Zavedení sociálních karet provází řada protiprávních aspektů. V úterý na to upozornil veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský s tím, že se vůči tzv. sKartě vyslovil jak v připomínkovém řízení k návrhu zákona, jímž se zaváděla sociální reforma, tak následně při opakovaných jednáních s ministerstvem práce a sociálních věcí. Jeho snaha se ale minula účinkem.

Varvařovský proto informoval o nejproblematičtějších aspektech sKarty Poslaneckou sněmovnu a vyzval poslance či senátory, aby zvážili možnost obrátit se na Ústavní soud. Zavedení sKarty totiž podle něj představuje zásadní změnu ve výplatě nepojistných sociálních dávek, tedy například rodičovského příspěvku, přídavku na děti, příspěvku na péči, dávky pro zdravotně postižené, příspěvku na bydlení, dávky hmotné nouze a podpory v nezaměstnanosti.

„Jakmile bude klientovi sKarta předána, dle zákona mu nebude možné vyplácet dávky poštovní poukázkou, jak tomu bylo doposud. Každému držiteli sKarty zřídí Česká spořitelna účet, na nějž mu bude Úřad práce ČR dávky zasílat. Výplata a využití dávek pak budou možné pouze převodem na jiný účet, výběrem v hotovosti na přepážce České spořitelny nebo výběrem z bankomatu České spořitelny, případně ve formě věcného plnění,“ upozornil ombudsman.

Omezení možnosti výplaty dávek prostřednictvím poštovní poukázky bude ale podle Varvařovského pro některé klienty znamenat obtíže při vybírání dávek a zhorší tak dostupnost přiznané sociální pomoci. Přestože má Česká spořitelna poměrně širokou síť poboček, není totiž tak rozsáhlá, jako síť poboček České pošty.

„Zejména klienti z malých obcí si proto budou muset v případě zavedení výplaty prostřednictvím sKarty jezdit dávky vybírat do větších obcí či měst, což mnohdy bude spojeno s nemalými náklady na dopravu. Jako další problém lze uvést, že zejména mnozí senioři dosud neměli účet u banky a ještě víc je těch, kdo nikdy neměli platební kartu a neumí s ní zacházet,“ vysvětlil Varvařovský své výhrady.

U osob bez přístřeší navíc podle něj může hrozit zvýšené riziko ztráty karty a tedy nevyplacení dávek, což povede k prohloubení jejich stavu sociálního vyloučení. Při ztrátě sKarty je klient navíc povinen za vydání nové karty uhradit poplatek ve výši 240 korun.

Tyto argumenty vedly nejen ochránce, ale i další subjekty k formulaci požadavku na zachování výplaty prostřednictvím poštovních poukázek, neboť tento způsob velkému počtu příjemců dávek vyhovuje nejlépe. Například v roce 2011 byl totiž příspěvek na péči vyplacen poštovní poukázkou v pětačtyřiceti procentech případů, dávky pomoci v hmotné nouzi pak ve třiačtyřiceti procentech.

Ministerstvo práce a sociálních věcí po půl roce jednoznačného odmítání zachování výplaty dávek poštovní poukázkou nakonec přislíbilo zachování tohoto způsobu výplaty bezplatně, avšak pouze do konce roku 2012. Navíc jen v případě, že na něm bude klient trvat. Po uplynutí tohoto období má jít o nadstandardní, tj. zpoplatněnou službu.

V této souvislosti veřejný ochránce připomněl, že příjemce dávky je povinen poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost, tj. osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku a stanovení její výše, případně se na výzvu osobně dostavit na úřad.

„Mezi těmito povinnostmi však nebyla novou právní úpravou výslovně stanovena povinnost převzít kartu sociálních systémů,“ upozornil Varvařovský s tím, že v demokratickém právním státě lze povinnosti ukládat pouze zákonem. Podle něj to tedy znamená, že dle stávající právní úpravy nemůže být nepřevzetí karty důvodem pro zastavení výplaty dávek.

Varvařovský současně podotkl, že některé služby a finanční operace na účtu k sKartě jsou zpoplatněny, což znamená, že příjemce sociální dávky musí za státem přiznanou pomoc platit. „Příjemce dávek má s sKartou právo na jeden výběr z bankomatu České spořitelny měsíčně zdarma, za každý další se platí bankovní poplatek ve výši šesti korun. Je tomu tak i v případě osob, kterým jsou dávky vypláceny v menších částkách několikrát v průběhu měsíce, protože nejsou schopny nakládat s celou částkou,“ uvedl Varvařovský.

Zpoplatněn je navíc i výběr hotovosti na pobočce České spořitelny, a to čtyřiceti korunami za každý výběr. Z bankomatu přitom nelze vybrat celou dávku, kterou osoba v kalendářním měsíci obdrží, neboť bankomat nevydá částku nižší než 200 korun.

„Pokud chce klient vybrat hotově celou sociální dávku, kterou mu stát přiznal, musí si ji vybrat na pobočce za poplatek čtyřiceti korun. Tak tomu bude zejména v případech, kdy v místě bydliště příjemce dávky nejsou obchody, v nichž lze platit platební kartou. Rovněž v případech, kdy v místě bydliště příjemce dávky bude pouze bankomat jiné banky než České spořitelny, zaplatí příjemce za výběr dávky částku čtyřicet korun,“ doplnil Varvařovský.

O zpoplatnění služeb se podle jeho informací navíc příjemci dávky dozvídají teprve z informačních materiálů České spořitelny, nikoliv z právního předpisu. „Zpoplatnění sociální pomoci je v rozporu s právem každého na pomoc v hmotné nouzi zakotveného v čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Pravidla pro zpoplatnění výplaty dávek musejí být stanovena v zákoně — a jako je tomu například u důchodů — , nikoliv smlouvou mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou," uvedl ombudsman.

V neposlední řadě Varvařovský upozornil na to, že na účet spojený s sKartou mohou být poukazovány výlučně nepojistné sociální dávky a podpora v nezaměstnanosti. Tyto prostředky přitom nepodléhají exekuci vůbec nebo pouze částečně. Podle něj ale nelze vyloučit, že exekutor postihne pohledávku i z účtu k sKartě, neboť mu v tom aktuální právní úprava výslovně nebrání.

„Po prokázání povahy účtu by sice taková exekuce měla být zastavena z důvodu nepřípustnosti, ovšem do té doby se příjemce sociálních dávek může ocitnout zcela bez prostředků. Novela, která exekuční postižení účtu spojeného s sKartou zcela vyloučí, by mohla nabýt účinnosti 1. ledna 2013,“ uvedl Varvařovský.

Exekutorská komora České republiky sice ochránci přislíbila, že soudním exekutorům doporučí, aby z žádostí o poskytnutí čísel účtů adresovaných bankám vyloučili účty spojené s sKartou. Podle něj je však nezbytné, aby Česká spořitelna při případném poskytnutí čísla účtu spojeného s sKartou výslovně exekutora upozornila na povahu tohoto účtu. „Pokud exekutor přesto vydá exekuční příkaz postihující pohledávku z účtu s sKartou, bude se klient muset bránit návrhem na částečné zastavení exekuce pro její nepřípustnost,“ upozornil veřejný ochránce práv.

Vedle těchto mimořádně rozporupných okolností dopravázející zavedení sKaret Varvařovský upozornil také například na to, že sKarta bude sloužit k několika účelům (identifikační doklad, průkaz osoby se zdravotním postižením a platební karta), což podle něj povede k nepřiměřenému sdružování osobních údajů.