Dva dny jsem v Bruselu strávil diskusemi s lídry sociálnědemokratických stran z celé Evropy a s čelnými představiteli Evropské komise a Evropského parlamentu. Debaty se týkaly především nutnosti ukázat dostatečnou akceschopnost potřebnou k překonání současné ekonomické a sociální krize.

Je nezbytné, aby Evropská unie prokázala, že jejím primárním cílem stále je prosazování ekonomického a sociálního rozvoje všech částí starého kontinentu. Bez toho nebude schopna obhájit svoji legitimitu. Uprostřed nejhorší ekonomické krize za posledních sedmdesát let chtějí občané, aby jejich politici strávili méně času neplodnými obecnými debatami a aby se naopak více věnovali prosazování konkrétních opatření na podporu udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti, především v nejhůře postižených regionech unie.

Po většinu času našeho členství v EU měla bohužel Česká republika vlády, které se raději utápěly ve zbytečných vnitřních rozbrojích, než aby se věnovaly daleko obtížnější práci na formování účinné politiky. Potencionální ztráta desítek miliard z fondů EU je jenom částí mnohem širších škod plynoucích z tohoto destruktivního přístupu.

Navíc čeští politici svým vystupováním většinou blokovali diskusi o praktických opatřeních, která by pomohla občanům celé Evropské unie. Evropští politici mi při setkáních jasně sdělili, že nepřipustí zablokování svých snah o prohloubení hospodářské, měnové a politické unie, protože nenechají zničit své ekonomiky. Země, které by chtěly tyto procesy blokovat, se samy vyloučí z vlivu na jejich podobu a zůstanou mimo hlavní evropský proud. To velmi akutně hrozí i České republice. Fakticky bychom tak ztratili svou suverenitu, protože bychom museli následovat pravidla stanovená jinými bez možnosti o nich spolurozhodovat.

Česká republika by měla okamžitě změnit svůj přístup a začít aktivně ovlivňovat debatu o potřebných změnách v Evropě, které by pomohly zlepšit i životy občanů České republiky.

Velkým tématem všech setkání se zástupci Evropského parlamentu, Komise i sociálnědemokratických stran byl rozpočet EU na další sedmileté období. Jednoznačně převažoval názor, že rozpočet by měl být dostatečně silný, aby byly zajištěny stanovené cíle EU, především podpora udržitelného růstu, zaměstnanosti a koheze, tj. finanční pomoci slabším oblastem EU včetně ČR.

Bohužel i v této věci je jednání zástupců ČR pro evropské partnery zcela nepochopitelné a nesrozumitelné. Naše vláda na jedné straně rétoricky podporuje omezení rozpočtu EU a zároveň se přidala do skupiny zemí volající po silné kohezní politice vyžadující naopak silný rozpočet Evropské unie.

Dokud vládní reprezentace spolu s prezidentem Klausem nepřestane mixovat neprofesionalitu, kverulantství a jalovou ideologii, nezískáme v Evropské unii zpátky ztracené renomé a nebudeme s to účinně reprezentovat zájmy českých občanů.