V úterý bylo zveřejněno prohlášení Křesťané proti zákonu o církevním majetku. Jeho signatáři reagují na současnou diskusi o vládním návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Na rozdíl od předsedů České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí, kteří se na sklonku minulého týdne ostře kriticky ohradili vůči kampani sociálních demokratů proti chystaným církevním restitucím, prohlášení, jež vzniklo z podnětu některých osob sdružených v rámci Iniciativy za církev sociálnější, vyzývá zákonodárce k zamítnutí vládou navržené podoby církevních restitucí.

Jeho signatáři se totiž domnívají, že k otázce restitucí by neměli mluvit pouze nejvyšší představitelé církví, nýbrž všichni ti, kdo se k církvím a ke křesťanství hlásí. Prohlášení se přitom vyslovuje proti přijetí vládou navrženého zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi z pozic křesťanství.

„Posláním Boží Církve nemůže být usilování o návrat starých privilegií; naopak, je třeba být radikálně solidární s celou společností, která navíc trpí ekonomickou krizí“, vysvětlil Pavel Čižinský, jeden ze signatářů. Spojení církevních restitucí s otázkou financování církví a tlak na navracení majetku podle autorů dokumentu zatemňuje pravou podstatu evangelia a je v rozporu s posláním církve.

„Církve, namísto aby hledaly nejprve Boží království s nadějí, že vše ostatní jim bude přidáno, začínají od majetku, od snahy zajistit se v tomto světě. Jsme přesvědčeni, že budoucnost církví nelze stavět na majetcích z minulosti, ale na současné živé víře a ochotě k oběti. Bez nich je snaha zabezpečit církve marná a sotva dlouhodobě povede k jejich plnohodnotné a pro ostatní prospěšné existenci,“ píše se v dokumentu.

Jeho autoři a signatáři se domnívají, že církve nemohou žít z minulosti, v níž katolická církev navíc plnila ve společnosti značně jinou úlohu než plní dnes, kdy se ke křesťanství hlásí jen menšina obyvatel České republiky. „Nejprve hledejte království Boží a jeho spravedlnost a vše ostatní vám bude přidáno,“ připomínají mimo jiné slova Matoušova evangelia.

„Nesouhlasíme s tím, že církve se navrácením majetku ve spojení s odškodněním podle vládního návrhu dostanou do privilegovaného postavení oproti jiným právnickým osobám. To podle nás odporuje samotnému smyslu církví a staví na hlavu Kristovo učení. Jako následovníci Ježíše Krista máme nést kříž, třeba snášet i křivdu, a ne se domáhat starých privilegií,“ uvedli autoři prohlášení.

Připomínají současně, že naprostá většina majetku, o který se jedná, patřila římskokatolické církvi a byla získána za zcela jiné historické situace, kdy církev takříkajíc splývala s celkem společnosti a plnila zcela jiné úlohy, které dnes z velké části zastává stát nebo občanské organizace.

„Majetkovým narovnáním podle současného návrhu by se římskokatolická církev dostala do pozice jednoho z nejsilnějších ekonomických subjektů v České republice,“ uvedli autoři dokumentu s tím, že její podnikání by probíhalo v privilegovaném prostředí ve smyslu současného znění zákona o církvích a náboženských společnostech.

„Všechny církve by se staly korporacemi, soukromými společnostmi, pohybujícími se v tržním prostředí a vedenými logikou zisku, a vystavily by tak své vlastní poslání neúměrnému riziku, což odporuje jejich vlastnímu a nezaměnitelnému poslání,“ vysvětlili. Současný návrh zákona navíc počítá s tím, že se římskokatolická církev vzdává přibližně dvaceti procent finančního odškodnění ve prospěch menších církví. Což podle nich nestačí.

„Je potřeba mít rovněž respekt a úctu ke stále rozhodnější většině našich spoluobčanů, kteří se k žádnému křesťanskému vyznání nehlásí. Schválení navrhovaného zákona bez širšího konsenzu výrazně prohloubí příkop mezi křesťanskými občany a ostatní veřejností, pro nás křesťany a občany této země to bude zahanbením,“ píše se dále v dokumentu s tím, že církve sice budou mít majetky, ale lidé k církvím nenáležející se k nim otočí zády.

V neposlední řadě je podle signatářů výzvy chystaná úplná odluka státu a církví součástí již probíhajícího procesu, v němž se politická reprezentace postupně zbavuje odpovědnosti za sociální služby a za péči o kulturní památky a přenáší tuto odpovědnost na bedra církví. „Bude státu sloužit jako alibi, aby již na tyto činnosti nemusel přispívat,“ píší autoři dokumentu.

Mezi prvními signatáři je několik desítek křesťanů z různých církví, různých politických názorů a různých profesí. Z duchovních podpořili prohlášení například olomoucká biskupka CČSH Jana Šilerová a několik farářů a teologů. Mezi signatáři je kupříkladu i literární historik Martin C. Putna, psycholog Jeroným Klimeš či religionista Ivan Štampach.

Prohlášení je možné podpořit též jako petici.