Lobbing a fámy. Je jich příliš mnoho
Jiří PolášekŘemeslníků je v ČR zhruba právě tolik, kolik se jich tu uživí. Firmy si kvalitní vyškolení zaměstnanců rády nechají zaplatit z veřejných peněz, ale jen hloupí nebo uplacení politici na to přistoupí.
Ve středu 28. listopadu 2012 vystačil zdarma rozdávanému deníku Metro tzv. perex jedné zprávy ČTK na celý článek:
Německé a rakouské firmy působící v Česku zde marně hledají kvalifikované pracovníky. Mladých řemeslníků je prý nedostatek a absolventi nejsou dostatečně připraveni pro praxi. Ukázal to dnes zveřejněný průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Podle náměstka ministra školství Jindřicha Fryče 20 až 40 procent absolventů technických oborů odchází do jiného odvětví. Ministerstvo chce proto posílit technickou výuku už od mateřských škol.
Metro mu navíc dalo sugestivní titulek „Řemeslníci. Je jich málo“. Opravdu? Jak se to pozná a pokud je to pravda, jak to napravit? Když už máme ten kapitalismus, co třeba kdyby dotyčné firmy nabízely svým zaměstnancům větší platy? Pracovní místa a možná i obory by se staly atraktivnější — a platil by to ten, kdo z toho vposledku profituje. Zatím jsme ale svědky lobbingu podnikatelů, aby tu atraktivitu platily veřejné rozpočty: evropský, státní a hlavně krajské. Stipendia pro učně zavedly některé české kraje už v minulém funkčním období. Mimochodem, jak ukázala Dagmar Daňková, KSČM se v tom hladce shoduje s ODS a ČSSD.
Zpráva ministrova náměstka o odchodech z technických oborů je velmi zajímavá a inspiruje k doplňujícím otázkám — proč se ti lidé vyučili nebo vystudovali něco jiného, než nakonec dělají? A kam asi šli? Do školství, do pohostinství, do zemědělství? Hlavně ale, proč za těchto okolností technické obory dále zatraktivňovat? Logika zdá se být vymknutá z kloubů.
Ostatně bude-li posílena technická výuka už na těch stupních školství, které absolvují všichni, třeba se to nakonec projeví v renesanci českého kutilství - a řemeslníků ani nebude mnoho potřeba.
Společnost složená ze samých duševně pracujících je nesmysl. Vzdělání samozřejmě nesmyslem není. Řemeslníkovi by se také mohlo dostat jiného vzdělání, než jen toho, které nutně potřebuje k výkonu své profese. Prostě takového, které by rozvíjelo jeho lidskou stránku, nejen výkonnostní.
Důvody? Sebevědomí dětí ne úplně adaptované na realitu, permanentní reformy ve školství, chybějící páky na zajištění efektivity vzdělávacího procesu, neadekvátní společenské ohodnocení příslušných profesí, permamentní bláboly Kvačkových a Frouzových o zbytečnosti biflování, zbytečných "kudrlinkách nad písmeny v krasopisu", žebříčky o Finsku a Singapore od Municha a spol., ministrovaní lidí, kteří - no vlastně skoro všech, co tam byli...
"Rozdělení práce na fyzickou a duševní musí prostě být překonáno."
S tím bych souhlasil, ale mám v práci kolegu, který studoval filozofii a velmi mu vadilo moje tvrzení, že by fyzická i duševní práce měla být stejně placená. Mám pocit, že za tenhle typ elitářství je na vysokých školách celkem běžný.
A tím umožnit sociálně předurčeným a řemeslně zdatným, přechod do pracovní sféry včas a bez zbytečného nákladného vzdělávání.