Situace Petra Nečase se v posledních dnech opět zkomplikovala a vše nasvědčuje tomu, že je stále vachrlatější. Proces, který s požehnáním prezidenta Václava Klause na začátku září započala šestice poslanců ODS, když nezvedla ruku pro vládou předložený daňový balíček, nabral počátkem tohoto týdne novou dynamiku. Václav Klaus totiž vetoval další klíčovou předlohu Nečasova kabinetu, zákon o zavedení druhého pilíře penzijního systému.

Přestože každý z klíčových aktérů své kroky hájí primárně programovými zásadami, lze odůvodněně předpokládat, že začíná přeskupování politických sil na pravici, které vyústí do éry po Nečasovi. Premiérův pád je totiž otázkou spíše týdnů než měsíců. Vše, co se událo od hlasování o daňovém balíčku, jeho pozici výrazně oslabilo.

Připomeňme, že šest poslanců ODS, mezi něž patří například Petr Tluchoř či Ivan Fuksa, nehlasovalo v prvním zářijovém týdnu pro navyšování daní s tím, že jde o krok, který je v rozporu s programem, za který byli do Sněmovny zvoleni. Podle ministra financí Miroslava Kalouska je naopak schválení daňového balíčku nutné pro sestavení úsporného rozpočtu na příští rok. Vláda proto návrh zákona předložila v nezměněné podobě znovu a spojila s ním hlasování o důvěře.

Minulé úterý pak zákon Sněmovnou prošel v prvním čtení. Rebelující poslanci občanských demokratů se totiž zdrželi hlasování. Je tak vytvořen dostatečný časový prostor k tomu, aby se vyjednal kompromis, který by byl přijatelný pro všechny aktéry.

Přesto si lze představit, že Klaus daňový balíček v případě jeho schválení opět vrátí poslancům. Ostatně jej již otevřeně kritizoval. Otázkou navíc je, jakým způsobem do dění v ODS zasáhnou krajské a senátní volby. Je totiž pravděpodobné, že volební výsledek podlomí zbytky důvěry členské základny ODS v Nečase.

Restituce, navyšování daní a penzijní reforma

Do celé věci, jež s daňovými zákony souvisí, se toto pondělí aktivně vložil prezident Klaus, když vetoval zákon o zavedení druhého důchodového pilíře. Nečasova vláda se tak po navyšování daní a církevních restitucích ocitla před dalším hlasováním o klíčové normě, jehož výsledek je přitom krajně nejistý. Tato konstelace oslabuje především Nečase, což je také nejspíš Klausovým záměrem.

Prezident navíc své veto odůvodnil chytře tím, že jde o natolik zásadní změnu sociálního systému, že by ji měla doprovázet co nejširší shoda jak ve společnosti, tak mezi experty a politickými stranami. Vzhledem k tomu, že vláda nyní disponuje stovkou poslanců, není nepravděpodobné, že Klaus obdobný argument nezopakuje i příště.

„Důchodová reforma — jak se tomuto kroku říká — je zásadní změnou sociálního systému, který má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. Proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsensus. V tomto případě takový konsensus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti neexistuje,“ uvedl Klaus ve svém zdůvodnění veta.

Prezident v této souvislosti připomněl, že vládní návrh důchodové reformy byl odmítnut Senátem a Sněmovnou prošel pouze velmi těsnou většinou. „Silové protlačení této klíčové změny Parlamentem nedává dobrou perspektivu pro její dlouhodobou udržitelnost a pro stabilitu podmínek v příštích možných politických konstelacích,“ dodal Klaus.

Je přitom pravděpodobné, že Klausovy argumenty, kterými zdůvodnil pondělní veto důchodové reformy, nejsou ty hlavní. A neformální lídr rebelujících poslanců ODS Petr Tluchoř ihned po zveřejnění prezidentova veta na svém facebookovém profilu uvedl, že s Klausem souhlasí, neboť si myslí, že není možné dělat reformu současného důchodového systému, aniž by na ni měl stát připravené prostředky.

„Podobně jako on, já a moji kolegové nechceme financovat důchodovou reformu ze zvyšování daní. Škodí to ekonomice i samotnému konceptu reformy,“ dodal Tluchoř. „Hledáme řešení, které by znamenalo, že se nebudou kvůli důchodové reformě a církevním restitucím zvyšovat daně. Je to jeden z důvodů, proč jsme hlasovali proti zvyšování daní," doplnil Tluchoře další z rebelů Jan Florián.

Taktéž podle Borise Šťastného z ODS má Klaus pravdu, neboť zvýšení daní je v tuto chvíli jediným zdrojem financování důchodové reformy. V programu ODS se však podle Šťastného píše, že ODS je přesvědčena o správnosti nízkých daní.

„Lidem tak zůstane více peněz pro využití podle vlastního uvážení, pro investice, o jejichž správnosti jsou sami přesvědčeni. Nízké daně umožňují podnikům vytvářet vlastní kapitál a rozvíjet se,“ cituje Šťastný program své strany a dodává, že to znamená, že Václav Klaus i program ODS říkají to samé.

Petr Tluchoř mezitím přišel s vlastním řešení koaliční krize, které podle něj spočívá v privatizaci vybraných státních podniků. Stát podle něj nemá například provozovat vlaky či vařit pivo.

Nečase už nikdo nepotřebuje

Bylo pouze otázkou času, kdy se do situace ve vládě vloží TOP 09. Ostatně důchodová reforma či církevní restituce jsou klíčovými normami právě pro Kalouskovu stranu.

V úterý ráno proto druhá nejsilnější pravicová strana vyzvala ODS k dodržování koaličních dohod. „Předsednictvo TOP 09 důrazně apeluje na ODS, aby dodržela uzavřené koaliční dohody v oblasti rozpočtové legislativy a reformy penzijního systému. Koaliční vláda, kde jeden z partnerů není schopen dostát svým závazkům, by nemohla naplňovat své programové priority, a ztratila by tak důvod své existence," zní krátké, avšak přímočaré prohlášení TOP 09.

Podle ministra financí a prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska by vláda bez dodržení dohod ztratila smysl. „My pevně doufáme, že ODS jako dospělá politická strana bude schopna dodržet dohody, které uzavřela," poznamenal v rozhovoru pro ČTK.

Premiér a předseda ODS pak odpoledne v reakci na jednání vedení svých koaličních partnerů uvedl, že jej výzva TOP 09 nepřekvapuje a že s ní navíc souhlasí.

Taktéž dle jeho slov nemá vláda budoucnost v případě, kdy nebude jeden z koaličních partnerů schopen dodržovat koaliční dohody a smlouvy. Podle Nečase to platí i za situace, že oním nespolehlivým vládním partnerem bude jeho vlastní strana. Předseda ODS za jediné poctivé řešení v takové situaci považuje nový mandát pro novou vládu, která by vzešla z voleb.

„Buď se poslanecký klub ODS dohodne uvnitř a bude schopen tuto dohodu prosadit se svými koaličními partnery, a pak má smysl o té dohodě informovat. Anebo se nedohodne a pak to bude mít své konsekvence," vysvětlil premiér.

„Opravdu nemá význam, aby vláda pokračovala, aby nějakým způsobem přežívala nebo byla na nějakém pomyslném politickém ARO [jednotce intenzivní péče] a uměle vyživována, uměle držena u života," dodal Nečas.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že Nečas již není schopen převzít iniciativu. Navíc je i objektivně vzato v mimořádně obtížné situaci: Václav Klaus ho nabádá k hledání širší shody na reformách, část ODS po něm požaduje dodržování stranického programu a klíčový koaliční partner TOP 09 jej vyzývá, aby zajistil jednotné hlasování svého poslaneckého klubu.

Všechny tři požadavky současně Nečas prakticky nemůže splnit. Nemá totiž fakticky co nabídnout. Stal se přítěží jak pro vládu, tak pro ODS. Navíc není schopen čelit krokům prezidenta Klause. Přesně to napsal v úterním vydání deníku Právo jeho kmenový komentátor Alexandr Mitrofanov, podle jehož slov se tu daří šířit pocit, že v čele kabinetu, ODS, a tím celé pravice stojí nepatřičný muž.

„To je snadné i vzhledem k Nečasovu dosavadnímu chování. Necítí se na otevřený konflikt s prezidentem. A patrně nejen proto, že si pamatuje, jak dopadl jeho předchůdce Mirek Topolánek, který se přílišnou úctou k Václavu Klausovi nevyznačoval. I kdyby na to zapomněl, je tady permanentní memento v podobě Tluchořových mužů,“ napsal Mitrofanov.

Trumfy má v rukou Klaus

Politolog Lukáš Jelínek podotýká, že prezidentské veto důchodové reformy je pouze dalším z řady počinů demoliční čety, kterou Klaus sestavil.

Vetu navíc předcházela Klausova nelibost prakticky se všemi klíčovými kroky, které letos vláda podnikla: se zvyšováním daní, církevními restitucemi, odvoláním policejního prezidenta, rázným zavedením prohibice… „Cokoli z Hradu zaznělo, nalezlo příznivou odezvu u části ODS,“ připomněl Jelínek.

Politolog Jiří Pehe si pak také myslí, že veškeré trumfy v rukou drží právě Václav Klaus. „Záleží víceméně jen na něm, jak dlouho ještě vláda vydrží. Tím, že vetoval několik důležitých zákonů, vytvořil pro Nečase minové pole, které bude velmi těžké přejít. Jelikož je k přehlasování Klausových vet nutná většina 101 hlasů, bude de facto každé hlasování o odmítnutých zákonech hlasováním o důvěře,“ vysvětlil politolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle Jelínka přitom právě na penzijní reformě, prosazené těsnou vládní většinou ve Sněmovně, vyniká stěžejní Nečasova slabina.

„Neumí vyjednávat a s klapkami na očích si razí cestu vpřed. Nezajímají ho voliči, opozice, sociální partneři ani spolustraníci. Těm teď dochází trpělivost. Nespokojenost sice neventilují na výkonné radě či v poslaneckém klubu, nýbrž v kuloárech, nic to však nemění na faktu, že Nečasových oponentů je mnohem víc než šest,“ myslí si Jelínek.

Vláda do konce roku padne

Podle Jelínka se proti Nečasovi spojily dvě tendence: „Jednak je to dlouhodobá snaha poslanců kolem Petra Tluchoře Nečase oslabit a pomstít se mu. Jednak je tu úsilí Václava Klause rozhasit pravicové spektrum, aby bylo co zachraňovat, až sestoupí z Hradu. Tyto zájmy se nyní prolnuly a síla protinečasovských aktérů se znásobila. Podle mne natolik, že vláda pravděpodobně do konce roku padne,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum s tím, že nespokojenost již probublává také u stále většího počtu členů ODS, kterým se Nečas osobně a leckdy i programově vzdálil.

Pehe i Jelínek v této souvislosti připomínají osud vlády Nečasova předchůdce Mirka Topolánka. „Situace se velmi podobá té z roku 2009, kdy padla Topolánkova vláda. Klaus také postupně přitvrzoval, nakonec se našli dva ,rebelové‘ z vládního tábora, kteří vládu pomohli položit,“ uvedl Jiří Pehe s tím, že je těžké přesně určit, jaká je Klausova hlavní motivace.

„Může to být docela jednoduše skutečnost, že vláda ztratila svojí neobratností dost velkou většinu, což vytvořilo pro Klause možnost, aby se stal hlavním hráčem na politické scéně na konci svého volebního období,“ uvedl Pehe v rozhovoru pro Deník Referendum.

Pehe si dle svých slov současně nemyslí, že Klaus sabotáží vlády vytváří podmínky pro nějak nový subjekt, kterému by se postavil do čela. „Sám se také jen těžko postaví do čela ODS. Je ale možné, že chce vytvořit v ODS půdu pro nástup svých spojenců, kteří mu v postprezidentském období půjdou na ruku,“ doplnil.

Klíčové také bude, jak se k situaci v ODS postaví Miroslav Kalousek. „Nečas se pokusí získat čas a vybojovat bitvu na podzimním kongresu. Když v ní prohraje, zůstane podle mě loajálním poslancem ODS,“ myslí si Jelínek a předpovídá, že Kalousek bude nyní hodně nahlas volat po předčasných volbách.

„Jenže jeho pragmatické založení může nakonec převážit — spočítá si, že vyhlídky TOP 09 ve volbách nejsou velké, jeho osobní popularita je mizivá, náhradního lídra za Karla Schwarzenberga nemá, takže je nakonec možné, že se Kalousek do jednání o staronové vládě opět zapojí,“ zamýšlí se Lukáš Jelínek.

Zlomem budou nejspíš říjnové krajské a senátní volby. Již teď lze totiž říct, že skončí pro ODS neúspěchem, který bude pro Nečase velkou přítěží. Veto penzijní reformy prezidentem je pak podle Jelínka rána z milosti. „Nečas je zralý na odchod už teď. A pokud ODS volby prohraje, jako že nejspíš ano, bude to jen poslední hřebíček do jeho politické rakve,“ říká Lukáš Jelínek.

Předčasné volby to ale znamenat přesto nemusí. Lze si totiž představit vládu v rekonstruované podobě, sestavenou na stejném půdorysu tří pravicových politických subjektů, v jejímž čele by stál Nečasův nástupce na postu předsedy ODS.