Dva týdny poté, co vládní koalice Petra Nečase obnovila svou většinu v Poslanecké sněmovně, což ji umožnilo schválit tak zvané církevní restituce, tak zvanou penzijní reformu a tak zvaný úsporný balíček, jehož součástí je navyšování daní, se veřejnost dozvěděla, za jakou cenu se tak stalo. Vláda, která o sobě na začátku svého mandátu tvrdila, že je vládou boje proti korupci, se u moci udržela pouze kvůli tomu, že sama korumpovala.

Připomeňme, že ještě před třemi týdny visela nad Nečasovou vládou hrozba jejího konce. Aby takovému scénáři koaliční předáci předešli, uzavřeli se třemi poslanci občanských demokratů, kteří odmítali hlasovat pro navyšování daní, dohodu, jejíž součástí byla jejich rezignace na poslanecký mandát.

Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa opustili Sněmovnu a na jejich místo nastoupili Pavel Bohatec, Miroslav Bernášek a Roman Pekárek. Právě tento manévr občanských demokratů umožnil stabilizovat vládě pozici ve Sněmovně. Všichni tři noví poslanci ODS jsou totiž loajální koaličním dohodám.

Nečasův kabinet pak prosadil daňový balíček, se kterým vláda spojila hlasování o důvěře. Následně Sněmovnou prošel i zákon, který umožní, aby byla příští rok spuštěna důchodová reforma. Pozdě v noci pak prošel vládní návrh zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi. Hlasovalo pro něj 102 ze 103 přítomných poslanců. Opozice před hlasováním opustila Sněmovnu.

Podle informací internetového deníku Aktuálně.cz je za manévrem, který umožnil Petru Nečasovi zvítězit v boji o předsedu ODS, udržet vládní koalici u moci a v parlamentu prohlasovat zmíněné zákony, politický obchod.

Server ve čtvrtek uvedl, že se dohoda začala naplňovat dosazením bývalého „rebela“ ODS Ivana Fuksy na jeden z ředitelských postů v Českém Aeroholdingu. Deník Insider následně napsal, že dalším na řadě je někdejší mluvčí „rebelů“ Petr Tluchoř.

Podle nepsané dohody má získat post ve skupině ČEZ, což redakci Insideru potvrdilo hned několik zasvěcených zdrojů. „Nemělo by to ale být přímo ústředí ČEZ, je to jedna z dceřiných společností,“ citoval Insider své zdroje. Místo pro dalšího z rebelů, Marka Šnajdra, je prý nejméně jisté. Zamířit by měl do Českých drah, respektive do některé z jejich společností.

Česká veřejnost tak má před očima jasný politický obchod s hlasy poslanců, který se tentokrát nekonal v zákulisí, nýbrž všem přímo před očima. „Obchod s hlasy poslanců nedomlouvali zákulisní lobbyisté a skrytí političtí poradci, ani se nejednalo o skryté financování politických stran, jak tomu jindy bývá. Tentokráte politický obchod aranžovali přímo vrcholní představitelé vlády,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Milan Znoj.

Podle něj byli klíčovými postavami politické korupce nejen samotný premiér či první místopředseda ODS Martin Kuba, nýbrž také Miroslav Kalousek a Karolína Peake, neboť rebelové z ODS byli za svou abdikaci odměněni posty. „Ty přitom obsazuje vláda, bez jejího souhlasu by to nešlo, neboť se vesměs jedná o posty, jež vyplývají z jejích strategických hospodářských rozhodnutí. Vláda tedy organizovala politickou korupci v přímém televizním přenosu,“ vysvětlil Znoj.

Partajně-extrakční model demokracie

Přestože jsme se v průběhu podzimní vládní krize takřka od všech aktérů včetně prezidenta dozvídali, že je za sporem koaličních politiků ideový či programový střet, poslední události dokazují, že tomu tak nebylo.

Programové zásady, které prý byly za neochotou Tluchoře, Fuksy a Šnajdra podpořit navýšení daní, byly nakonec vyobchodovány. Vláda tak schválila zákony, jejichž implementace není dle mnoha expertů v zájmu široké veřejnosti, nýbrž konkrétních finančních skupin. Týká se to jak církevních restitucí, tak penzijní reformy.

V každém úvodu do politologie se přitom dočteme, že politika směřuje k urovnání konfliktů jako projevů rozporných vůlí, respektive zájmů, a to způsobem předem dohodnutým a viditelným. Předpokladem takto pojaté procedurální povahy politiky je garance rovnosti. Možnost zastávat úřady a pozice musí být přístupná potenciálně každému za podmínek rovných příležitostí pro všechny.