O sKartě toho již bylo napsáno mnoho. Byla rozebrána nebezpečí vyplývající z jejího nasazení, především co se týče práva na soukromí a ochranu osobních údajů, lidské důstojnosti jako takové, ohrožení rovného přístupu k veřejným službám. Na příkladech byla ukázána i technická nedomyšlenost celého projektu - spočívá kupříkladu v nepřístupnosti bankomatů, ale i  některých poboček pro zdravotně postižené.

Stejně tak ve veřejném prostoru rezonuje problematika podivných dlouhodobých smluv, uzavřených s Českou spořitelnou trestně stíhaným prvním náměstkem odstoupivšího nejlepšího ministra sociálních věcí České republiky, bývalého prezidenta Hospodářské komory České republiky (a tedy skálopevného zástupce zájmů kapitálu) Jaromíra Drábka. Nechci zde dále psát o sKartách, o uzavírání smluv na dodávku nových systémů pro správu a výplatu sociálních dávek na základě rámcových smluv na dodávku licencí na produkty Microsoftu a podobných pitoresknostech, kterých se ministerstvo za panování krále Jaromíra a místokrále Vladimíra dopouštělo.

Nejde ostatně o nic neobvyklého, tato vláda a její ministerstva zcela běžně využívají rámcové smlouvy a tzv. jednací řízení bez uveřejnění k přiklepnutí nějakého, obvykle s ICT spjatého projektu svým kamarádíčkům, sponzorům a patronům.

Chytré řešení, které všichni zaplatíme

Málo je veřejnosti znám fakt — tak jako byly v přípravné fázi málo známy úvahy o případném zavedení sKaret — že Hospodářská komora České republiky, bývalý pašalík Jaromíra Drábka (jedno z předních českých sdružení pro vymačkávání nadhodnoty, instituce, která mimo jiné provozuje rozhodčí soud, kde turborozhodnutí stojí pouhých 17 000 korun a je jistě zcela nezávislé), požaduje zavedení dalšího moderního chytrého řešení, řešení, které jsem si pro sebe a pro laskavého čtenáře dovolil pracovně nazvat zKarta.

V čem uvažované chytré opatření spočívá? Zažíváme zde určité dejà vu. V zájmu úspor, tentokrát nikoli státu, ale soukromých korporací, zaměstnavatelů, má být pro každého zaměstnance zavedena povinná čipová karta.

Hospodářská komora se vší pravděpodobností chce, aby stát z daní, které přece korporace a další zaměstnavatelé, především z řad podnikatelů-fyzických osob tak masivně platí, zaplatil nějakému členovi Hospodářské komory vývoj, výrobu a implementaci této čipové karty. O prostředky vydané na tuto činnost budou opět ochuzeny veřejné rozpočty jako celek a budou transferovány konkrétní podnikatelské skupině, která bude zřejmě vybrána opět za pomoci jednacího řízení bez uveřejnění, jak je v kraji v ICT projektech zvykem. Vše v zájmu úspor soukromého sektoru.

Nijak nás nepřekvapí, pokud vláda Petra Nečase po tomto záměru skočí jako dobrá hospodyňka po pírku za plotem, neboť je zde trojitý prospěch jediných skutečných tvůrců hodnot. Jednak tvůrcové získají, tak jako tomu bylo v případě Opencard i sKarty, peníze z veřejného sektoru, jednak zde tím tvůrcové hodnot, alespoň údajně, uspoří na dalších nákladech, a nakonec se zvýší kontrola pracovní síly, lidských zdrojů, ozubených koleček v světostroji kapitalismu, pracujících.

Velký bratr tě sleduje

K čemu že tedy má tento skvělý nápad sloužit? Především k soustředění informací o konkrétním zaměstnanci. O jeho pracovní historii, bývalých zaměstnavatelích, absolvovaných školeních, kvalifikaci. Pracovní neboli zaměstnanecká karta pak bude povinná pro všechny zaměstnance, ale i osoby samostatně výdělečně činné, od drobných živnostníků zřejmě až po advokáty, exekutory a bulvární spisovatele.

Jedním z hlavních důvodů pro jejich zavedení , které hospodářská komora uvádí, je zjednodušení kontroly ze strany státních orgánů. Kupříkladu jde o kontroly nelegálního zaměstnávání ze strany inspektorátů práce, protože v kartě bude uloženo, v kolik ten který zaměstnanec přišel na pracoviště a v kolik odešel. Což mimochodem přinese opět další skvělé zakázky ICT firmám, jež budou implementovat potřebné systémy elektronických píchaček na úplně všech pracovištích, od těch největších až po malé rodinné obchody, od státních úřadů až po advokátní kanceláře.

Multiplikační efekt státních výdajů na zKarty a rovněž dopad nové legislativy s nimi souvisejícími vytvoří velké množství nových pracovních míst pro programátory v Indii a v Bulharsku, pro čínské dodavatele výpočetní techniky a především ziskové příležitosti pro šikovné podnikatele sdružené v Hospodářské komoře. V neposlední řadě též pro Vítkovice Solutions a další drábkoidní a šiškoidní firmy, ale to jen tak na okraj.

Jaké informace bude možné do budoucna do zKarty přidat? Co bude ukryto v jejích útrobách? Budou to záznamy o nemocnosti? O odborové angažovanosti, o počtu stávek, jichž se konkrétní pracovnice či pracovník zúčastnil(a)? Budou tam body z her v rámci kolektiv utužujících víkendových teambuildingů, které dobře ukážou, jak je ten který zaměstnanec iniciativní a zda aktivně střílí airsoftovou nebo painballovou zbraní do svých kolegů a naopak vlastním tělem zaštiťuje svého nadřízeného, je-li to třeba? Budou tam počty dětí a frekvence, s jakou se v minulosti o ně bylo třeba starat?

Dočte se tam budoucí zaměstnavatel, jak iniciativně jsem přistupoval k povinně-dobrovolným nenařízeným přesčasům, které jsou obvyklé například na nejnižších patrech státní správy, ale nejen tam? Zaznamená zKarta minulá odmítnutí zahrnout si dobrovolně sto padesát hodin přesčasů ročně do základní mzdy? Toto jsou otázky, které si podle mého názoru musíme klást.

Stejně tak se můžeme zamýšlet nad další budoucností zKarty. Dojde i k implantaci zKarty přímo do těl lidských zdrojů? Bude její budoucí součástí i GPS sledovací zařízení, aby tvůrci hodnot a dárci práce měli přehled o tom, co provádíme a zda se ve volném čase věnujeme dostatečně prokapitalistickým a sebe-coby-kolečko-ve-stroji zdokonalujícím aktivitám? Odpovědi na tyto otázky přinese až čas.

Budoucnost je temná

V jiném článku jsem psal o budoucnosti světa a o hrozbě definitivní přeměny liberální demokracie pod tlakem stále tvrději prosazovaných zájmů transnacionálního kapitálu za pomoci ideologie neoliberalismu v jakousi formu liberálfašismu. Jako by mi personifikace kapitálu sdružené v Hospodářské komoře chtěli dáti za pravdu, přišli s tímto projektem nového Velkého bratra. Jako by nestačily kamery na pracovištích, neustále sledující, špízlující a měřící výkony zaměstnanců, jako by nestačilo měření délky pobytu na WC, sledování práce na počítači a navštívených webových stránek, zKarty umožní uložit a přenést získané informace i v čase k dalším zaměstnavatelům. Nebude tedy již vůbec úniku.

Nyní totiž existují lepší a horší firmy a zaměstnavatelé, více a méně vykořisťující, slušnější a neslušnější. Tím, jak bude strukturální krize kapitalismu dále zvyšovat tlak na ziskovost a zostřovat konkurenci, bude docházet i k stále rychlejšímu vyrovnávání míry vykořisťování jak mezi zeměmi, tak mezi jednotlivými obory a i konkrétními subjekty na trhu práce. 

Pokud dáme kapitálu do rukou legislativu, umožňující větší kontrolu a disciplinaci práce například v podobě zKarty, nemůžeme se nadít ničeho jiného, než postupného zvyšování perzekuce nespokojenců a rebelů z řad zaměstnaných, stále větší ostrakizaci odborově organizovaných pracujících, šikany a vyhazovů dlouhodobě nemocných či často se starajících o nemocné děti a podobně.