Silnou Francii v silné Evropě, realistický přístup k hospodářské politice, další omezení migrace a daň Robina Hooda. Tak zní nejcitovanější sliby, na nichž chce současný francouzský prezident založit kampaň za znovuzvolení. S kandidaturou Nicolase Sarkozyho na druhé funkční období se obecně počítalo. Nominant neogaullistického Svazu pro lidové hnutí ji ale potvrdil až tuto středu.

„Ano, jsem kandidátem v prezidentských volbách. Rozhodl jsem se tak, protože Francie, Evropa a celý svět prochází v posledních třech letech sérií nebývalých krizí. A neucházet se za této situace o nový mandát od francouzského lidu by znamenalo zříci se vlastních povinností,“ řekl Sarkozy v rozhovoru pro televizní stanici TF1.

Dosluhující prezident se dále v interwiev označil za kapitána lodi uprostřed bouře a silnou osobnost s realistickým pohledem na svět. Právě takový typ politika podle něj země dnes potřebuje. „Francouzi musí pochopit, že pokud je Francie silná, budou chráněni. Francie je jako štít pro každého z nás,“ řekl dále.

V hospodářské politice je podle Sarkozyho nutné pokračovat v cestě k vyrovnanému rozpočtu, usnadnit tvorbu pracovních míst francouzským zaměstnavatelům a v případě potřeby zvyšovat spíše nepřímé daně. Ještě v současném funkčním období by jeho vláda měla zvýšit daň z prodeje na 21,2 procenta (tj, o 1,5 procento) a učinit přípravy k zavedení tzv. daně Robina Hooda. Tento poplatek zatěžuje 0,1procentní sazbou všechny finanční transakce a je jakýmsi předstupněm či národní alternativou celoevropské transakční daně.

Podle Sarkozyho má nová daň „šokovat“ a zároveň „inspirovat“ ostatní evropské vlády k jejímu rozšíření na celý kontinent. Podle komentářů ve francouzském levicovém tisku jde ale především o vějičku na středolevicového voliče.

Neogaullistický nominant slibuje také další omezení migrace, omezení výhod v nezaměstnanosti a blokaci všech pokusů levice o uzákonění manželství mezi stejnými pohlavími. Ve víkendovém rozhovoru pro Le Figaro uvedl, že zváží vypsání referenda o právech cizinců v zemi i právech a povinnostech nezaměstnaných.

Sarkozy má svoji letošní kampaň oficiálně zahájit v neděli na mítinku v Marseille. V další fázi kampaně ho má osobně podpořit i německá kancléřka Angela Merkelová, která slíbila přijet alespoň na dvě Sarkozyho akce. Podle francouzských komentátorů prezident agituje už dobré tři týdny, a to v rámci prezidentských výjezdů do venkovských oblastí. Levicovým tiskem je v této souvislosti obviňován, že vede kampaň za státní peníze.

Pozice soupeře

Francouzský prezident se volí dvoukolově, přičemž z prvního kola (22. dubna) postupují dva nejúspěšnější kandidáti. O celkovém vítězi se rozhoduje v kole druhém. To má tento rok proběhnout 6. května.

Pro Sarkozyho by podle posledního průzkumu (Harris Interactiv pro magazín VSD) hlasovalo dnes 24 procent voličů v prvním kole, ve druhém potom 43 procent. S 28, resp. 57 procenty by ovšem měl v obou kolech zvítězit François Hollande — dlouholetý generální tajemník francouzských socialistů.

Hollande zahájil kampaň již v lednu. Sarkozyho dosavadní vládu odsoudil jako „nekonzistentní, nekoherentní a nespravedlivou“. Země se na jejím sklonku potýká s nejvyšší nezaměstnaností za posledních 12 let, rekordním deficitem 5,4 procenta HDP a útlumem průmyslové výroby.

Prezident sám je podle Hollanda „nevychovanec“ (sale mec) neschopný čelit soudobým výzvám, který jen „zneužívá obav“ obyčejných Francouzů z těžkých časů.

Ústředním slogan Hollandovy kampaně zní „Čas na změnu je právě teď“. Program socialistického nominanta, jež získal mandát v prvních otevřených primárkách v zemi, slibuje cestu k „francouzskému snu“ a má vycházet ze čtyř principů: pravdy, odhodlání, spravedlnosti a naděje.

Právě na základě těchto příslibů začal Sarkozy Hollanda nazývat „snílkem“, který je natolik odtržen od reality, že může způsobit celé Francii „noční můru“. Hollande se ale obviněním brání. „Slibuji pouze to, co mohu splnit, a vše, co slíbím, bude splněno,“ uvedl v reakci na Sarkozyho výroky.

Podle znaleckých analýz je nejslabším Sarkozyho místem ekonomika. Vyhlídky na zvolení jeho soupeře posílila i agentura Standard & Poor's, která Francii snížila v polovině ledna rating. Za největší slabinu Hollanda je označován nedostatek zkušeností z exekutivy a poněkud sucharská image.

Konkrétní sliby

Výše popsanou vizi představil Hollande už v prvních lednových týdnech. Na konci měsíce však přišel i s konkrétním programem. V něm socialistický kandidát slibuje zvýšení veřejných výdajů o 20 miliard eur (480 miliard korun), vytvoření 60 tisíc nových pracovních míst ve školství a podporu vzniku 150 tisíc zaměstnaneckých pozic pro mládež.

Odmítá přitom, že by neúměrně zatížil rozpočet. Současně chce totiž zrušit Sarkozyho daňové výjimky v celkové výši 29 miliard eur (696 miliard korun), z nichž podle Hollanda využívají téměř dvě třetiny velké korporace. Francie bude prý za jeho vlády mít vyrovnaný rozpočet nejpozději v roce 2017.

Mimo to Hollande slibuje komplexní daňovou reformu. Příjmy lidí s výdělkem nad 150 tisíc eur ročně mají být podle něj daněny 45procentní sazbou. Bankám chce zvednou daň ze zisku o 15 procent. Plat prezidenta, premiéra a ministrů má klesnout o 30 procent.

Dále Hollande plánuje založit zvláštní fondy na podporu malých podnikatelů, rozvoj chudých předměstí a výstavbu sociálních bytů. Za jeho vlády by mělo každý rok přibýt tisíc policistů a pracovníků v justici. Hollande chce legalizovat sňatky homosexuálů a přiznat párům stejného pohlaví právo na adopci dětí. Zároveň by rád snížit závislost země na jaderné energetice ze současných 75 procent na 50 do roku 2025.

V zahraničně politické části programu slibuje kandidát socialistů stáhnout francouzský kontingent z Afghánistánu a v EU vyjednat novou fiskální smlouvu. Ta by měla být více sociální a prorůstová. Tento bod programu nicméně vyvolává četnou kritiku. Mnozí komentátoři namítají, že něco takového je při současném rozložení politických sil v Evropě nemožné.

Podle francouzské sekce zpravodajského serveru Local se chystá Hollande v následujících týdnech vést kontaktní a zároveň internetovou kampaň. S ní mu pomáhají stejní lidé, kteří pracovali na kampani Baracka Obamy v roce 2008.

Rozhodne Le Penová?

Vedle Sarkozyho a Hollanda se o post francouzského prezidenta uchází dalších sedm kandidátů. Významnou podporu však mají jen tři: Jean-Luc Mélenchon jako nominant důsledné levice (6procentní podpora), François Bayrou, který kandiduje za pravostředové Demokratického hnutí (okolo 12 procent), a Marin Le Penová — předsedkyně národovců z francouzské Národní fronty.

Le Penovou chce v prvním kole volit 18 až 20 procent rozhodnutých Francouzů, její vítězství je ale nepravděpodobné. Přesto může svým způsobem volby rozhodnout — předsedkyni Národní fronty se totiž doposud nepodařilo shromáždit 500 podpisů od zvolených úředníků z (nejméně 30 různých) regionů, jež jako podmínku kandidatury vyžadují francouzské zákony. Pokud by se jí opravdu nepodařilo podpisy získat, přejde část jejích početných stoupenců pravděpodobně k Sarkozymu. To by dle znalců posílilo prezidentovu pozici tak, že by minimálně první kolo vyhrál.

Sama Le Penová slibuje v programu odchod Francie z eurozóny a návrat k franku. Chce také prosazovat protekcionistickou politiku a cíleně podporovat francouzské podniky, zejména výrobny zboží.

Francouzi budou tento rok vybírat i nové poslance Národního shromáždění. Parlamentní volby jsou plánovány na červen.

Další informace:

AFP Sarkozy launches his re-election bid

AFP Le Pen still at risk of not being able to stand

The Guardian Sarkozy reignites war of words with UK

AFP Hollande vows new spending and tax rises

AFP Sarkozy hikes taxes in pre-election gamble

The Local — France Socialist drafts in Obama advisers