Kdyby Nečasovi tak moc záleželo na exportu členů Svazu průmyslu a dopravy do Ruska a Číny, mohl by pro to udělat podstatně víc. V sousedním Německu například studuje zhruba dvacet pět tisíc čínských studentů, výměnné pobyty probíhají již na úrovni středních škol. Němci vědí, proč to dělají: usnadňuje to byznys a vytvářejí se kontakty, jež otevírají cestu ke kulturní a obchodní výměně. Takový cíl však vyžaduje kvalitní školství a účinnou stipendijní politiku, ale byl by dlouhodobě účinnější než krátkodobé projevy servility.

Jenže v premiérově brněnském projevu jde spíš o něco, či někoho jiného. Klíčovým politickým a ekonomickým hráčem je zde Petr Kellner, který má se svým Home Creditem velké plány v Číně: růst počtu úvěrů je zde zatím meziročně až trojnásobný. Získat licenci na celostátní působení však nebude jen tak a Klaus i Nečas tak možná jen dělají to, co potřebuje on.

Součástí snahy o získání licence jsou Kellnerovy rozsáhlé lobbistické akce: Livie Klausová spolu s místopředsedou senátu Zdeňkem Škromachem či Petrem Dvořákem, ředitelem České televize, nedávno přivezli do Číny práva na vysílání kresleného Krtečka. Podle novináře Reflexu Jaroslava Plesla by měl na podzim — v rámci přednáškového turné - dorazit i sám Václav Klaus. „Když je Petr Kellner schopen přivézt do Pekingu Klause, vypovídá to v zahraničí mnohé o moci, kterou disponuje v Praze“, napsal Plesl (Reflex 34, 23. srpna 2012).

Snad tedy nejde tak moc o podnikatele ze Svazu průmyslu a dopravy, ale o opravdu velký byznys, který se bez politického krytí těžko obejde. Jedna věc je export, řekněme třeba škodovek, nebo piva, kde jde zejména o poměr značky, kvality a ceny; jinou věcí je energetika, bankovnictví, či pojišťovnictví. Zvláště v Číně se takový byznys bez lobbingu a politických kontaktů neobejde. Získá-li Home Credit celostátní licenci v Číně, bude zde mít fakticky monopol na drobné spotřebitelské úvěry a zajištěné pohádkové zisky.

Ti opravdu velcí zdejší hráči mají své zájmy zejména na východě, nikoli v EU. Možná bychom se proto měli připravit na změnu kurzu českých politických elit. Nečas, který ještě nedávno kritizoval nyní se probudivšího Schwarzenberga za instalaci lobbisty s podezřelou minulostí a vazbami Michala Kuzmiaka generálním konzulem v Šanghaji, dnes už zřejmě mění kurz. Otázka je, jestli to adresáti ještě ocení.

Možná, že toto bude jeden z posledních Nečasových projevů a jeho politická agonie bude brzo ukončena. Klausův muž Martin Kuba, jehož jméno se jako jméno nástupce skloňuje v poslední době nejčastěji, by byl vůči Petru Kellnerovi a jeho čínským plánům nepochybně ještě vstřícnější. Spravedlivé rozhořčení nad Nečasovými nevhodnými výroky tak nakonec může otevřít cestu daleko cyničtějším politikům.