Většina litevských voličů se v neděli vyslovila jak proti výstavbě nové jaderné elektrárny, tak proti pokračování dosavadní vlády pravice. S ohledem na výsledky to konstatují litevská zpravodajská média. Litevci hlasovali jednak v referendu o vládním návrhu na výstavbu elektrárny Visaginas a jednak v prvním kole voleb do Seimasu, svého jednokomorového parlamentu. V referendu se proti výstavbě vyslovilo 64,8 procenta zúčastněných. Ve volbách zvítězila levicová Strana práce s téměř 20 procenty hlasů a druhá skončila sociální demokracie s více než 18 procenty.

Výsledek referenda není dle litevských zákonů závazný. Jasná většina ale dle agenturních komentářů představuje významné sdělení pro poslance, kteří o projektu rozhodují.

První volební kolo zase určuje obsazení jenom 70 ze 141 míst. Vládní konzervativci ze strany Svaz domovina — Litevští křesťanští demokraté (TS-LKD) v něm ovšem se ziskem necelých 15 procent výrazně ztratili.

Předseda vítězné Strany práce Viktor Uspaskič se již v neděli sešel s předsedou sociální demokracie Algirdasem Butkevičiusem a předsedou další úspěšné strany Řád a spravedlnost, exprezidentem Rolandasem Paksasem. Podle večerního vyjádření pro tisk už započali jednání o nové levicové vládě.

„Vytváříme pracovní skupinu, v rámci níž budou probíhat rozhovory o vládním spojenectví,“ řekl novinářům Uspaskič.

„O obsazení ministerských postů a funkce premiéra zatím nemluvíme. Až jak dopadne druhé kolo,“ uvedl dále.

Zmíněných 70 ze 141 poslanců volených v prvním kole se do litevského Seimasu vybírá ze stranických kandidátek. Zbylých 71 je voleno ve druhém kole většinově, z jednomandátových obvodů.

V prvním kole platí též 5procentní klauzule pro vstup do sněmovny. Letos ji překročily vedle čtyř jmenovaných ještě tři další uskupení: protikorupční volební hnutí Cesta odvahy (7,9 procenta), křesťanskodemokratická Volební akce litevských Poláků (5,8 procenta) a Liberální hnutí (8,5 procenta).

Prvního kola litevských parlamentních voleb se tento rok zúčastnilo 50,8 procenta z 2,5 milionu oprávněných voličů, což je o čtyři procenta více než minule. Účast v referendu byla o něco vyšší — 52,1 procenta.

Druhé volební kolo proběhne přespříští neděli 28. října.

Kontext referenda

Vlastním volbám, ale zejména referendu o elektrárně předcházela bouřlivá debata. Vláda výstavbu prezentovala jako celobaltský projekt a jednu z cest, jak snížit závislost na Rusku. Novou elektrárnu o plánovaném výkonu 1350MW mělo dle jejích plánů spoluvlastnit i Lotyško a Estonsko. Pětina podílu pak měla připadnout japonské korporaci Hitachi.

Opozice projekt odmítala jako nadbytečný, zbytečně drahý a potenciálně nebezpečný. Argumentovala, že firma Hitachi plánuje spolu s americkým partnerem GE využít „ne dostatečně prověřené technologie“ a že je zapotřebí hledat alternativní cesty: rozvoj plynových elektráren a obnovitelných zdrojů, úsporné technologie a modernizaci budov.

Obhájci stavby přitom dle litevských médií využívali také nostalgie po jaderné elektrárně Ignalina, která sytila do roku 2009 většinu litevské spotřeby z reaktorů černobylského typu a jíž předchozí vlády po dohodě s EU uzavřely. Přestože Unie poskytla za tentok krok Litvě kompenzaci v celkové výši 1,45 miliardy eur (36 miliard korun), většina Litevců se s opatřením neztotožnila.

Ještě před čtyřmi lety se 91 procent účastníků tehdejšího referenda vyslovilo pro porušení dohody s EU a ponechání druhého ignalinského reaktoru v chodu. Účast však v roce 2008 nepřesáhla požadovaných 50 procent, a tak referendum nebylo uznáno za platné.

Nedělní referendum a tematické průzkumy přitom dle agentury LETA dokazují, že ona nostalgie už vyprchala. Ačkoliv měla nová elektrárna Visaginas stát přímo u starého ignalinského komplexu a využívat jeho zachovanou část, a i když je „nezávislost na Rusku“ v Litvě stále silný argument, většina se rozhodla jinak.

Podle výzkumů, na něž odkazuje zpravodajský server BNN, se Litevci před referendem obávali zejména dluhů, jež by si stavba elektrárny vyžádala (cena výstavby byla odhadována na pět až sedm miliard eur), a také případné havárie. K menším poruchám docházelo již na Ignalině, a jelikož komplex stojí u běloruské hranice, byly incidenty hojně medializovány. Roli sehrála i řada skandálů, které provázely nakládání s finanční kompenzací do EU. Největší vliv na postoje Litevců však měla katastrofa ve Fukušimě, uvádí BNN.

Dle dalších zpravodajských zdrojů je ovšem nepravděpodobné, že by Litva přestala využívat jadernou energii úplně — vlastní zdroj sice nemá, 65procent spotřeby však kryje z dovozu. Právě u jejích hranic by přitom měly v budoucnu vyrůst další dvě jaderné elektrárny. Jedna se staví již od února 2012 v ruské Kaliningradské oblasti. Druhá má začít růst v roce 2016 v běloruském Astravci, 45 kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu.

Vládě naklonění komentátoři tak dlouhodobě tvrdí, že opozice hájí svým odporem proti nové elektrárně ve skutečnosti jen ruské zájmy.

Atmosféra voleb

Kampaň před vlastními volbami letos probíhala převážně okolo hospodářských a sociálních témat. Nyní dosluhující kabinet předsedy TS-LKD Andriuse Kubiliuse nastoupil v roce 2008 — po osmileté vládě liberálů a sociálních demokratů a v první fázi krize. Jejím důsledkům — prohloubeným o značné zadlužení Litevců u skandinávských bank — se snažil Kubilius čelit úsporami, škrty a přizpůsobením daní podnikatelům.

Vládě se podařilo snížit rozpočtových schodek z 9,4 na 5,5 procenta a stimulovat hospodářství. Litevský HDP roste v současnosti o 5,8 procenta, což lze v dnešní EU porovnávat jedině s Estonskem.