Společně se školáky se tento týden do poslaneckých lavic vrátí také politici. V úterý po poledni začíná pětačtyřicátá schůze Sněmovny, jež má na programu klíčové vládní předlohy, které poslancům vrátil levicí ovládaný Senát: zákon o navýšení daní a zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Obě normy jsou přitom pro pravicový kabinet Petra Nečase klíčové. Bez navýšení DPH a navýšení daní pro bohaté nebude moct vláda sestavit rozpočet tak, aby dodržela svá předsevzetí vztahující se ke snižování schodku veřejných financí.

Církevní restituce jsou pak dost možná posledním tmelem, který drží rozklížený kabinet pohromadě. Vláda přitom aktuálně ve Sněmovně disponuje stovkou svých poslanců ODS, TOP 09 a politické platformy LiDem Karolíny Peake. K přehlasování veta senátorů bude přitom ve Sněmovně potřebovat nejméně 101 hlasů. Je tudíž evidentní, že si nemůže být svojí existencí jistá.

Události minulého týdne pak naznačují, že si jsou této okolnosti všichni klíčoví aktéři vědomi. Současně je třeba vzít v potaz, že předseda ODS Petr Nečas i první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek uvažují strategicky a vědí, že pokud budou vládnout až do řádných voleb, může to pro jejich strany znamenat drtivou porážku.

Lze si tudíž představit, že Nečas spojí některý ze zákonů s hlasováním o důvěře vládě s tím, že již bude počítat s pádem vlády. Uvolnilo by mu to ruce před příštími sněmovními volbami a současně by se mohl koncentrovat na stabilizaci své pozice v ODS.

Taktéž Miroslav Kalousek nepochybně ví, že úspěch TOP 09 v příštích volbách bude pravděpodobnější, pokud nebude jeho strana ve vládě. Případný vznik úřednické vlády by byl pak výhodný právě pro pravici, neboť by mohla zopakovat scénář své rehabilitace podobný tomu před posledními volbami za úřednické vlády Jana Fischera.

Jediné, co mluví proti této variantě, je schválení restitucí, které jsou podle všeho posledním důvodem, který mluví pro existenci Nečasova kabinetu. Přesto: pokud projdou, může následně vládu rozklížit cokoli včetně podzimních voleb. Pokud neprojdou, další smysluplná existence vlády v očích jejích aktérů neexistuje.

Sociální demokraté by se za takové situace ocitli v roli statisty, a pokud vláda padne, může se to pro ně ukázat jako krajně nevýhodné. Obzvláště za předpokladu vzniku přechodné úřednické vlády. Udělat s tím ale ČSSD nemůže nic. Navíc strategická výhoda je nyní na straně prezidenta Klause. Média tu jsou tradičně nakloněna pravici, a tudíž se pokusí udělat cokoli, aby do voleb tu údajně pravou a čistou pravici opět posunula k úspěchu.

Podle politologa Milana Znoje přesto pád Nečasovy vlády nyní nehrozí. „Předčasné volby ani ODS ani TOP 09 pořád nechtějí z toho prostého důvodu, že by pád vlády znamenal příští vládu levice a další rozklad pravice. To ovšem neznamená, že se to nestane,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Podle něj nepřipadá v úvahu ani případný vznik úřednické vlády, neboť cesta k předčasným volbám bude vyžadovat jiný typ dohod než dříve.

„Nyní se parlament může rozpustit sám a volby mohou být do půl roku. Do té doby nejspíše bude vládnout stávající kabinet ve stavu demise. Úřednický kabinet nemá rád prezident Klaus, a proto by se tomuto řešení nejspíš bránil. A levice nemá důvod spolupracovat v nějaké přechodné vládě s pravicí, aby jí tak pomáhala vytrhnout trn z paty,“ myslí si Znoj.

Taktéž politolog Lukáš Jelínek nepředpokládá, že by nyní chtěl někdo z koaličních partnerů z vlády odejít. „TOP 09 je s ní a s reformami svázána tak, že by jí lidé opoziční roli neuvěřili. LiDem by možná bez vládní účasti ani do voleb nešli. A v ODS Nečas potřebuje obhájit svoji pozici a k tomu vládu také potřebuje. Navíc mají partaje s krajskými, senátními a prezidentskými volbami tolik starostí, že letos nemají na úvahy o změně aranžmá ani pomyšlení," uvedl Jelínek.

Vládní většina, zvyšování daní a restituce

Začátkem týdne poslanecký klub Věcí veřejných zavázal své poslance k tomu, aby hlasovali proti církevním restitucím. Přesto jejich poslanec Milan Šťovíček již avizoval, že vládu při hlasování podrží. Kromě tohoto „stoprvního“ koaličního poslance je třeba zdůraznit, že s vládou budou nejspíš hlasovat i bývalí poslanci ODS Michal Doktor a Pavel Bém.

Pozoruhodné bylo i středeční kvapné odvolání policejního prezidenta Petra Lessyho, jehož nástupcem je Martin Červíček, údajně člověk blízký exministrovi vnitra Ivanu Langerovi z ODS. Lessyho odvolání totiž rozčílilo nejmenší koaliční subjekt, platformu LiDem Karolíny Peake. „Zbytečně to situaci komplikuje a popravdě řečeno, musím říci, že naši poslanci nejsou nijak zvlášť nadšeni z této rychlé výměny," řekla serveru iDnes.cz vicepremiérka.

„Budeme v LiDem mluvit o tom, zda je tento způsob rozhodování o tak zásadních věcech pro nás vůbec přijatelný," dodala. Zda kvůli tomu nebudou někteří z poslanců LiDem hlasovat pro zvyšování daní nebo církevní restituce, Peake nevěděla. „Nedovolím si po dnešním dnu hovořit za všechny kolegy poslance, aniž bych si je všechny vyslechla," vysvětlila s tím, že o celé situaci budou diskutovat příští úterý před jednáním Sněmovny.

V pátek se ale Karolína Peake sešla s nově jmenovaným policejním prezidentem Martinem Červíčkem a novinářům po schůzce sdělila, že výměnu v čele policie považuje za hotovou věc. Údajně s ním probrala spolupráci v plnění protikorupční strategie vlády a ujistila se, že boj s korupcí zůstává prioritou policie.

„Obsazení pozice policejního prezidenta beru za hotovou věc. Co se mi nelíbilo je to, že jsme i v takto důležitých věcech vždy stavěni před hotovou věc, aniž bychom byli jako zástupci koalice informováni,“vysvětlila Peake pro ČTK.

Premiér Nečas totiž už ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že otázku výměny policejního prezidenta by vládní poslanci neměli spojovat s podporou klíčových vládních zákonů, které má Sněmovna na nadcházející schůzi schvalovat.

„Vůbec netuším, jak obsazení pozice policejního prezidenta, které je výhradní pravomocí ministra vnitra, souvisí se zákony, které jsou ve sněmovně. Nesouvisí to vůbec nijak," řekl Nečas. Všem vládním poslancům pak vzkázal, že bez schválení klíčových vládních norem, například církevních restitucí či zvýšení sazby DPH, jeho kabinet pokračovat nebude.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že občanské demokraty čeká na podzim volební kongres a Nečasova pozice není uvnitř strany v žádném případě neotřesitelná. Koaliční poslušnost mu tak nakonec mohou vypovědět nikoli vládní partneři, nýbrž poslanci jeho vlastní strany.

Internetový deník Aktuálně.cz minulý týden publikoval několik textů, které popisovaly aktivity skupiny poslanců kolem Petra Tluchoře, kteří odmítají hlasovat pro navýšení daní, jež je v rozporu s programem ODS.

„Balíček považuji za špatný. Zvyšování daní jako lék na krizi nefunguje a navíc je v rozporu s dlouhodobým programem a volebními sliby ODS. O tom, jak budu hlasovat, se rozhodnu až na základě rozhovorů, které průběžně vedu se členy a poslanci ODS," uvedl ve středu expředseda poslaneckého klubu ODS Tluchoř.

„Nelíbí se mi zvyšování DPH a rád bych, aby se o tom ještě diskutovalo, nemůžu tedy ještě říci své konečné stanovisko," odpověděl takřka totožně na dotaz Aktuálně.cz středočeský poslanec a exministr zemědělství Ivan Fuksa, který patří podobně jako Tluchoř mezi oponenty Petra Nečase ve straně.

„Tluchoř to chce vážně držet a nehlasovat pro to,“ dodal pak pro sever údajně důvěryhodný zdroj z vyšších pater ODS. A další dva politici jeho slova potvrdili. „V tuto chvíli je to opravdu reálná varianta," řekl na dotaz Aktuálně.cz jeden z nich. „Vážně si s tou myšlenkou pohrávají, ale není to definitivní," dodal další. Redaktoři Aktuálně.cz zjistili, že do revolty, která může přinést pád Nečasova kabinetu, jsou zapojeni i lidé ovlivňující tradičně zákulisí ODS.

Pokud by nakonec i nyní všichni poslanci ODS vládu podpořili, spekuluje se pak podle Aktuálně.cz o tom, že by s útokem na vládu přišli později, například poté, co zákon o navýšení daní vrátí prezident Klaus, který jej už otevřeně kritizoval. V tom případě by se vládní potíže posunuly o něco blíž podzimnímu volebnímu kongresu ODS.

Klaus navíc ve středu adresoval vládním předákům požadavek, aby se osobně zaručili, že církevní restituce neprolomí hranice února 1948. Je tudíž možné, že projde-li zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi ve Sněmovně, Klaus ho nepodepíše. To samé lze tvrdit o navyšování daní. K tomu všemu pak předminulý týden Petr Tluchoř vypustil myšlenku, že by se Klaus mohl vrátit do čela ODS.

Podle Lukáše Jelínka Klaus svými výroky o restitucích rozehrál hru, která se týká v první řadě jeho samotného, avšak může zahýbat i s vládou. Klaus si podle něj chce umýt ruce v případě schválení restitucí, prolomení restistuční hranice a zpochybnění Benešových dekretů.

„Po odchodu z Hradu chce zůstat politicky činný a k obrazu konzervativního národovce by se mu prolomení Benešových dekretů vůbec nehodilo. Proto ta žádost o garanci od lídrů koaličních stran. Asi postačí pouze formální. To vyplývá z reakce prezidentova přítele, kardinála Duky," uvedl Jelínek a připomněl, že Duka požadavek garance považuje za správný a samy církve se chystají deklarovat, že o prolomení restituční hranice usilovat nebudou.

„Je to sice Potěmkinova vesnice, k prolomení dojde raz dva, ale Klaus bude mít v ruce důkaz, který mu umožní zákon nevetovat a nejspíš i podepsat. Avšak pokud by se diskuse o prezidentově požadavku nějakým způsobem zvrtla a převážilo by vnímání, že garantovat nelze nic, můžou být nahlodání někteří poslanci ODS či LiDem, aby názor na restituce změnili," vysvětlil Jelínek.

Konstelace ve vládní koalici a především v samé ODS je značně dynamická a Petr Nečas si nemůže být jist, že klíčové návrhy zákonů Sněmovnou projdou. Možná jsme sice byli po celý minulý týden svědky pouhých mediálních přestřelek a vládní většina se ukáže být ve Sněmovně pevná. Vyloučit nicméně nelze pád Nečasova kabinetu.

ODS a plány Václava Klause

Klíčovým faktorem bude podle všeho situace v ODS a strategické tahy prezidenta Klause a jeho spojenců ve straně, kterou založil. A podle politoložky Vladimíry Dvořákové je evidentní, že si Klaus bude přát předčasné volby.

„Řádné volby, které by se uskutečnily rok a půl po skončení jeho prezidentské funkce mu neumožní udržet potřebnou mediální pozornost, respektive bylo by to přespříliš obtížné,“ uvedla Dvořáková pro Deník Referendum. Přitom je třeba zdůraznit, že Klausovi nevyšla a nejspíš už ani nevyjde představa o založení nového subjektu, který by akcentoval jeho ideový vývoj posledních let k radikální pravici.

„Klaus nyní potřebuje zcela znemožnit Petra Nečase, což po pravdě řečeno nedá moc práce. Buď připravuje převzetí celé ODS (návrat otce zakladatele) nebo vznik nové strany, do níž většina z ODS vstoupí,“ vysvětlila Dvořáková s tím, že se právě z tohoto důvodu jeví logická Klausova podpora Zemana, který by na Hradě dokázal Klausovi vhodně pomoci při předčasných volbách.

I podle Jelínka může vládu soustavná kritika z úst Klause fakticky oslabovat. Podle něj nicméně dosluhující prezident nepotřebuje, aby Nečasův kabinet padl. „Jemu stačí oslabit koaliční strany před sněmovními volbami, aby se po nich mohl nabídnout jako spasitel," uvedl Jelínek v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Přesto je třeba zdůraznit, že stačí, aby se některý z aktérů dopustil vážnější chyby - ať už při projednávání DPH, restitucí nebo v přestřelkách vlády s Klausem - a vládní stabilita může být nahlodána a může se drolit loajalita jednotlivých poslanců," dodal Jelínek s tím, že kabinet disponující jen těsnou většinu může být vcelku jednoduše zvržitelný.

Podle Znoje pak nejsou klíčovým momentem současné politiky, který rozhodne o případných předčasných volbách, jednotlivé zákony, jakkoli sporné, nýbrž podzimní krajské volby. „Pokud v nich ODS neuspěje, dojde k výměně ve vedení strany. Skončí Petr Nečas, Alexander Vondra a jejich ,nová ODS‘ a na nohy se postaví ,stará pravá ODS‘, jež bude mít sympatie Václava Klause,“ uvedl Znoj.

Politolog Jiří Pehe přitom již předminulý týden v Deníku Referendum připomněl, že vládu Mirka Topolánka v roce 2009 nepoložila sociální demokracie, nýbrž hlasy odpadlíků od koaličních stran. Současně podotkl, že teprve aktuální konstelace narozdíl od všech předchozích vládních krizí připomíná situaci z roku 2009.

„Když nedávno vypukla krize okolo policejního prezidenta Petra Lessyho, Klaus se postavil za Lessyho, nikoliv za Nečase a Miroslava Kalouska z TOP 09, kteří útok na Lessyho vedli. A když vláda prezentovala svůj další ,úsporný‘ balíček v podobě plánovaného zvýšení DPH, Klaus tento nápad rovnou odsoudil jako nesmyslný v době ekonomické recese. Ještě důležitější je, že jeho kritiku sdílí několik poslanců za ODS, jakož i Klausovi poslanečtí spojenci, kteří nyní fungují coby politická libera,“ uvedl Pehe pro Deník Referendum.

Podle Znoje jsou přitom současné spory v ODS kolem zákona o zvýšení DPH pouhou rozcvičkou pro podzimní kanonádu.

„Nespokojenci v ODS se teprve musí najít a sešikovat. Kdyby nyní položili vládu, pomohli by Petru Nečasovi, který by jim to mohl na podzim na kongresu spočítat, protože by měl po ruce vhodného viníka případného neúspěchu ODS. Dá se proto předpokládat, že odpůrci zvýšení DPH v ODS nakonec podpoří tento zákon ,se skřípěním zubů‘, jak budou říkat,“ vysvětlil Znoj.

Přesto je třeba připomenout, že tak jako Topolánkova vláda i ta Nečasova nyní disponuje nejtěsnější možnou většinu, a stačí, aby ji při hlasování o důvěře či nedůvěře nepodpořilo několik poslanců z koaličních řad, kteří zatím hlasovali s vládou. Podle Peheho se tak může stát opět jako by „nedopatřením“, kdy do poslední chvíle budou všichni věřit, že pravicoví poslanci by vládu padnout nenechali.

Pro tento scénář podle něj hovoří mimo jiné to, že se jak ODS, tak TOP 09 nemusí obávat předčasných voleb stejně, jako v předešlých měsících. Souvisí to s aférou bývalého středočeského hejtmana za ČSSD Davida Ratha, která snížila sociálním demokratů preference.

„Kdyby se předčasné volby konaly v této atmosféře, možná by ODS a TOP 09 nedopadly tak špatně, jako když budou v současné vládní politice pokračovat až do doby, kdy Rathova aféra bude zapomenuta,“ uvedl Pehe.

Zásadní otázkou v tomto kontextu nicméně je, zda bude případný pád vlády výhodný pro Klause. Jinak řečeno, pokud má skutečně v plánu podpořit nějakou novou politickou sílu nebo převzít ODS, bude pro něj klíčové načasování pádu vlády.

„O tom, zda padne vláda v září, kdy se bude o zvýšení daní hlasovat, rozhodne tak v prvé řadě to, jaké tahy má Klaus na politické šachovnici vymyšlené. Jisté je, že mezi poslanci ODS má opět zřetelnou pátou kolonu, která může v podstatě kdykoliv vládu položit,“ usuzuje Pehe.

Vzhledem k tomu, že Klausův prezidentský mandát končí za půl roku, je takřka jisté, že Nečasova vláda vstupuje se začátkem školního roku do finální fáze své existence.