O sKartě toho již bylo napsáno mnoho. Byla rozebrána nebezpečí vyplývající z jejího nasazení, především co se týče práva na soukromí a ochranu osobních údajů, lidské důstojnosti jako takové, ohrožení rovného přístupu k veřejným službám. Na příkladech byla ukázána i technická nedomyšlenost celého projektu - spočívá kupříkladu v nepřístupnosti bankomatů, ale i  některých poboček pro zdravotně postižené.

Stejně tak ve veřejném prostoru rezonuje problematika podivných dlouhodobých smluv, uzavřených s Českou spořitelnou trestně stíhaným prvním náměstkem odstoupivšího nejlepšího ministra sociálních věcí České republiky, bývalého prezidenta Hospodářské komory České republiky (a tedy skálopevného zástupce zájmů kapitálu) Jaromíra Drábka. Nechci zde dále psát o sKartách, o uzavírání smluv na dodávku nových systémů pro správu a výplatu sociálních dávek na základě rámcových smluv na dodávku licencí na produkty Microsoftu a podobných pitoresknostech, kterých se ministerstvo za panování krále Jaromíra a místokrále Vladimíra dopouštělo.

Nejde ostatně o nic neobvyklého, tato vláda a její ministerstva zcela běžně využívají rámcové smlouvy a tzv. jednací řízení bez uveřejnění k přiklepnutí nějakého, obvykle s ICT spjatého projektu svým kamarádíčkům, sponzorům a patronům.

Chytré řešení, které všichni zaplatíme

Málo je veřejnosti znám fakt — tak jako byly v přípravné fázi málo známy úvahy o případném zavedení sKaret — že Hospodářská komora České republiky, bývalý pašalík Jaromíra Drábka (jedno z předních českých sdružení pro vymačkávání nadhodnoty, instituce, která mimo jiné provozuje rozhodčí soud, kde turborozhodnutí stojí pouhých 17 000 korun a je jistě zcela nezávislé), požaduje zavedení dalšího moderního chytrého řešení, řešení, které jsem si pro sebe a pro laskavého čtenáře dovolil pracovně nazvat zKarta.