Jako takový docela roztomilý muž bez vlastností se prezentuje prozatímní favorit prezidentské volby. Má v plánu být nijaký a slušný, a právě na to získat podporu. Když mluví o „občanské společnosti“, nelze si nevzpomenout, s jakou arogancí přistupoval jako premiér např. k protestům akademiků (když budete protestovat, nebudu s vámi jednat). Bude dobrým představitelem politického středu, tedy pravice, která o sobě říká, že pravicí není (a možná tomu i sama věří). Lidí, kteří chtějí „odborná“ a „věcná“ řešení, a proto nevolí ani pravici, ani levici, ale TOP09…

Navzdory své celkové nijakosti dokázal Jan Fischer pojmenovat svou hlavní výhodu oproti jiným adeptům, když řekl, že na rozdíl od nich není spojen s devadesátými lety. Pravděpodobně tím pojmenoval i hlavní téma prezidentské volby. Je klidně možné, že se v ní utkají hlavně bývalí členové KSČ — a zajímat to bude jen několik morálních autorit, které jsou dávno autoritami jen samy pro sebe. Společnost se přesytila tolikrát už účelově aktualizovaných zločinů komunismu. Ráda by slyšela něco o zločinech postkomunismu.