Vládním poslancům se ve středu ve Sněmovně podařilo schválit tři závažné zákony. Předcházel tomu odchod trojice poslanců z klubu ODS. Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa ráno složili poslanecký mandát. Vzápětí došel na poslanecký slib jejich nástupců Pavla Bohatce, Miroslava Bernáška a Romana Pekárka.

Právě tento manévr občanských demokratů umožnil stabilizovat vládě pozici ve Sněmovně. Všichni tři noví poslanci ODS jsou totiž loajální koaličním dohodám.

Nečasův kabinet pak prosadil daňový balíček, se kterým vláda spojila hlasování o důvěře. Následně Sněmovnou prošel i zákon, který umožní, aby byla příští rok spuštěna důchodová reforma. Vládní poslanci přehlasovali sto dvěma hlasy veto prezidenta Klause. Penzijní reforma lidem umožní, aby na svůj účet do některého ze soukromých penzijních fondů poslali tři procenta ze sociálních odvodů státu.

Koalici podpořili i nezařazení Pavel Bém, Michal Doktor (oba dříve ODS), Jaroslav Škárka a Milan Šťovíček (oba dříve VV). Exposlanec Věcí veřejných Josef Dobeš, který podpořil daňový balíček, se hlasování o penzijní reformě zdržel.

Opoziční ČSSD v minulosti opakovaně upozorňovala, že v případě volebního úspěchu penzijní reformu zruší. Koaliční vláda občanských demokratů, TOP 09 a LiDem nicméně tvrdí, že to nebude možné.

Pozdě v noci pak prošel vládní návrh zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi. Hlasovalo pro něj taktéž 102 ze 103 přítomných poslanců. Opozice totiž před hlasováním opustila Sněmovnu.

V čase, kdy ještě nebylo jasné, zda bude Sněmovna o církevních restitucích hlasovat, uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc, že se opozice pokusí jejich projednávání zpochybnit.

„My se pokusíme zpochybnit to, že se restituce vůbec projednávají. I hlasy koalice byl tento návrh zákona vyřazen. A je otázka, zda je tedy projednatelný, zda ještě vůbec můžeme o tomto zákonu hlasovat," uvedl Tejc pro ČT24.

Občanští demokraté nicméně po celý den tvrdili, že Sněmovna církevní restituce, které poslancům vrátil levicový Senát, projedná. Koalice si navíc odhlasovala možnost nočního jednání.

Jedním z podstatných momentů, který vládě umožnil schválení restitucí, byla dohoda občanských demokratů s politickou platformou Karolíny Peake LiDem. Místopředsedkyně vlády totiž do včerejška opakovaně tvrdila, že pro restituce hlasovat nebudou. A to dokud nebude přijat zákon o státním rozpočtu na příští rok.

„Po událostech v ODS v posledních týdnech jsme jako koaliční partner měli obavy ze stálosti 101 hlasů, které dnes podpořily konsolidační balíček. Proto jsme navrhovali, že odložíme přehlasování senátního veta k církevním restitucím,“ uvedla v podvečer Karolína Peake.

Po jednání s předsedou poslaneckého klubu ODS Zbyňkem Stanjurou ale vysvětlila, že jim ODS garantuje všechny své hlasy a přehlasování senátního veta ke konsolidačnímu balíčku. „Dále jsme se na jednání shodli, že bude uzavřená revidovaná koaliční smlouva do 31. 12. a LiDem dostane podporu pro vznik poslaneckého klubu,“ vysvětlila předsedkyně LiDem Karolína Peake.

Jestli chcete, odhlasujte si to sami

Předseda KSČM Vojtěch Filip v úvodu sněmovní rozpravy o restitucích upozornil, že se petiční výbor podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny usnesl, aby ministryně kultury předložila seznam restituovaného majetku. „Do dnešního dne tak neučinila,“ zdůraznil Filip s tím, že je legitimním právem každého výboru Poslanecké sněmovny svým usnesením přinutit kteréhokoliv ministra, aby se dostavil do jednání výboru.

„Takový paragraf v zákoně o jednacím řádu existuje a to usnesení samozřejmě nemusí ministr splnit. Je ovšem otázka, jestli potom může dál zůstat ministrem a říkat, že splnil svůj ústavní slib, že bude dodržovat zákony této země a ústavu a respektovat to, že jsme parlamentní demokracií,“ uvedl Filip.

Expředseda sociálních demokratů Jiří Paroubek pak v rozpravě připomněl slova někdejšího nejvyššího představitele katolické církve v naší zemi kardinála Františka Tomáška. „V srpnu roku 1991, tedy poté, co tehdejší ještě federální parlament rozhodl o vydání téměř 170 často obrovských nebo alespoň rozsáhlých majetkových komplexů církvím, ve zdrcující většině pak katolické církvi a řádům této církve, se pan kardinál vyjádřil jasně: To je poslední nárok, který církev vznáší,“ uvedl Paroubek.

Podstatnou pro schválení zákona byla nejspíš také dohoda nezařazeného poslance Michala Doktora s koaličními předáky. Doktor totiž v průběhu večera oznámil, že výměnou za svůj hlas pro církevní restituce vyjednal, že zákon bude po vyjití ve sbírce zákonů pozměněn a církev nebude osvobozena od povinnosti platit daně.

„Dosáhl jsem dohody s koaliční vládou, že v den, kdy bude tento zákon ve sbírce zákonů, podám okamžitě návrh na odstranění výjimky daně z příjmu. Církvím jako právnickým osobám bude do budoucna uložena povinnost platit daně,“ uvedl Doktor ve Sněmovně s tím, že po tomto ústupku bude hlasovat pro návrh.

Těsně před hlasováním se o slovo přihlásil místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek. Podivoval se především nad tím, jak ještě o víkendu rozklížená vládní většina drží opět spolehlivě pohromadě. „Pravděpodobně už toho bylo hodně slíbeno, hodně zaplaceno, a tak se to prostě musí protlačit. Já bych vám rád popřál — tak si užijte těch pár měsíců slávy, když vám to stojí za to,“ řekl ve Sněmovně Zaorálek.

Podle něj by opozice neměla legalizovat a dávat zdání normálnosti tomu, co se ve Sněmovně v noci ze středy na čtvrtek odehrálo.

„Prostě se tvářit, že tady diskutujeme, když nás nikdo neposlouchá. Tvářit se, že hlasujeme, když jste to takhle všechno pěkně dohodli. Já jsem přesvědčen, že bychom neměli tomuto dávat zdání normálnosti, když to podle mě normální není. Není normální rozhodovat na další generace takovýmto způsobem o padesáti až sedmdesáti miliardách, jak to dneska předvádíte způsobem, který je ostudný a za který byste se měli stydět,“ dodal Zaorálek a navrhnul svým kolegům, aby se jednání, neúčastnili. „A jestli chcete, tak si to tady odhlasujte sami,“ uzavřel.

Kalousek: Obrovské naplnění spravedlnosti

Tak se nakonec také stalo. Za nepřítomnosti opozice rozhodlo 102 ze 103 přítomných poslanců o navrácení majetků církvím. Podle premiéra Petra Nečase tak jeho vláda vyřešila bolestivý dvacetiletý problém a v dlouhodobém horizontu vyřeší nejenom vztah státu a církví, ale povede k faktické odluce církví od státu. „Mám pocit obrovského naplnění spravedlnosti. Sice pozdě, ale přesto se to podařilo," doplnil Nečase ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.

Nyní o zákonu rozhodne prezident Klaus, který již v srpnu uvedl, že zákon podepíše pouze v případě, že mu vláda poskytne záruky o neprolomení restituční hranice 25. února 1948. Premiér ho pak v září ujistil, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a období, na které se vztahuje, jasně vymezuje.

Podle politologa Milana Znoje přispěje středeční dění ve Sněmovně k postupnému úpadku vládních stran. „Myslím, že tento způsob politiky otráví i ty na pravici, kteří dosud byli jenom zaraženi, zaskočeni, ale pořád doufali, že Nečas myslí svá slova o navrácení důvěryhodnosti ODS vážně. Nyní už ho vážně bude brát akorát kroužek příznivců, pro které tento účel pořád světí použité prostředky,“ uvedl Znoj v Deníku Referendum.

„Není to sešup na slovenský způsob, ale je to úpadek, v němž se ODS i TOP 09 budou babrat delší čas, což mě po pravdě až tak netěší, protože náhražky, které se zřejmě nabídnou, budou mít vždy něco z Bárty (už začal koketovat s Holešovskou výzvou), Bobošíkové, Okamury a třeba i Babiše,“ myslí si Milan Znoj.

Další informace:

ČT24.cz Poslanci přehlasovali senátní veto, církevní restituce jsou schváleny

Českénoviny.cz Sněmovna schválila církevní restituce navzdory vetu Senátu

Týden.cz Poslanci přehlasovali Klause, důchodová reforma může začít

iDnes.cz Penzijní reforma může začít. Koalice přehlasovala Klausovo veto

Aktuálně.cz Je to špinavý obchod s velkou provizí, bouřila opozice

Týden.cz Koalice i přes veto prosadila církevní restituce