V době, kdy si premiér Nečas nejspíš už možná pakuje kufry z Kramářovy vily, není od věci zamyslet se nad jednou příčinou úpadku ODS v posledních letech. Není třeba rekapitulovat historické detaily a zákulisní boje, víc možná napoví pohled z ptačí perspektivy.

ODS vyhrála volby v roce 2006  zejména díky marketingově i obsahově dobře udělanému programu tzv. Modré šance. Šlo o klasické pilíře pravicově-liberální ekonomické politiky. Jednoduchý daňový systém bez výjimek, rovná 15 % daň pro všechny včetně jednotné a nízké sazby DPH. Klasický pravicový program inspirovaný Arthurem Lafferem, jehož jméno nese i ona slavná daňová křivka, na níž se dříve pravice tak ráda odvolávala.

Co z tohoto pravicového programu od té doby zbylo? Entropie ODS začala někdy v roce 2007. Premiér Topolánek tehdy namísto tvůrce celého ekonomického programu ODS Vlastimila Tlustého dosadil v té době už jen řadového člena KDU-ČSL Miroslava Kalouska. Ten byl přitom tehdy na politickém dně: v roce 2006 oznámil vznik koalice s ČSSD podporovanou komunisty a vypadalo to, že jeho politická kariéra je u konce. Tímto krokem Kalousek pobouřil jak členskou základnu KDU-ČSL, tak velkou část veřejnosti a v reakci na to dobrovolně odstoupil z funkce předsedy strany i předsedy poslaneckého klubu. Nečekaně ho však vzkřísil právě Topolánek, který se strategickým myšlením nikdy nevyznačoval.