Demokracie — společné vládnutí mnoha sobě rovných občanů, rozptýlení moci, intelektuální a duchovní svobody, na zákoně založené působení státních a občanských institucí — není spojena pouze s kapitalistickou epochou. Symbolicky přece navazujeme na athénskou demokracii zpřed dvou a půl tisíce let, i když se těžko dá mluvit o totožné podobě onoho systému se současnou liberální demokracií. Pro starověké Řeky a Římany by byl základní předpoklad moderní demokracie, tedy rovnost lidských bytostí (všech lidských bytostí v rámci druhu homo sapiens), něčím absurdním, pravděpodobně téměř „nelidským“.

Jak kapitalismus, tak i liberální demokracie jsou původním produktem vývoje západní Evropy, nemyslitelným bez století přeorávání řecko-římské civilizace mentální revolucí, kterou přineslo křesťanství, ale také bez římského práva nebo bez „militární demokracie“ starověkých germánských kmenů.

Faktorů, které přispěly ke vzniku současné demokracie, bychom samozřejmě mohli vyjmenovat mnohem víc. Hospodářský systém vytvořil spolu s politickým zřízením civilizační celek, který západní Evropou uskutečněná kolonizace rozšířila do celého světa. Přispělo to ke vzniku současné globální civilizace, jejímiž základy jsou kapitalistická ekonomika a liberální demokracie v té nebo oné podobě.

Dnešní demokracie je nerozlučně spojena s formováním národního státu, s průmyslovou revolucí a zmasověním války v 19. a 20. století. Kapitalismus se v průběhu svého vývoje často odvolával k autoritářskému státu a ocital se v konfliktu s demokratickým směřováním společnosti.