Ve středu se na Palackého náměstí v Praze uskuteční happeninig Jarní úklid — veřejná služba.

Akce, kterou pořádá iniciativa ProAlt, chce upozornit na některé zásadní změny týkající se sociálních reforem a nezaměstnaných s  účinností od 1. ledna letošního roku, především na nově zavedenou veřejnou službu, za kterou se podle iniciativy neskrývá nic jiného než bezplatné využívání pracovní síly nezaměstnaných.

Podle mluvčího ProAltu Pavla Čižinského se totiž vláda zavedením institutu veřejné služby dopustila porušování hned několika mezinárodních úmluv. Akce začne v 17. hodin.

„Po dvou měsících na úřadu práce může být nezaměstnanému nově nabídnuta tzv. veřejná služba — tedy různá práce ve veřejném sektoru — v rozsahu až 20 hodin týdně. Pokud nezaměstnaný tuto nucenou práci odmítne, ztrácí nárok na vyplácení dávek a je vyřazen z evidence úřadu práce,“ vysvětlil Čižinský v tiskovém prohlášení.

Poté, co je ale uchazeč o zaměstnání z evidence úřadu práce vyřazen, nejen že podle něj ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo dávky hmotné nouze, nýbrž navíc za něj úřad práce přestává hradit zdravotní pojištění, které si pak nezaměstnaný musí hradit sám.

Pokud přitom nedisponuje dostatkem finančních prostředků na jeho hrazení, začne mu u zdravotní pojišťovny narůstat dluh a penále a může být následně vystaven i exekuci majetku.

Nikde navíc podle Čižinského není určeno, koho se daná veřejná služba má týkat. „Je tak docela možné, že budeme na ulici potkávat bývalé učitele s koštětem, nezaměstnaného kuchaře na výpomoci při hlídání dětí v mateřské školce,“ doplnil mluvčí iniciativy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci svého reformního úsilí zkrátka podle aktivistů zavádí některá opatření, která považují za výsměch lidské důstojnosti. Podle nich se Drábkova reforma snaží současně vyvolat dojem, že každý nezaměstnaný je příživníkem na společnosti.

Namísto toho, aby stát podporoval aktivní politiku zaměstnanosti a vytvářel nová pracovní místa, podle organizátorů happeningu pouze označuje údajné viníky a zátěž pro státní pokladny právě některé skupiny obyvatel, mezi něž patří i nezaměstnaní.

Při počtu přibližně 540 000 nezaměstnaných na cca 36 000 pracovních míst je přitom podle Čižinského lidsky nepřijatelné označit nezaměstnané paušálně za líné a podle toho s nimi zacházet. „Pro většinu z nich není cílem být bez práce a ,užívat si‘ sociálních dávek a podpor, jejichž výše není závratná a jejichž čerpání netrvá dlouho,“ uzavřel Čižinský.