Společně se školáky se tento týden do poslaneckých lavic vrátí také politici. V úterý po poledni začíná pětačtyřicátá schůze Sněmovny, jež má na programu klíčové vládní předlohy, které poslancům vrátil levicí ovládaný Senát: zákon o navýšení daní a zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Obě normy jsou přitom pro pravicový kabinet Petra Nečase klíčové. Bez navýšení DPH a navýšení daní pro bohaté nebude moct vláda sestavit rozpočet tak, aby dodržela svá předsevzetí vztahující se ke snižování schodku veřejných financí.

Církevní restituce jsou pak dost možná posledním tmelem, který drží rozklížený kabinet pohromadě. Vláda přitom aktuálně ve Sněmovně disponuje stovkou svých poslanců ODS, TOP 09 a politické platformy LiDem Karolíny Peake. K přehlasování veta senátorů bude přitom ve Sněmovně potřebovat nejméně 101 hlasů. Je tudíž evidentní, že si nemůže být svojí existencí jistá.

Události minulého týdne pak naznačují, že si jsou této okolnosti všichni klíčoví aktéři vědomi. Současně je třeba vzít v potaz, že předseda ODS Petr Nečas i první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek uvažují strategicky a vědí, že pokud budou vládnout až do řádných voleb, může to pro jejich strany znamenat drtivou porážku.

Lze si tudíž představit, že Nečas spojí některý ze zákonů s hlasováním o důvěře vládě s tím, že již bude počítat s pádem vlády. Uvolnilo by mu to ruce před příštími sněmovními volbami a současně by se mohl koncentrovat na stabilizaci své pozice v ODS.

Taktéž Miroslav Kalousek nepochybně ví, že úspěch TOP 09 v příštích volbách bude pravděpodobnější, pokud nebude jeho strana ve vládě. Případný vznik úřednické vlády by byl pak výhodný právě pro pravici, neboť by mohla zopakovat scénář své rehabilitace podobný tomu před posledními volbami za úřednické vlády Jana Fischera.

Jediné, co mluví proti této variantě, je schválení restitucí, které jsou podle všeho posledním důvodem, který mluví pro existenci Nečasova kabinetu. Přesto: pokud projdou, může následně vládu rozklížit cokoli včetně podzimních voleb. Pokud neprojdou, další smysluplná existence vlády v očích jejích aktérů neexistuje.

Sociální demokraté by se za takové situace ocitli v roli statisty, a pokud vláda padne, může se to pro ně ukázat jako krajně nevýhodné. Obzvláště za předpokladu vzniku přechodné úřednické vlády. Udělat s tím ale ČSSD nemůže nic. Navíc strategická výhoda je nyní na straně prezidenta Klause. Média tu jsou tradičně nakloněna pravici, a tudíž se pokusí udělat cokoli, aby do voleb tu údajně pravou a čistou pravici opět posunula k úspěchu.

Podle politologa Milana Znoje přesto pád Nečasovy vlády nyní nehrozí. „Předčasné volby ani ODS ani TOP 09 pořád nechtějí z toho prostého důvodu, že by pád vlády znamenal příští vládu levice a další rozklad pravice. To ovšem neznamená, že se to nestane,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.