Francouzi jdou v neděli znovu k volbám — po dvoukolovém výběru prezidenta v dubnu a květnu letos již potřetí. Tentokrát mají vybírat všech 577 poslanců Národního shromáždění, dolní a mocnější sněmovny parlamentu. Volí se opět dvoukolově. Výsledek předurčí, jakou podobu bude mít nová vláda a jak silná bude parlamentní pozice stoupenců nového prezidenta: Françoise Hollanda.

„Pokud prohrajeme, nebude Hollandovo vítězství k ničemu,“ zhodnotil význam hlasování Benoît Hamon, významný představitel a mluvčí prezidentovy Socialistické strany.

„Případná pravicová vláda by prezidentovy reformy měnila (...) a pravicová většina ve sněmovně blokovala zbytek,“ doplnil pro televizní kanál France 3.

Francouzský prezident si sice může sestavit vládou dle libosti a může i rozpustit parlament, nazná-li, že je to nutné; v praxi se to však děje jen zřídka. Francouzská vláda je odpovědná parlamentu, a tak o směřování země po dalších pět let spolurozhodují právě i sněmovní volby.

Role systému

Voleb se letos účastní 44 stran, podle předvolebních průzkumů má ale do sněmovny projít jen pět: socialisté prezidenta Hollanda vedení Martine Aubryovou, neogaullistický Svaz pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Sarkozyho, jenž nyní vede Jean-François Copé, národovecká Národní fronta Marine Le Penové, důsledně Levicová fronta pro změnu Evropy vedená Jeanem-Lucem Mélenchonem a zelená koalice Evropa Ekologie — Zelení, kterou až do nedávného vstupu do vlády vedla Cécile Duflotová.

Hlavní strany levice a pravice, socialisté a UMP, mají dle čtvrtečních čísel agentury BVA shodnou 32procentní podporu. Jistá specifika francouzského volebního systému ale váhu podobných měření relativizují.

Francouzi totiž volí své poslance dvoukolově v 577 jednomandátových obvodech — v prvním kole vítězí automaticky ten kandidát, který získá nad 50 procent hlasů od nejméně 25 procent voličů registrovaných v daném obvodě. Když nikdo takového výsledku nedosáhne, postupují do druhého kola všichni kandidáti, kteří získali nad 12,5 procenta hlasů.

Fakt, že někde překročí tento práh dva, někde tři a někde čtyři uchazeči, vede k uzavírání různých volebních koalic. Ty potom tříští, anebo sjednocují levicový i pravicový elektorát, a v důsledku činí vítěze třeba z nezávislých, s nimiž celofrancouzské průzkumy nepočítají.

Určité volební koalice se přitom uzavírají už před prvním kolem. Letos například směnili zelení se socialisty podporu pro Hollanda v prezidentské volbě za dvě vládní křesla a slib, že socialisté nepostaví v 60 obvodech zeleným protikandidáty.

Výsledky prvního kola voleb by měly být známy již v neděli večer. Složení nové sněmovny pak určí definitivně druhé kolo plánované na 17. června.

Oč jde komu