Nová úprava veřejné služby znamená citelný zásah do práv nezaměstnaných, přetváří aktivní politiku zaměstnanosti v aktivní politiku nezaměstnanosti, porušuje princip férové tržní soutěže a otevírá prostor pro korupci ve výběru jejich realizátorů.
Nová podoba veřejné služby nabízí úřadům práce zařadit do tohoto programu i takové uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci pouhé dva měsíce a mají případný nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud takový uchazeč odmítne nastoupit na veřejnou službu, je vyřazen z evidence úřadu práce a zároveň ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Domníváme se, že tato úprava zcela popírá princip sociálního pojištění. Pokud byl placen příspěvek na aktivní politiku zaměstnanosti minimálně po dobu jednoho roku za poslední dva roky, nezaměstnaný má nezpochybnitelný nárok na podporu v nezaměstnanosti a stát nemá jakékoliv právo podmiňovat výplatu podpory v nezaměstnanosti výkonem veřejné služby.
Ujištění ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka o tom, že institut veřejné služby bude přednostně „nabízen“ pouze dlouhodobě nezaměstnaným, tedy podle definice Mezinárodní organizace práce uchazečům o zaměstnání s dobou evidence delší než jeden rok, se podle údajů, které nám poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí, nezakládá na pravdě. Ke 4. dubnu letošního roku bylo na veřejnou službu zařazeno 7046 osob s evidencí delší než jeden rok a 9353 osob s evidencí kratší než jeden rok.
Zároveň je podle nálezu Výboru expertů pro aplikaci úmluv a doporučení Mezinárodní organizace práce z roku 1998 podmiňování podpory v nezaměstnanosti vykonáváním další práce považováno za nucenou práci podle Úmluvy o nucené nebo povinné práci č. 29 z roku 1930 a podle nás se tak v případě současného nastavení veřejné služby jedná o protiústavní zákon, jelikož v České republice podle čl. 9 Listiny základních práv a svobod jsou nucené práce zakázány.
- pokud je někdo sankčně vyřazen z evidence úřadu práce (třeba proto, že odmítl veřejnou službu či z jiného důvodu) ztrácí nejen nárok na dávky v hmotné nouzi (zdaleka ne všichni evidovaní je pobírají , spíše menšina z nich ), ale především za něj přestává stát platit zdravotní pojištění - dotyčný člověk tedy nejenže nemá příjem, ale ještě mu vznikne další nemalý náklad. Pokud na to peníze nemá, okamžitě mu narůstá dluh na zdravotním pojištění a vzniká riziko exekuce se vším, co k tomu v ČR patří - tím se moment donucení přijmout nedobrovolně veřejnou služby velmi výrazně zesiluje.
Dal to někdo k Ústavnímu soudu? Nebo neplánuje to dát k ÚS ProAlt? Včetně obsáhlé právní analýzy?