Mohutné oslavy propukly v řadě francouzských měst poté, co byly v průběhu nedělní noci oznámeny první výsledky prezidentských voleb. Kandidát levice François Hollande získal dle konečného součtu 51,62 procenta hlasů. Jeho soupeře — nominanta neogaullistického Svazu pro lidové hnutí a dosavadního prezidenta Nicolase Sarkozyho — podpořilo 48,38 procenta hlasujících. Francie tak bude mít opět po 17 letech levicového prezidenta.

„Francouzský lid se rozhodl (...) François Hollande se stane prezidentem a je zapotřebí ho takto uznat,“ řekl již v neděli před stoupenci Nicolas Sarkozy s tím, že dle předchozího slibu odejde z politiky.

Podle agenturních komentářů se s nástupem prvního levicového prezidenta od dob Françoise Mitterranda pojí směs nadějí a obav. Dobře patrná je i v zahraničí. Hollande přislíbil znovuotevření zimní dohody zemí EU o rozpočtové odpovědnosti a její obohacení o prorůstové prvky. Právě o tom by měl dle prvních povolebních komentářů jednat s kancléřskou Merkelovou ihned po nástupu do funkce.

Většina znalců citovaných v médiích se domnívá, že Hollande slibu v původním znění nedostojí a spokojí se s tím, že bude k dohodě připojen prorůstový protokol. Přesto finanční trhy reagovaly na socialistovo vítězství negativně.

Co změní doma?

Francouzům samotným slíbil Hollande zdanění milionových měsíčních příjmů 75procentní sazbou, 300tisícové příjmů 45procentní sazbou a příjmů bank obecně 15 procenty. Chtěl by též vytvořit 65 tisíc pracovních míst ve školství, podpořit vznik nových 150 tisíc míst pro mládež a každý rok najmout o tisíc víc pracovníků justice a bezpečnostních složek.

Dále se Hollande před volbami zavázal zlegalizovat sňatky homosexuálů, přiznat párům stejného pohlaví právo na adopci dětí a snížit závislost země na jaderné energetice ze současných 75 procent na 50 do roku 2025.

V každém z francouzských regionů by též měla vzniknout zvláštní kontrolní rada, jež bude s centrální vládou jednat o investicích, prioritách způsobu financování dané oblastí. Regionální správy obecně by měly za Hollanda získat víc pravomocí.

Celkově plánuje nový prezident zvýšit veřejné výdaje o dvacet miliard eur (480 miliard korun). Z těchto peněz mají být dotovány i fondy na podporu malých podnikatelů, rozvoj chudých předměstí a výstavba sociálních bytů.

Současně chce Hollande zrušit Sarkozyho daňové výjimky v celkové výši 29 miliard eur (696 miliard korun), z nichž podle jeho slov využívají téměř dvě třetiny velké korporace. Francie má mít dle Hollandových slibů do roku 2017 vyrovnaný rozpočet.

Rozhodne se až v červnu

Francouzský prezident má daleko širší pravomoci než český. Řídí zasedání vlády, může kdykoliv vyměnit premiéra či rozpustit parlament. Vedle toho má také rozhodující slovo v zahraniční politice země.

Schopnost jakéhokoliv prezidenta plnit sliby je nicméně závislá na opoře v Národním shromáždění. Reálnou sílu Hollandova mandátu tak vyjasní až další volby — tentokrát parlamentní. Ty jsou tento rok plánovány na 10. a 17. června.

Podle předvolebních průzkumů mají Hollandovi socialisté a Sarkozyho UMP přibližně stejnou podporu. Neogaullisté však mohou dosáhnout většiny s populistickou Národní frontou Marine Le Penové. Pokud by se tak stalo, Hollandovy šance splnit své sliby by značně poklesly.

„Ještě nás čeká spousta práce,“ řekl Hollande v neděli stoupencům na pařížském Náměstí Bastilly. „Především je třeba zajistit hlavě státu většinu (...) Teprve následující měsíce rozhodnout, čeho jsme skutečně dosáhli,“ doplnil nový francouzský prezident.

Další informace:

France24 Socialist Hollande triumphs in French presidential poll

France24 Live blog: Hollande's victory as it happened

France24 Thousands storm Bastille for left's long-expected party

AFP Sarkozy ejected by jubilant Hollande

AFP French bonds down after Hollande win

AFP Foreign press: Hollande win is 'turning point'