Mohutné oslavy propukly v řadě francouzských měst poté, co byly v průběhu nedělní noci oznámeny první výsledky prezidentských voleb. Kandidát levice François Hollande získal dle konečného součtu 51,62 procenta hlasů. Jeho soupeře — nominanta neogaullistického Svazu pro lidové hnutí a dosavadního prezidenta Nicolase Sarkozyho — podpořilo 48,38 procenta hlasujících. Francie tak bude mít opět po 17 letech levicového prezidenta.

„Francouzský lid se rozhodl (...) François Hollande se stane prezidentem a je zapotřebí ho takto uznat,“ řekl již v neděli před stoupenci Nicolas Sarkozy s tím, že dle předchozího slibu odejde z politiky.

Podle agenturních komentářů se s nástupem prvního levicového prezidenta od dob Françoise Mitterranda pojí směs nadějí a obav. Dobře patrná je i v zahraničí. Hollande přislíbil znovuotevření zimní dohody zemí EU o rozpočtové odpovědnosti a její obohacení o prorůstové prvky. Právě o tom by měl dle prvních povolebních komentářů jednat s kancléřskou Merkelovou ihned po nástupu do funkce.

Většina znalců citovaných v médiích se domnívá, že Hollande slibu v původním znění nedostojí a spokojí se s tím, že bude k dohodě připojen prorůstový protokol. Přesto finanční trhy reagovaly na socialistovo vítězství negativně.

Co změní doma?

Francouzům samotným slíbil Hollande zdanění milionových měsíčních příjmů 75procentní sazbou, 300tisícové příjmů 45procentní sazbou a příjmů bank obecně 15 procenty. Chtěl by též vytvořit 65 tisíc pracovních míst ve školství, podpořit vznik nových 150 tisíc míst pro mládež a každý rok najmout o tisíc víc pracovníků justice a bezpečnostních složek.