuje, že ze školky nevyjde do školy žádné dítě bez znalosti němčiny. V našich kurzech máme čtrnáct tisíc žen, které se zadarmo a dobrovolně učí německy.“

Bratislavský primátor a dřívější ministr školství za Stranu demokratické levice Milan Ftáčnik účastníkům ve svém vystoupení popisoval praxi sociálně demokratické politiky ve městě čtyřikrát menším a s rozpočtem třicetkrát nižším, než má k dispozici jeho vídeňský kolega. Bratislava má cirka 430 tisíc obyvatel. Její rozpočet činí asi 350 milionů eur.

Ftáčnik argumentoval zejména proti často opakované tezi, že kanály, silnice nebo chodníky nejsou ani levicové, ani pravicové. Takže na komunální úrovni není třeba hledat zbytečné ideové rozdíly. Správně přitom upozornil, že rozhodování o omezeném rozpočtu je hodnotovým přesvědčením ovlivňováno zcela nepochybně.

Odpověď na otázku, zda zachovat v obci školu, nebo ji zavřít a peníze věnovat na levnější školní autobusy, není čistě technická. Když v obci nebude škola, může obec začít vymírat, protože si děti budou kamarády a vyžití hledat v jiném prostředí. To musí politik vzít v úvahu.

Politické rozdíly lze podle Ftáčnika snadno potkat třeba u otázky, zda prodávat městské společnosti, nebo je rozvíjet. Zda veřejné služby zajišťovat silami města, nebo je objednávat od soukromých firem.

Během semináře připomněl Ftáčnik také svůj plán vyčlenit počínaje příštím rokem z městských peněz 1 % do takzvaného participativního rozpočtu. Za svůj cíl vzhledem k zahraničním zkušenostem označil, aby se na rozdělování městských peněz přímo podílela desetina obyvatel města.

Tématu inovací v komunální politice byl věnován blok vedený rakouským konzultantem pro plánování veřejného prostoru Bernhardem Schneiderem. Ten jednak technicky popisoval evropské směrnice pro liberalizaci různých oblastí trhu. Jednak nabídl představení úspěšných projektů modernizace městské samosprávy a života ve městech v Německu a Rakousku.

V diskusi se nicméně účastníci z České i Slovenské republiky shodovali, že třeba rozvoj elektromobilů jako součásti veřejné přepravy, jak na něm pracuje město Salzburg, je v našem prostředí nerealizovatelný, ba nežádoucí. Je třeba nejprve uhájit stávající systém veřejné infrastruktury — dopravy, a ne ho investicemi do nových druhů dopravy destabilizovat.

Druhý seminář Akademie sociální demokracie se věnoval také práci s romskou populací; například český expremiér Vladimír Špidla představil španělský projekt ACCEDER. Nezávislá nadace s dvěma stovkami zaměstnanců dokázala zaměstnat pětadvacet tisíc z třiceti tisíc lidí, kteří se do něj zapojili. Tématem, kterému se věnujeme v samostatném materiálu, byly i předvolební kampaně ve Spojených státech a v Německu.

Akademie sociální demokracie se zaměřuje na vzdělávání a hodnotovou průpravu mladých sociálnědemokratických politiků. Pro šestnáct účastníků z České a Slovenské republiky akci pořádá zastoupení Nadace Friedricha Eberta v Praze a Bratislavě, Masarykova demokratická akademie a bratislavský Institut ASA. Účastní se poslanci, odboráři i pracovníci aparátu ČSSD a SMER-SD.